TZ: Michal Čepelka

Michal Čepelka / Recyklus / Muzeum Východních Čech: Kavárna Muzeum / Hradec Králové / 7. 2. – 7. 3. 2017

Cepelka Pozvanka(1)

Michal Čepelka: Recyklus

zahájení výstavy: středa 8. února 2017 v 17:30

výstava potrvá: od úterý 7. února do středy 7. března 2017

kde: Kavárna Muzeum, Muzeum Východních Čech, Eliščino nábřeží 465, Hradec Králové

otevřeno: út – ne 10 – 18

motto: Recyklus je jako fénix, který povstal z popela grafiky přednostně užité, aby dal vzniknout obrazům libě neužitným. Michal Čepelka

Klub Konkretistů KK3 v Kavárně Museum v Hradci Králové připravil pro návštěvníky výstavu Michala Čepelky (1986) kavárníka umění z nedalekého Artičoku, učitele školy pro neslyšící žáky, studenta brněnské FaVU, grafického designera a broumovského občana, žijícího v Hradci Králové. Zdá se, že KK3 představuje převážně umělce renesančního typu, rozkročené mezi více sfér působení a poznání.

Rozvinul jsem ilustraci vytvořenou pro propagaci události v královéhradeckém kině. Původní ilustrace byla formálně inspirována obrazy Pavla Brázdy. Vznikl tak cyklus, který dále rozvíjím. Práci vnímám jako recyklaci jednoho grafického přístupu / stylu. Zároveň zkoumám možnosti, jaké je mi schopna počítačová grafika poskytnout. Líbí se mi, že se ilustrace postupně vyvíjí a původně inspirovaná práce se mění ve svébytnou tvorbu. Vydal jsem se na cestu poctivě, takže digitální tisky budou signovány a tištěny v nákladu 4 kusů a pečlivě naceněny. Říká k výstavě sám autor.

Obsahem výstavy jsou dvě z témat, která patří k těm pro soudobé umění nejzásadnějším. První, myšlenka recyklace, nastavuje předpoklad, že vše už tady bylo a proto je možné a nutné lovit inspirační podněty ve vodách umění moderny. Druhá hlavní linie popisuje vztah mezi užitým a volným uměním. Vždy v historii šlo o vztah jednosměrný, takzvané velké nebo volné umění, obrazy a sochy ovlivňovaly, co se dělo v užité a propagační grafice. Tímto předpokladem zamávala ovšem historie už několikrát. Nejprve Muchovými plakáty pro Sarah Bernhardtovou, po té Boudníkovými aktivními grafikami, které se otiskly do duše šedesátých let. Mohli bychom započítat i graffiti a street-art, případně komiks, vlivné v posledních desetiletích. Koneckonců právě užité a propagační grafiky se ve veřejném prostoru najde mnohem víc než umění, to se skrývá na obskurních místech v galeriích, kam zajde tak 1 nebo 4 procenta občanů. Je jasné, že oblast veřejného prostoru plného reklam, když už to tak chceme mít, by neměla být zaplněná žádným šuntem.

Vrátíme-li se k prvnímu tématu recyklace – jaký má smysl parafrázovat dílo Pavla Brázdy, který se narodil v roce 1926 a žil v důsledném undergroundu až do roku 1989? A ani po té se nezařadil do žádného mainstreamu? Brázda vytvořil vlastní umělecký směr nazývaný hominismus, umění o lidech a pro lidi, založený na barevné plošnosti, konturách a tvarové zkratce. Došel až k takové jednoduchosti, kdy začínáme mluvit o znacích a vizuální komunikaci. Michal Čepelka šel opačným směrem. Od zjednodušování pro účinnost plakátu pro Pecha kucha night v Centrále došel až k Brázdovi. A možná se dopracoval i k hominismu, umění o lidech a pro lidi.

Martina Vítková

Michal Čepelka (1986, Broumov), absolvent Grafické tvorby a multimédií na Univerzitě v Hradci Králové je studentem ateliéru environmentu Barbory Klímové na FAVU v Brně a zároveň pedagogem na speciální škole pro neslyšící v Hradci Králové. Participuje také na kulturních aktivitách hradeckého Bio Central a multifunkčního prostoru Artičok na třídě Karla IV. v Hradci Králové. Je členem hradecké sekce Klubu konkretistů KK3. Jeho práce vystavené ve Sboru kněze Ambrože a na různých akcích KK3 vždy vynikají autentickými nápady, hravostí a objevováním skutečně nečekaných cest.

Následovat bude výstava studentů Hořické kamenosochařské školy, kterou pořádá Muzeum Východních Čech v Hradci Králové.