TZ: Letting Go

Jan Brož, Zsófia Keresztes, Anna Slama & Marek Delong, Pavel Sterec / Letting go / kurátor: Jan Zálešák / Galerie Trafó / Budapešť / 31. 3. – 7. 5. 2017 / vernisáž 30. 3. v 19h

poster_letting_go_BIG (kopie)

Letting go. Nechat (to) být; vzdát se toho, na co beztak nemůžeme mít vliv… Název výstavy, která je volným pokračováním kurátorského projektu Jana Zálešáka Apocalypse Me představeného vloni na jaře v ústecké Galerii Emila Filly, byl volně inspirován textem Hanse-Christiana Danyho „How to Become Alien“ (Spike #47, 2016). Dany se v něm zabývá možností myslet na budoucnost, aniž by toto myšlení bylo kontaminováno lidskou (a konkrétně moderní) subjektivitou. Zajímá nás tedy nikoli uvažování o budoucnosti bez lidí, ale ne-lidské uvažování o budoucnosti – paradox, těžko řešitelná myšlenková rovnice, a přesto nesmírně podnětná v době, kdy se ukazuje, že naše až příliš lidská modernita přivedla planetární ekosystém na pokraj zhroucení.

V budapešťské Galerii Trafó se v minulých letech představili samostatnými výstavami například Josef Bolf nebo Jakub Hošek a české umění se sem dostává i jako součást kolektivních a tematických výstav. Kurátorem galerie je od roku 2011 Áron Fenyvesi a byl to on, kdo přišel s nápadem na pokračování či rozvinutí koncepce zmíněné výstavy Apocalypse Me, která byla soustředěna především na téma všudypřítomných projevů krize (ekologické, ekonomické, společenské) a s nimi souvisejícími obavami a úzkostmi. Posun mezi dvěma výstavami se dá nakonec zjednodušeně popsat tak, že namísto „konce světa“ chce výstava Letting go nabídnout daleko hůře uchopitelný obraz světa po konci Světa (jako souboru dlouho nezpochybňovaných pravd moderní epistemologie).

Krize, kterou tematizovala výstava Apocalypse Me, zjevně neústí v konec světa jako nějaký spektakulární absolutní zánik; spíše přináší stále větší množství stále komplexnějších změn, jimž nerozumíme, i když jsou výsledkem dějů, které jsme sami uvedli do pohybu. Situace, kdy stojíme před zdánlivě známým světem jako před něčím, co se nám spíše vzdaluje, než že by to konečně vydalo svá nejhlubší tajemství, může být jedním z východisek pro uvažování nad díly tvořícími společně výstavu, která bude mít ještě jedno volné pokračování, a to v pražské Galerii Meetfactory v červnu 2017 (tam v kurátorské spolupráci Jana Zálešáka s Christinou Gigliotti).

Výstava v Galerii Trafó byla koncipována i s tím ohledem, aby v souvislosti se zvoleným tématem představila maďarskému a mezinárodnímu publiku českou autorku a autory, náležející volbou témat i formálními aspekty své práce do kontextu „globálního“ současného umění. Anna Slama a Pavel Sterec figurovali již na výstavě Apocalypse Me a v Budapešti oba představují aktuální polohou své práce. Pavel Sterec vystavuje videoesej věnovanou tématu symbiogenetické evoluční teorie jako nástroje umožňujícího radikální kritiku biologického, potažmo kulturního esencialismu. Anna Slama rozvíjí autorskou spolupráci s Markem Delongem v poloze blízké jejich nedávné prezentaci v pražské galerii City Surfer Office. Jan Brož, který je autorem grafického designu výstavy Apocalypse Me a stejnojmenné knihy připravované k vydání v nejbližších týdnech, představí galerijní verzi „ilustrací“, jež pro tuto knihu vytvořil. Výběr umělců doplňuje představitelka maďarské scény současného umění Zsófia Keresztes, která v práci z posledních dvou let kombinuje pevné i poddajné „anonymní materiály“ s produkty vznikajícími v soukolí globální ekonomiky, a vytváří tak objekty „nové nové figurace“, v níž byl existencialismem motivovaný zájem o lidskou postavu nahrazen posthumanistickým zájmem o hybridy a asambláže.