Artalk.cz

Splácení dluhu Čestmíru Kafkovi

V Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě aktuálně běží poněkud opožděná retrospektivní přehlídka děl Čestmíra Kafky. Ačkoli jde z pohledu Barbory Ropkové o důležitý počin ve smyslu zhodnocení a souhrnného představení tvorby tohoto autora veřejnosti, ve své recenzi formuluje určité výhrady ke zpracování výstavy, která podle ní nenaplňuje až příliš velké ambice, s nimiž galerie do projektu vstupovala.

rane-prace-40-let

Splácení dluhu Čestmíru Kafkovi

Kurátorka Lenka Dolanová připravila pro Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě výstavu Čestmíra Kafky (1922–1988), ke které vznikl také doprovodný katalog. Jihlava je Kafkovým rodištěm a inspirace prostředím Vysočiny je zjevná i v jeho díle a deníkových záznamech, jimiž se kurátorka rozhodla expozici obohatit. Retrospektivní pojetí výstavy má být určitou posmrtnou satisfakcí pro autora, jehož souborná přehlídka připravená ve spolupráci s Ludmilou Vachtovou zde měla proběhnout v roce 1972 při příležitosti jeho padesátých narozenin. S poukazem na Kafkovy aktivity v rámci Koordinačního výboru tvůrčích svazů na konci 60. let však byla již nainstalovaná výstava z politických důvodů zakázána a katalog skartován.

Vzhledem k tomu, že Kafkovu jedinou retrospektivu před dvaadvaceti lety uspořádala Národní galerie ve Valdštejnské jízdárně, je retrospektivní pohled relevantní. Název výstavy X odkazuje k motivu překřížení, který se u Kafky objevuje často. V tiskové zprávě kurátorka připomíná, že X je starověkým symbolem transformace, zároveň negace i afirmace, signaturou i způsobem označení místa na mapě. Tento symbol tak určitým způsobem vystihuje specifickou dualitu expresivního a konstruktivního, kolem které se Kafkova tvorba odvíjela a jejichž poměřování je patrné také na příkladu prezentovaných děl. Svár hmoty a konstrukce, surrealismu a strukturální abstrakce na straně jedné a racionálního konstruktivismu na straně druhé, ovšem zdůrazňoval už Miroslav Lamač u příležitosti Kafkovy první samostatné výstavy v Galerii na Karlově náměstí v roce 1963. Nicméně pro svou mystičnost a mnohoznačnost byl symbol křížení velmi oblíbený také v tvorbě Antoni Tapiése, který byl velkým inspirátorem Kafkovy strukturální tvorby 60. let.

struktury-60-let

Výstava je prezentovaná v sálech v Komenského ulici a její hlavní členění vychází z klasického chronologického řazení Kafkovy tvorby, s tím, že hlavní pozornost je vyhrazena jeho práci z 60. a 70. let, která je tradičně ceněna nejvíce. Výrazným nedostatkem je zde však absence kurátorského úvodu – v expozici chybí texty, které by jednotlivé sekce rámovaly, poukazovaly na jejich dobový kontext a upozorňovaly na názorovou sevřenost jednotlivých celků. Vývoj tvorby a důvody pro způsob jejího členění v rámci instalace není bohužel nastíněn ani v doprovodné tiskové zprávě. Návod ke čtení výstavy je tak obsažen pouze v katalogu, který je k nahlédnutí jen v přízemí u pokladny. Trefné jsou naopak vybrané citace z Kafkových rukopisných textů, které byly souborně vydány v roce 1997 a jsou jediným doprovodem prezentovaných obrazů. Osvětlují zejména symboliku Kafkových pláten ze 70. let s fragmenty architektur nebo geometrických tvarů vycházející z jeho návratu k domovu jako inspiračnímu zdroji.

Každé tvůrčí období je zastoupeno autorovými charakteristickými díly, jejichž konkrétní význam byl už většinou doceněn v rámci souborných publikací nebo dosavadních výstavních katalogů. Období 40. a 50. let, kdy Kafka studoval a následně byl nucen se věnovat užité grafice, je zde nastíněno prostřednictvím pěti děl, na kterých jsou patrná surrealistická východiska jeho generace. Podařilo se také naznačit, jak u Kafky figurativní poloha přecházela v zájem o objekty (Černý stůl, 1946), jenž byl předstupněm jeho následné práce se strukturami. Konec padesátých let byl spojen s jeho účastí ve skupině Trasa, jejíž členové se vraceli k podnětům předválečného modernismu. Toto období je zastoupeno obrazem Květiny z roku 1958, na němž jsou patrné vlivy francouzského kubismu.

zleva-uplnek-spar_prelomova-dila-z-roku-1970

Kafkova tvorba 60. let je v katalogu subsumována pod názvem Hmoty, který je však v dosavadní literatuře spojován spíše s Kafkovým posledním velkým cyklem asambláží z 80. let (Hmoty, 1983–1988), kdy jsou přírodní materiály přímo přeneseny do kovových rámů na bílé vatové pozadí a zapuštěny pod plexisklo. Ty jsou sice v katalogu stručně zmíněny, ale z celku výstavy byly zcela vypuštěny, ačkoliv mohou být vnímány jako zajímavý příspěvek vypovídající o jeho vztahu k přírodě, potažmo Vysočině, a specifickém spojení s racionálním přístupem. To stejné by se dalo říci o Kafkově účasti na legendárním neoficiálním symposiu na chmelnici v Mutějovicích v roce 1983, která rovněž není na výstavě reflektována.

Zvrásněné struktury ze 60. let s rytými stylizovanými geometrickými tvary odkazují k lidské postavě či objektu a jejich meditativní charakter a zřetelný vliv konstruktivního řádu je odlišuje od specifického českého informelu. Obrazy nezapřou spojitost s tvorbou jmenovaného Antoni Tapiése, se kterým Kafka sdílel zálibu v používání obyčejných, „chudých“ materiálů a důraz na autentičnost umění. Je tu zastoupen také klíčový obraz konce šedesátých let Čtyři pečetě (1968–1969), tmavá strukturální práce s kruhovým útvarem obklopeným čtyřmi červenými stigmaty, jehož apokalyptické konotace vyznívají zvláště v souvislosti s dobovou politickou situaci.

sekce-vymerovani_geometricka-dila-70-let

Sedmdesátá léta jsou zde reprezentována rozměrnějšími, výrazně geometrickými díly s převládající bílou barevností a vyškrabávanými plochami, jež vznikly patrně pod vlivem Kafkovy návštěvy Japonska v roce 1970, kde se podílel na koncepci československého pavilonu na světové výstavě Expo v Ósace. Odraz zenové filozofie v nové harmonii jeho prací by si zasloužil více pozornosti, stejně jako srovnání se sílícími geometrickými a konceptuálními uměleckými pozicemi, z nichž se však Kafkova tvorba vyděluje zobrazivostí a surreálnou lehkostí zobrazených motivů.

Vzhledem k tomu, že se jedná o retrospektivní výstavu, lze rovněž galerii vytknout, že zápůjčky pochází jen z České republiky, ačkoliv jsou Kafkova díla součástí několika významných zahraničních sbírek. Je zřejmé, že na tak ambiciózní projekt síly instituce tohoto formátu bohužel nestačí. Patrně by proto bylo vhodnější vybrat si určitý výsek tvorby autora nebo stěžejní téma, k němuž by se výstava vztahovala. Na druhou stranu však tato retrospektiva představuje skvělou možnost, jak se seznámit s klíčovými díly výrazného umělce, který například ve stálé expozici Národní galerie není zastoupen.


Čestmír Kafka / X / kurátorka výstavy: Lenka Dolanová / Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě / Jihlava / 10. 11. 2016 – 22. 1. 2017

Foto: Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *