Cena Jindřicha Chalupeckého představuje finalisty pro rok 2017

Dvacátý osmý ročník nejprestižnějšího českého ocenění pro výtvarné umělce do 35 let zná své finalisty. Jsou jimi Romana Drdová, Dominik Gajarský, Richard Loskot, Martin Kohout a Viktorie Valocká. V konkurenci 96 přihlášených je vybrala šestičlenná mezinárodní porota. Díla nominovaných budou tradičně prezentována jak během doprovodných programů během roku, tak na podzimní výstavě, která se uskuteční od 21. září do 14. ledna 2018 v Moravské galerie v Brně. Laureát letošního ročníku bude znám v listopadu 2017.

Richard Loskot, který se již ve finále Ceny objevil v letech 2012 a 2014, ve své tvorbě hojně využívá sofistikovaných prostředků a moderních technologií. Jeho díla jsou založena na procesuálnosti a vytváření situací a prostředí, která tematizují lidské vnímání. Martin Kohout, finalista z roku 2014, ve své multimediální tvorbě reaguje především na nejrůznější životní situace, na neuchopitelnost současného světa a neschopnost individua se v něm zorientovat. Porota ocenila důvtip, se kterým je schopný zprostředkovat obavy, jež pramení ze stále intenzivnějšího propojení lidského života s novými technologiemi.

Absolventka Akademie výtvarných umění Romana Drdová pracuje
s médiem objektu, fotografie nebo instalace. Vlastní jí je specifická čistá estetika a práce se světlem, hmotou a prázdnotou. Ve své práci se kromě kontextu vizuálního umění inspiruje i ve světě módy, technologie či designu.

Dominik Gajarský se vyjadřuje především prostřednictvím média fotografie a pohyblivého obrazu se zvláštním citem pro analogovou techniku včetně její historie. Porotce zaujala preciznost jeho práce s těmito médii a propojení s aktuálními, intimními tématy.

Nejmladší z finalistů Viktorie Valocká je především malířkou, pracuje také v médiích koláže, kresby a keramiky. Její tvorba se inspiruje uměním začátku 20. století, zejména artificialismem a poetismem, vyznačuje se ale zároveň velmi aktuálním jazykem a vyzrálým rukopisem.

Rostoucí počet přihlášených a jejich vyrovnaná kvalita

„Rostoucí počet a stále vyrovnanější kvality přihlášených či nominovaných umělců v posledních letech podstatně ztěžuje práci poroty Ceny Jindřicha Chalupeckého. Při jednáni jury v listopadu 2016 navíc bylo zřejmé, že jednoznačně silných, obecné kvalitě se vymykajících osobností ubylo – ve prospěch vysokého standardu a adekvátně používaného globálního jazyka současného umění. Možná i proto se mezi finalisty znovu objevila jména výrazných umělců nominovaných do finále již v minulosti. Naopak dvě umělkyně zastupují zcela aktuální tendence současného umění, které jsou pro českou scénu typické,“ řekl o letošním výběru finalistů předseda poroty Marek Pokorný, umělecký manažer Galerie města Ostravy PLATO.

Více času na přípravu výstavního projektu a intenzivnější kurátorská podpora

„Naším cílem je poskytovat umělcům co nejlepší koncepční, produkční a finanční zázemí pro realizaci nového díla a zároveň upozornit na jejich práci v širokých mediálních a geografických
souvislostech. Z tohoto důvodu jsme se, stejně jako v loňském roce, rozhodli vyhlásit finalisty už na začátku roku, o několik měsíců dříve, než bylo v minulosti zvykem. Umělci tak mají téměř celý rok pro práci na výstavním projektu a další prezentaci. Zároveň jsme zintenzivnili kurátorskou podporu při přípravě výstavy a navýšili jsme rozpočet na vystavené práce, aby umělci na svých projektech
nemuseli participovat vlastními zdroji nebo příliš omezovat své záměry,“ říká Karina Kottová, ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého.

Laureát bude znám v listopadu

Výherce ceny bude vyhlášen v listopadu na slavnostním ceremoniálu, který se letos uskuteční v Brně. Součástí výhry je dvouměsíční stipendijní pobyt v New Yorku ve spolupráci s přední rezidenční organizací Residency Unlimited a nadací Trust for Mutual Understanding, 100 000 Kč na realizaci výstavy, publikace či jiného autorského projektu a podpora od Společnosti Jindřicha Chalupeckého při zajištění výstavy nebo jiné prezentace v zahraničí. V rámci slavnostního ceremoniálu bude vyhlášena i již tradiční divácká Cena Českých center, jejíž výherce získá možnost rezidenčního pobytu v sídle některého z českých center v Evropě.

Německý umělec Clemens von Wedemeyer jako zahraniční host

V souvislosti s výstavou finalistů bylo loni započato s novou tradicí samostatných výstav zahraničních hostů – mezinárodně etablovaných umělců, kteří představují své práce paralelně s výstavou finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého. Výběr se zaměřuje na umělkyně či umělce, jejichž práce rezonuje s aktuálním děním na české scéně a je inspirativní či jinak referenční pro místní dění, přestože zde dosud nebyla zevrubněji prezentována. Jako první zahraniční host byla v roce 2016 v Národní galerii v Praze představena původem francouzská umělkyně Laure Prouvost. Pro rok 2017 přijal pozvání německý umělec Clemens von Wedemeyer (1974) žijící v Berlíně. Wedemeyer je tvůrcem originálních filmů, videí a videoinstalací pracujících s (filmovými) archivy a sociálně laděnou tematikou, ale také soch a instalací, které dál rozvíjejí jeho filmovou tvorbu a mnohdy citují historické a symbolické odkazy, stejně jako odkazy k samotným dějinám filmu. Wedemeyer svůj samostatný výstavní projekt představí v Atriu Pražákova paláce Moravské galerie v Brně. Současně je naplánována i site-specific intervence do tzv. otevřeného depozitáře, který Moravská galerie v téže budově v nedávné době zpřístupnila divákům. V Atriu Wedemeyer ve spolupráci s kurátorkou Karinou Kottovou představí výběr svých nedávných prací z cyklu The Cast (2013). Cyklus se zabývá historií filmu a jeho skrytými (sociálními) aspekty, referencemi k velikánům římského filmového průmyslu, řeckým
mýtem znovuzrození po destrukci, vztahem sochy a herce (popřípadě diváka) a především politickými zápasy pracovníků v kulturním sektoru, v minulosti i přítomnosti.

Doprovodný program a další činnost Společnosti Jindřicha Chalupeckého

K novému ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého je již tradičně nachystán bohatý doprovodný program. Nebudou chybět prezentace finalistů v různých kontextech, přibližující jejich tvorbu
široké veřejnosti i specifickým cílovým skupinám. V loňském roce započatá programová série Café Chalupecký, která si postupně buduje stálou základnu příznivců jak z řad odborné obce, tak z řad veřejnosti, bude pokračovat v představování zahraničních hostů, zejména významných kurátorů, teoretiků, umělců a jejich výzkumu českého porevolučního a současného umění. Nedílnou součástí činnosti Společnosti Jindřicha Chalupeckého jsou intervence současných umělců do expozic regionálních galerií po celé České republice. Letos se uskuteční např. v Chebu či Roudnici nad Labem. V Oblastní galerii v Liberci pak proběhnou samostatné výstavy finalistů roku 2016 – Anny Hulačové, Johany Střížkové, Kataríny Hladekové a Aleše Čermáka.

Složení mezinárodní poroty
Marek Pokorný, výtvarný kritik a kurátor, umělecký manažer Galerie města Ostravy PLATO, Česká republika, předseda poroty
Jiří Kovanda, umělec, Česká republika
Alexandra Kusá, teoretička umění a ředitelka Slovenské národní galerie, Bratislava, Slovensko
Gunnar B. Kvaran, ředitel The Astrup Fearnley Museum of Modern Art, Oslo, Norsko
Pavlína Morganová, teoretička umění a kurátorka, Česká republika
Marina Shcherbenko, kurátorka a odborná poradkyně v Bottega Gallery a Shcherbenko Art Centre, Kyjev, Ukrajina

Partneři
Hlavní partneři:
Ministerstvo kultury ČR, J&T Banka, Magistrát hl. m. Prahy

Spolupořadatel:
Moravská galerie v Brně
Hlavní mediální partner:
Česká televize

Partneři:
Trust for Mutual Understanding, Residency Unlimited, Národní galerie v Praze, Státní fond kultury ČR, Městská část Praha 7, Česká centra, Centrum a nadace pro současné umění Praha, Stuchlíková & Partners, Fair Art
www.cjch.cz

Portret(1)
Romana Drdová (1987)
je studentkou Akademie výtvarných umění v Praze (Ateliér nových médií I./škola Tomáše Svobody). Absolvovala také několik studijních stáží, mj. na Korean National University v Soulu, nebo v ateliérech
hostujících pedagogů AVU Floriana Pumhösela a Nicole Wermers. Její tvorbě, často v médiích objektu, fotografie nebo instalace, je vlastní specifická čistá estetika, mnohdy až průhlednost a práce se světlem, hmotou a prázdnotou v kombinaci se specifickými materiály a postupy, pro které se autorka inspiruje kromě kontextu vizuálního umění také ve světě módy, technologie nebo designu.
Citlivě a metaforicky se vyjadřuje k tématu vnímání a mezilidské interakce v době „datového smogu“. Svou tvorbu představila především v českých nezávislých institucích (samostatné výstavy například v pražském centru současného umění MeetFactory nebo Karlin Studios), ale také v Národní galerii v Praze a v mezinárodním kontextu ve Vídni, Berlíně či belgickém Liège.

Portret1
Dominik Gajarský (1986)
je absolvent Akademie výtvarných umění v Praze (Ateliér nových médií II/škola Anny Daučíkové). Strávil také studijní stáž na UdK v Berlíně (ateliér Josephine Pryde). V roce 2014 byl jedním z finalistů ceny Leinemann Foundation Award. Gajarský se vyjadřuje především prostřednictvím média fotografie a pohyblivého obrazu se zvláštním citem pro analogovou techniku včetně její historie.
Formálně často odkazuje k modernistickým vzorům, současně však nahlíží kánon a hegemonii západní kultury kriticky, mj. s ohledem na postkoloniální diskurs, feminismus nebo ekologii. Svou tvorbu pravidelně představuje na samostatných i skupinových výstavách a přehlídkách v Česku i v zahraničí, např. na Close-Up cinema v Londýně, na PAF v New Yorku, v Českém centru v Berlíně či v Národní galerii v Praze. Absolvoval rezidenční pobyt v rámci EIB Artists’ Development Programme v Lucembursku a na Summer Academy v Salcburku. Vedle vizuálního umění je také aktivním hudebníkem.

Portret(3)Martin Kohout (1984)
je absolvent Filmové fakulty Akademie múzických umění v Praze (Katedra kamery) a Städelschule ve Frankfurtu (ateliér Simona Starlinga). Dva roky také studoval na UdK v Berlíně a strávil studijní stáž na KHM v Kolíně. Jeho multimediální tvorba reaguje na nejrůznější životní situace, na neuchopitelnost současného světa a neschopnost individua se v něm zorientovat. Kohoutovým hlavním tématem je médium internetu a sebereflexe člověka v globální komunikaci, která přináší protichůdné zážitky – sblížení i agresi, sebedůvěru i bezmoc. Svou tvorbu představil v posledních letech v českém i mezinárodním kontextu na samostatných i skupinových výstavách, mj. v New Yorku, Pekingu, Tokiu, Berlíně, Paříži nebo Sofii. V roce 2010 byl jedním z finalistů německé ceny
Marler Video-Kunst-Preis. V roce 2008 zvítězil v soutěži Jiné vize na Festivalu animovaného filmu v Olomouci a byl finalistou Ceny Jindřicha Chalupeckého již v roce 2014.

Portret(2)
Richard Loskot (1984)
je absolvent Fakulty umění a architektury na Technické univerzitě v Liberci (ateliér Vizuální komunikace). Dva roky také studoval na Akademie der Bildenen Künste v Michově (ateliér Magdaleny Jetelové). Tvorba Richarda Loskota je založena na procesuálnosti a vytváření situací a prostředí, která tematizují samotné lidské vnímání. Využívá přitom sofistikovaných prostředků a moderních technologií, které ve výsledku na diváka mohou působit jako propracovaný kouzelnický trik. Pravidelně prezentuje svou práci na samostatných výstavách zejména v Česku a na Slovensku (mj. v Národní galerii v Praze, Domě umění města Brna či Galerii hl. m. Prahy) a také na skupinových výstavách u nás i v zahraničí (např. Biennale Giovany Monza, galerie Rotor v Grazu či v Astrup Fearnley Museet v Oslu). V roce 2013 byl jedním z finalistů ceny Blumm Prize v Bruselu. V roce 2007 zvítězil v soutěži Exit (Galerie Emila Filly, Ústí nad Labem) a byl finalistou Ceny Jindřicha Chalupeckého již v letech 2014 a 2012.PortretViktorie Valocká (1988)
je absolventkou Akademie výtvarných umění v Praze (Ateliér malířství II./škola Vladimíra Skrepla). Byla také na studijní stáži na Universidad Complutense department Bellas Artes v Madridu a dva semestry strávila v ateliérech hostujících pedagogů AVU, Floriana Pumhösela a Silke Otto Knapp. Valocká je především malířkou, pracuje také v médiích koláže, kresby a keramiky. V její často velkoformátové malbě je zřejmá inspirace uměním začátku 20. století, zejména artificialismem či poetismem, spíše než aktuálními trendy na mezinárodní scéně. Přesto se téměř abstraktní tvorba Valocké vyznačuje velmi aktuálním jazykem a vyzrálým rukopisem. Autorka svou tvorbu představila zejména v kontextu české nezávislé umělecké scény, vstavovala ale také v Národní galerii v Praze nebo v Sør-Troms Museu v norském Trastadu. V rámci Are-events byla v roce 2016 na rezidenci v Athénách.