Artalk.cz

Od výstřednosti k solidnosti s Olgoj Chorchoj

V Uměleckoprůmyslovém muzeu v Brně je k vidění první velká retrospektivní výstavy designérské dvojice Olgoj Chorchoj, jež vznikla ve spolupráci s kurátory Ladou Hubatovou-Vackovou a Rostislavem Koryčánkem. Vít Jakubíček ji přes dílčí výhrady oceňuje jako důležitý projekt, který kromě jednotlivých realizací reflektuje i pozici designéra v českém prostředí a její vývoj od konce 80. let do současnosti.

UMPRUM_expozicevystav_OCH!_Slechta_MPekar_fotoKamilTill (29)_web

Od výstřednosti k solidnosti s Olgoj Chorchoj

Výstava OCH! Olgoj Chorchoj: Logika emoce byla dramaturgicky zařazena až na závěr úspěšného „Roku designu“ v Uměleckoprůmyslovém muzeu Moravské galerie v Brně. Rok designu zahájila v březnu 2016 spektakulární retrospektiva Maxima Velčovského Vše za 39, po níž následovala již tradiční přehlídka 27. mezinárodního bienále grafického designu Brno. Aktuální výstava Logika emoce, kurátorsky připravená Ladou Hubatovou-Vackovou a Rostislavem Koryčánkem, je věnována bilanci působení dua Michal Froněk (*1966) – Jan Němeček (*1963) na české designérské, architektonické i pedagogické scéně. Na pozadí vývoje posledního čtvrtstoletí zachycuje jejich přerod z výstředních návrhářů šípkovského stylu po respektované osobnosti, profesory pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové.

Skladba expozice, rozprostírající se po celém prostoru přízemí a části prvního patra, nám dává možnost blíže poznat tuto autorskou dvojici chronologicky, v proměnách času: od mládí a dospívání, prostřednictvím předmětů, které do značné míry formovaly jejich estetické či technické preference, přes období studií u Bořka Šípka na Vysoké škole uměleckoprůmyslové až po reálnou praxi a spolupráci s řadou tuzemských i zahraničních firem. Závěr expozice v přízemí je pak věnován realizacím v architektuře, k nimž studio stále silněji inklinuje. Prostor respiria se zaměřuje na vybrané absolventy jejich Ateliéru produktového designu na UMPRUM, na jejichž realizacích pak můžeme pozorovat výsledky pedagogického působení učitelů, zejména pokud jde o práci s atraktivními formami v kombinaci s řemeslně-technologickými kvalitami.

Od Neználka k „šestsettrojce“

První část výstavy s názvem Předobraz věcí uvádí návštěvníky do objektu z šedého grafitového polystyrenu. V něm se mohou díky působivému scénickému řešení doplněnému audiem naplno ponořit do širšího inspiračního rámce tvůrčí dvojice Olgoj Chorchoj. Vedle sebe jsou zde instalovány předměty, které autory fascinují svým materiálovým, tvarovým a technickým řešením a výtvarnými či řemeslnými kvalitami. Pro Jana Němečka to byl například polyethylenový Kocour navržený Libuší Niklovou pro Fatru Napajedla, organicky tvarované Gramofonové chassis H21 od Zdeňka Kováře, futuristické ilustrace Jaromíra Zápala a Teodora Rotrekla, model dětské prolézačky Sputnik navržený jeho otcem Zdeňkem Němečkem či „anonymní design“ ze 70. let – technicky precizní proplachovací injekce Janette z Chirany nebo altsaxofon z Amati Kraslice. Výběr Michala Froňka reprezentuje nejen produkce tradičních tuzemských firem: Mikov (nože), PRIM (hodinky) a České zbrojovky (pistole CZ vz. 50), ale také replika kubistických hodin navržených Josefem Gočárem nebo ikona italské elegantní moderny – televizor Brionvega Algol 11 navržený Richardem Sapperem a Marcem Zanusem. Ve středu expozice jsou pak instalovány fragmenty dvou ikonických automobilů Tatra: aerodynamická zadní kapota poválečného typu Tatra 87 a mohutný osmiválcový motor Tatry 603, které jsou jejich společným zájmem.

UMPRUM_expozicevystav_OCH_Slechta_MPekar_fotoKamilTill-18_web

V současné době bující retrománie, nostalgicky lačnící po designu z období socialismu, není snadné vyhnout se v instalacích tohoto typu určitému patosu či povrchnosti. V tomto případě je však uvedení návštěvníka výstavy „před obraz“ věcí zcela na místě. Rozmanité inspirační zdroje, doprovázené texty s osobním komentářem obou autorů, zde totiž nefigurují pouze jako sentimentální kulisa. Jde spíše o určitý designérský metajazyk, který slouží lepšímu pochopení jejich pozdějšího tvůrčího vývoje směřujícího od postmoderních kreací k umírněnějším neomodernistickým tendencím, jež provázejí jejich tvorbu až do současnosti. Úcta k historii českého designu se v neposlední řadě projevuje také v úsilí designérů pomáhat českým firmám prostřednictvím kvalitního designu.

SocMo – PoMo – NeoMo – Czech-tech

Počátkům návrhářské tvorby 90. let, kdy se Michal Froněk a Jan Němeček vymezili vůči utilitárnímu pojetí designu na půdě Ateliéru tvarování užitkových předmětů architekta Bedřicha Hanáka a akademického sochaře Alexia Appla, je věnována další část expozice s názvem Marnotratné tvary. Její instalace navazuje na úspěšnou spolupráci s Jiřím Černickým na výstavě Light Infusions z roku 2014, propojující volné umění a design, která se odehrála v pražské galerii Dvorak Sec Contemporary. Černického teatrálně ikonoklastické až dystopické plateau symbolicky podtrhuje a umocňuje rozchod autorů se socialistickou modernou. Na objekt sestávající z trosek starého nábytku jsou totiž kladeny designové návrhy v duchu čerstvého, svobodného postmoderního proudu, který přinesl do designérského ateliéru na UMPRUM nový Bořek Šípek. Nechybí zde ikonická díla, jako jsou stoličky Denis (1990) a Jarmilka (1991), svítidlo Cizopasník (1991) či porcelánový soubor marnotratných tvarů, který dal název celému oddílu. K postmoderní, emocemi nabité prezentaci bych snad měl jen jednu výtku – oč působivější je celá scenérie pro poučeného diváka, který se orientuje v tvorbě Olgoj Chorchoj a Šípkových spektakulárních instalacích, o to větší zmatení může pocítit návštěvník, který by se chtěl v práci autorů zorientovat právě díky této výstavě. Ta sice obsahuje číslované popisky děl na zdi, na samotné výstavní ploše by však čísla hledal zcela marně.

UMPRUM_expozicevystav_OCH!_Slechta_MPekar_fotoKamilTill (2)_web

Další části výstavy Průhledné tvarování a Czech-tech jsou pak věnovány přerodu studia, který můžeme sledovat od jeho účasti na milánském Salone del Mobile a návratu k „logičtějším“ neomodernistickým formám designu určeným pro oblasti sklářské či nábytkové výroby. Zejména sekce Czech-tech je pak zajímavá představením konceptuálního přístupu Olgoj Chorchoj, reagujícího na limity dané zaostalým low-tech průmyslem v porevolučním období a jeho kombinací s pokročilými technologiemi, s nimiž měli autoři již řadu zkušeností. Navzdory „kreativním omezením“ pramenícím z tohoto přístupu se po čase jak Olgoj Chorchoj, tak firmy, s nimiž spolupracovali, stali konkurenceschopnějšími.

V podtextu nám tato část výstavy představuje trend směřující k přijetí a uznání designérů zemí bývalého východního bloku do širšího celoevropského či celosvětového kontextu. Tomuto trendu předcházel dlouhodobý vývoj, který začínal přerodem krachujících státem organizovaných nekonkurenceschopných výrobních struktur, dostal těžkou lekci v období celosvětové ekonomické krize od roku 2007 a směřuje až do současnosti, kdy již lze bezpečně hovořit o renesanci designérské profese v našem prostředí. Michal Froněk a Jan Nemeček byli již od počátku 90. let přímými účastníky této obtížné evoluce, kdy museli opakovaně přesvědčovat výrobce o potřebnosti vynakládání „zbytečných“ nákladů na design a také o tom, že se jim design vyplatí.

UMPRUM_expozicevystav_OCH_Slechta_MPekar_fotoKamilTill-37_web

Od dřevostavby k rezidenci

Architektonická tvorba se v poslední dekádě dostává do popředí činnosti ateliéru Olgoj Chorchoj. Vedle rekonstrukcí a řešení interiérů se v uplynulých letech zapsali také jako autoři řady novostaveb. V nich, stejně jako u produktového designu, hraje důležitou roli citlivá práce s materiálem (v případě architektury navíc i s geniem loci daného místa) a úcta k historii a silné tradici českého funkcionalismu, který zde nachází svou současnou interpretaci. Nicméně v souvislosti s architekturou jsem v expozici postrádal reflexi jejího efemerního rozměru. Tedy část, která by prezentovala neméně významnou výstavnickou činnost studia Olgoj Chorchoj. Například reflexe instalačního řešení přehlídek jako Ladislav Sutnar: Praha – New York. Design in Action (2003), Bruselský sen (2008) nebo 1912 (2012) mohla představovat další způsob, jak ilustrovat jejich vztah k české moderně 20. století a její (re)interpretaci. Prezentace dalších významných instalací, které, dlužno dodat, jsou alespoň součástí katalogu, pak mohla přispět nejen k porozumění tvůrčího rozsahu studia, ale také jejich schopnostem realizovat i velmi náročné a prestižní zakázky.

Tradice výuky designu

V respiriu Uměleckoprůmyslového muzea výstava končí pomyslným epilogem Nová krev shrnujícím prostřednictvím prací nejvýznamnějších absolventů pedagogické působení Michala Froňka a Jana Němečka v čele Ateliéru produktového designu na UMPRUM (od roku 1999/2000). Mezi bývalými studenty můžeme nalézt celou řadu osobností, které se již etablovaly na poli designu nejen jako vynikající designéři, ale zároveň působí jako vedoucí či odborní asistenti řady školních designérských ateliérů (například Jan Čapek, Ondřej Tobola, Daniel Gonzalez). V kontextu aktivit Olgoj Chorchoj má jejich pedagogická činnost důležité postavení, a to zejména pokud jde o navázání na tradici institucionalizované výuky českého designu započaté ve Zlíně 40. let v prostředí baťovské Školy umění a korigované pedagogickým přístupem Bořka Šípka a Otakara Diblíka. V tomto místě bych si však zároveň dovolil opravit několik nepřesností, které se na úvodním panelu objevují. Vincenc Makovský jakožto vedoucí sochařského oddělení Školy umění nevedl obor tvarování strojů a nástrojů, přestože během svého působení ve Zlíně (1939–1945) navrhl tvarové řešení dvou strojů pro baťovské strojírny a krátce spolupracoval s Fatrou Napajedla. Obor tvarování strojů a nástrojů byl otázkou až poválečné transformace Školy umění v Uměleckoprůmyslovou školu a představoval společný projekt ředitele Františka Kadlece a Makovského žáka Zdeňka Kováře. Další nepřesností je pak uvedené křestní jméno designéra a pedagoga Crháka, který se jmenoval František.

UMPRUM_expozicevystav_OCH_Slechta_MPekar_fotoKamilTill-59_web

Závěrem lze s povděkem konstatovat, že po dlouhých letech, kdy ke komplexnějšímu pohledu na činnost studia Olgoj Chorchoj, na východiska a proměny jejich tvorby, bylo třeba podniknout rozsáhlou rešerši porůznu publikovaných rozhovorů, které autoři v uplynulých dvou dekádách poskytli, je konečně k dispozici syntetické dílo, které není pouhou monografickou retrospektivou nebo souborným katalogem prací, ale nabízí širší pohled na vývoj v oblasti tuzemského designu posledního čtvrtstoletí, v němž hrají Michal Froněk a Jan Němeček nezastupitelnou roli nejen jako tvůrčí osobnosti, ale také jako pedagogové a iniciátoři.


OCH! Olgoj Chorchoj: Logika emoce / kurátoři výstavy: Lada Hubatová-Vacková a Rostislav Koryčánek / Moravská galerie v Brně / Uměleckoprůmyslové muzeum / Brno / 9. 12. 2016 – 16. 4. 2017

Foto: archiv Moravské galerie v Brně, Kamil Till

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *