TZ: Národní galerie v Praze v roce 2017

Národní galerie v Praze v roce 2017:
Od renesančního kabinetu kuriozit k umění jako politickému gestu
 

vp-exterier-2015-02

Rok 2017 se v Národní galerii v Praze ponese v duchu výrazných uměleckých osobností. Po letošní úspěšné instalaci Aj Wej-wejova Zvěrokruhu před Veletržním palácem připravuje světově proslulý konceptuální umělec čínského původu monumentální instalaci šitou „na míru“ tamní Velké dvoraně. Jako vůbec první v zemích středovýchodní Evropy představí galerie v rámci Česko-německého kulturního jara 2017 retrospektivní přehlídku jednoho z nejinspirativnějších umělců současnosti Gerharda Richtera. Na programu jsou také speciálně komponované umělecké projekty Magdaleny Jetelové a Františka Skály. Umění starých mistrů přiblíží rozsáhlý výstavní projekt ve Valdštejnské jízdárně cílený na osobnost jednoho z nejpozoruhodnějších renesančních mecenášů, rakouského arcivévody a českého místodržitele Ferdinanda II. Habsburského, vzdělaného zakladatele proslulé kunstkomory ze zámku Ambras nedaleko Innsbrucku.

Hodnocení roku 2016

V roce 2016 slavila Národní galerie 220. výročí založení své předchůdkyně, Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění, a to nejen tematickou výstavou Velkorysost. Umění obdarovat a vernisáží, kterou navštívilo bezmála 6 000 převážně mladých návštěvníků, ale i dalšími výstavními projekty. Během „výročního“ víkendu navštívilo sbírky a výstavy NG na 30 000 lidí. Vedle Aj Wej-weje vystavila galerie také senegalského umělce El Hadji Syho nebo Lucase Cranacha st., jehož výstava ve Šternberském paláci stále probíhá. V paláci Kinských je až do poloviny ledna 2017 otevřena vůbec první výstava Henriho Rousseaua v českém prostředí, kterou dosud vidělo přes 32 000 lidí. NG se stala hlavním nositelem oslav 700. výročí narození Karla IV. Výstavu Císař Karel IV. 1316–2016 zhlédlo ve Valdštejnské jízdárně na 93 000 návštěvníků – nyní je výstava v redukované verzi k vidění v Norimberku. V průběhu roku realizovala NG více než třicet krátkodobých výstav, které již druhým rokem prezentovala v rámci otevřených vernisáží, tzv. openingů. Na podzim byl v Anežském klášteře zpřístupněn nový prohlídkový okruh architekturou kláštera s vůbec první expozicí lapidária a restaurovanými pozůstatky kláštera menších bratří. Díky projektu, podpořenému fondy EHP, byly zrekonstruovány také klášterní zahrady, které jsou nyní celoročně volně přístupné a zdobí je  sochy  předních českých umělců.

„Letošní rok udělala NG další důležitý krok směrem ke zvýšení komfortu našich návštěvníků a zatraktivnění programové nabídky. Podařilo se nám udržet pozornost zacílenou na Veletržní palác – naše openingy se opět těšily velkému zájmu návštěvníků zvláště střední a nejmladší generace. Zájem o výstavu Karla IV. se hodně přiblížil mému očekávání,“ uvádí generální ředitel Národní galerie v Praze Jiří Fajt. Galerie prodloužila spolupráci s Komerční bankou, v jejímž rámci se daří pokračovat ve společném projektu volného vstupu do sbírkových expozic pro děti, mládež do 18 let a studenty do 26 let. Přes trvající absenci zvláštního fondu pro akvizice současného umění se podařilo do sbírek NG získat některá významná díla, mezi jinými zejména kolekci kreseb Josefa Šímy a meditativní pavilon slavného japonského architekta Kenga Kumy, který vyroste v příštím roce v zahradě Šternberského paláce.

Klíčové výstavní projekty roku 2017

„Národní galerie zahájí výstavní sezónu 2017 novou expozicí Charta Story v Salmovském paláci, kde před 40 lety vznikla a byla prvními signatáři podepsána Charta 77, nejvýznamnější symbol statečného vzdoru občanské společnosti namířeného proti represivním praktikám tehdejšího totalitárního režimu, vyzdvihující nutnost aktivní obhajoby základních lidských práv a svobod. Výchozí osou tohoto příběhu bude osud básníka a patrona undergroundu Magora Ivana Martina Jirouse,“ popisuje Jiří Fajt. V březnu bude ve Valdštejnské jízdárně zahájena výstava Jízdárna Františka Skály, koncipovaná jako výstavy ve výstavě, muzea v muzeu, s důrazem na redefinování prostoru, pestrost tematických expozic a zpochybnění zaběhnuté představy o umělecké praxi a roli umělce. Výstavu předního českého tvůrce doplní umělecké intervence na Malostranském náměstí a doprovodí ji řada doprovodných participativních programů.

Zahájení výstavní sezóny 2017, tzv. Grand Opening, proběhne 14. března otevřením dvou site-specific instalací ve Veletržním paláci: Aj Wej-weje ve Velké a Magdaleny Jetelové v Malé dvoraně. Oběma projekty budou silně rezonovat aktuální společensko-politická témata. Pokračovat budou další edice tří cyklů zaměřených na současnou zahraniční i domácí tvorbu – Moving Image Department, Poetry Passage a Introducing – představen bude mimo jiné i britský umělec a hudebník Brian Eno. Retrospektivní přehlídka Gerharda Richtera bude ve spolupráci s  velvyslanectvím Německé spolkové republiky a Goethe-Institutem zahájena 25. dubna v paláci Kinských. Na šesti desítkách prací představí rozličné výrazové polohy nejvlivnějšího umělce současnosti, od fotografického realismu jeho časných děl, přes expresivní abstrakci 80. a 90. let a experimentální ověřování výpovědní síly barevných hmot, až po geometrickou abstrakci posledních dvou dekád.

Klasická témata bude na podzim reprezentovat výstava soustředěná na mecenášství rakouského arcivévody a českého místodržitele Ferdinanda II. Habsburského, syna císaře a českého krále Ferdinanda I. a jagellonské princezny Anny. Výstava s názvem Renesanční vladař a mecenáš mezi Prahou a Innsbruckem představí ve Valdštejnské jízdárně na tři stovky exponátů rozličného charakteru, od obrazů přes vzácné předměty uměleckého řemesla, renesanční zbroje, cenné listiny včetně vlastnoručního dopisu arcivévody, po přírodniny a kuriozity z jeho sbírek ze zámku Ambras u Innsbrucku.

Budovy Národní galerie a sbírkové expozice

Národní galerie naváže na letošní zpřístupnění revitalizovaného kláštera Anežka NOVĚ! projektem Anežka LIVE!, který bude postupně proměňovat celý areál Kláštera sv. Anežky České v živý prostor pro kulturu a volný čas. Klášter bude hostit také dvě výstavy, které jsou výsledkem dlouhodobého badatelského projektu, zabývajícího se možnostmi průzkumu středověkých děl. Obě výstavy jsou koncipovány jako intervence do sbírkové expozice středověkého umění. Projekt Očím skryté představí návštěvníkům podkresby deskových obrazů ze 14. až 16. století, následující výstava Očím na odiv se pak bude věnovat výzdobným technikám, užívaným ke zdobení středověkých soch a obrazů.

Revitalizace jednotlivých galerijních objektů bude pokračovat palácem Kinských, kde byla letos návštěvníkům zpřístupněna nová kavárna Café NG Kinský. V průběhu příštího roku bude započata rekonstrukce přízemního traktu paláce, kde vznikne nová návštěvnická infrastruktura s velkoryse řešeným vstupním prostorem, novou pokladnou a šatnou, návštěvnickým centrem a galerijní prodejnou. Palác se otevře návštěvníkům i do Týnské uličky a bude tak volně průchozí. V následujících letech budou následovat obsahové a zčásti i architektonické revitalizace paláců na Hradčanském náměstí, konkrétně pak Schwarzenberského a Šternberského.

V příštím roce dojde také k oficiálnímu zahájení přípravné fáze obnovy a přestavby Veletržního paláce, který se v budoucnu stane hlavním sídlem NG. „Veškerou potřebnou dokumentaci a podklady pro zahájení tohoto rozsáhlého investičního projektu, včetně souhlasného vyjádření památkových orgánů, jsem v listopadu tohoto roku předal ministru kultury. Předpokládám, že po vyjasnění připomínek našeho zřizovatele dojde ke schválení tohoto pro NG a českou kulturu prioritního projektu a uvolnění finančních prostředků pro jeho první fázi, tj. pro vypsání mezinárodní architektonické soutěže pro vyzvané architekty, s čímž počítám na začátku roku 2017,“ vysvětluje Jiří Fajt.

Kluby přátel a patronů

V polovině listopadu spustila Národní galerie nový členský program Klub přátel NG. Pravidelní návštěvníci galerie mohou volit jednu ze tří kategorií členství, které nahrazují dosavadní roční vstupenku a kromě volného vstupu do sbírkových expozic a na krátkodobé výstavy přináší i řadu dalších benefitů. Jedním z hlavních témat galerie i nadále zůstává potřeba rozšiřování možností alternativních zdrojů financování mimo rámec státního rozpočtu. Na rok 2017 tak NG plánuje založit Klub patronů NG. „Naším cílem je vytvořit atraktivní a inspirativní prostředí pro setkávání, ať již je jeho cílem vzdělávání, kultivace nebo kultivovaná zábava. NG chce sdružovat aktivní jedince, kteří chtějí mít vliv na formování a směřování české společnosti. Neboť právě dnes bychom si všichni měli uvědomit, že svobodné myšlení, vzdělávání a kreativita, tedy kultura v nejširším smyslu slova, nejsou pouhým luxusem, na který se nedostává času a prostředků, ale naopak: jsou tím, co lidi spojuje, co je povzbuzuje, pomáhá překonávat obtíže a otevírat nové obzory. O úspěchu v globálním světě totiž rozhodne, zda budeme schopni využít svůj potenciál, povzbudit kreativitu a schopnost hledat nová řešení. A umění tyto skryté a cenné zdroje dokáže velmi efektivně uvolňovat,“ dodává Jiří Fajt.

Výběr výstavních projektů 2017

Charta v Národní galerii
Charta Story & Charta 77 ve fotografii
Salmovský palác
20. 1. 2017 – 6. 2. 2019
Autoři výstavy: Zuzana Brikcius, Eugen Brikcius, Ondřej Kohout, Eva Kohout-Voneš, Petr Blažek, Veronika Tuckerová
Partneři: Libri Prohibiti, Knihovna Václava Havla, Archiv Jana Patočky
Kurátor: Irena Nývltová

Výstava Charta Story je připomínkou čtyřicátého výročí Charty 77, neformální občanské iniciativy, kritizující nedodržování lidských a občanských práv. Na příběhu Ivana Jirouse – básníka, výtvarného kritika, představitele českého undergroundu – dokumentovaném fotografiemi, písemnostmi i osobními věcmi, autoři výstavy představují, společně s historickým zhodnocením Petra Blažka a Veroniky Tuckerové, životní osudy lidí z různých společenských okruhů, jejichž spojnicí bylo souznění s duchem textu Charty a kteří byli jejími signatáři. Zatímco Charta Story je dokumentovaný příběh, jehož výsostným rysem je múzičnost, v případě výstavy Charta 77 ve fotografii se jedná především o zachycení dobové atmosféry. V této části výstavy budou představeny fotografie Jiřího Bednáře, Jaroslava Brabce, Michaela Duse, Bohdana Holomíčka, Jana Kašpara, Jaroslava Kukala, Ivana Kyncla, Ondřeje Němce, Viktora Stoilova, Oldřicha Škáchy i dalších fotografů, které zachycují dění v tzv. neoficiální kultuře.

Očím skryté & Očím na odiv
Klášter sv. Anežky České – výstavní prostory expozice Středověké umění v Čechách a střední Evropa 1250–1550
Očím skryté. Podkresba na deskových obrazech 14.–16. století ze sbírek Národní galerie v  Praze: 23. 2. 2017 – 17. 9. 2018
Očím na odiv. Výzdobné techniky v malířství a sochařství 14.–16. století: prosinec 2017 –  květen 2018
Kurátoři: Štěpánka Chlumská, Helena Dáňová

Výstava Očím skryté. Podkresba na deskových obrazech 14.–16. století ze sbírek Národní galerie v Praze je v pořadí první ze dvou výstav, připravených v rámci jedné dramaturgické řady s podtitulem „Umění a přírodní vědy“ do prostor expozice v Klášteře sv. Anežky České. Na sklonku roku na ní naváže výstava Očím na odiv. Výzdobné techniky v malířství a sochařství 14.–16. století. Obě výstavy jsou svou koncepcí netradiční, neboť nabídnou atraktivní formou přímo v prostorách sbírkové expozice výsledky komplexního průzkumu jednotlivých špičkových děl v přímé konfrontaci s originály. Návštěvníci tak budou moci nově nahlédnout na známá díla, všímat si skrytých detailů a seznámit se s dílenskými postupy středověkých malířů a sochařů. V případě výstavy podkreseb se návštěvníkům nabízí jedinečná možnost spatřit skrytý přípravný rozvrh kompozice i technologií vzniku vybraných děl. Nedílnou součástí obou výstav budou obsáhlé monografie i řada doprovodných programů, včetně nabídky pro nejmladší návštěvníky. Obě výstavy jsou realizovány v rámci grantového projektu „Historické technologie a moderní metody průzkumu. Interpretační možnosti specializovaných metod průzkumu děl středověkého umění s využitím inovativních technologií“ (poskytovatel Ministerstvo kultury ČR, program NAKI).

František Skála: Jízdárna
Valdštejnská jízdárna
10. 3. – 3. 9. 2017
Kurátor: Tomáš Pospiszyl

Výstava Františka Skály představí převážně práce vzniklé od roku 2004 do současnosti. V autorské architektonické a výstavní koncepci, vycházející z prostoru Valdštejnské jízdárny, chce umělec připravit divákovi komplexní zážitek. Instalace bude pracovat s výstavním prostorem jako celkem, jeho světelnou atmosféru, a bude obsahovat jak rozličné výstavní pavilony, tak solitérní monumentální díla, světelné instalace i práce vytvořené přímo pro prostor Jízdárny. Výstavu bude možné chápat jako přehlídku několika autorových tematických expozic, kdy jedna zdánlivě zpochybňuje předešlou, stejně jako zaběhnutý obraz o autorově práci. Celek však vyjeví skrytý řád, názor na svět, předmět uměleckého zájmu a zkoumání, které chce autor prostřednictvím své tvorby co nejpřesněji artikulovat. Základním prezentačním i instalačním principem výstavy bude uskupení uměleckého materiálu do několika autorsky pojatých pavilonů – „muzeí v muzeu“. Autor využije jazyka vystavování jako takového, rozehraje různé druhy a roviny dialogu mezi divákem a uměleckým dílem. Jednotícím aspektem výstavy bude světlo, které autor zkoumá a užívá ve všech jeho kvalitativních podobách. V praktické rovině umožňuje pozorovat exponáty, ale je i nástrojem jejich pochopení, umožňuje prosvícení materiálu a přeneseně osvícení diváka. Většina prostoru bude nasvícena umělým světlem, někdy imitujícím proměnlivý sluneční svit. V některých případech divák vstoupí do prostoru osvětleného přirozeným slunečním světlem nezatemněných oken Jízdárny s výhledem do Valdštejnské zahrady.

Aj Wej-wej
Veletržní palác – Velká dvorana
15. 3. 2017 – 7. 1. 2018
Kurátor: Jiří Fajt ve spolupráci s Adamem Budakem

Národní galerie v Praze představila v roce 2016 ve veřejném prostoru Aj Wej-wejovu přelomovou plastiku Zvěrokruh a nyní na tuto spolupráci naváže zbrusu novou monumentální instalací, kterou slavný čínský umělec vytvořil speciálně pro působivý interiér Velké dvorany Veletržního paláce jako první z plánované série děl vyjadřujících postoje konkrétních umělců. Aj Wej-wej proslul propracovanými skulpturálními instalacemi, které vstupují do dialogu s daným místem a korespondují s jeho dimenzemi a architektonickým charakterem. Klasickým příkladem takového díla jsou Slunečnicová semínka – velkoplošná instalace vystavená v Turbínové hale londýnské Tate Modern. Mezi další doklady Aj Wej-wejova architektonického cítění patří instalace Kola navždy či plastika Lustr z kol. S umělcovým zájmem o estetické zážitky vysoké kvality jde vždy ruku v ruce zaměření na důležité otázky politické a společensko-kulturní povahy. Aj Wej-wejovo uvažování i vlastní umělecká praxe se nevyhýbá kritice současného světa a kritickému přehodnocování minulosti. Projekt, který Aj Wej-wej připravil pro Velkou dvoranu, bude bez pochyby odrážet naléhavé problémy dnešního světa rozpolceného politickou a ekonomickou krizí i inflací hodnot a morálním úpadkem a současně zohlední velkorysou plochu a jedinečné dimenze Velké dvorany.

Prostor Magdaleny Jetelové
Veletržní palác – Malá dvorana
15. 3. – 31. 8. 2017
Kurátor: Milena Kalinovská

Instalace Magdaleny Jetelové, připravená speciálně pro Národní galerii v Praze, promění Malou dvoranu Veletržního paláce v rozšířené pole, které návštěvníkovi galerie umožní bezprostřední setkání s autorčiným způsobem myšlení a práce. Prostor galerie se stává místem umění, limity klasických kategorií sochy, instalace či fotografie zanikají. Prezentovaná instalace intervenuje a vede dialog s architekturou Veletržního paláce, jakoby připomínala zničenou krajinu, která je reflektovaná a vzbuzuje pocit nestability. Jejím cílem je připomenout návštěvníkovi právě nestabilitu a křehkost globální socio-politické situace. Kdo je vůdčí osobností tohoto světa? Kdo má v rukou moc? Jak reagovat, když krajina, na kterou se pouze pasivně díváme, už nadále nevypadá idylicky? Krajina je nositelem historie, která je skrytě vepsána do jejího povrchu. Člověk kráčející krajinou se zároveň prochází kolektivní pamětí. Celá instalace zpochybňuje prostorové omezení a přítomnost lidí, stejně jako nastoluje nedefinovatelnost zřejmého, rozšiřuje horizonty a ztěžuje koordinaci při dezorientovanosti.

Magdalena Jetelová začala v raných 80. letech vytvářet monumentální instalace a sochy, které se zaměřují na otázku moci, politického vykořisťování a povinnosti nezapomínat. V roce 1981 vystavovala spolu s dalšími umělci v politicky utlačovaném prostředí svá díla na významné akci Malostranské dvorky. Její práce byly od poloviny 80. let prezentované v mnoha zahraničních institucích a na uměleckých přehlídkách včetně Tate, Bienále v Sydney, documenta 8 a na samostatných výstavách v londýnských Riverside Studios či newyorské MoMA.

Gerhard Richter
Palác Kinských
26. 4. – 3. 9. 2017
Kurátor: Jiří Fajt a Milena Kalinovská ve spolupráci s Gerhardem Richterem a jeho studiem

Národní galerie v Praze ve spolupráci s Velvyslanectvím Spolkové republiky Německo v Praze a Goethe-Institutem v Praze představí retrospektivní výstavu německého umělce Gerharda Richtera. Výstava Gerharda Richtera s pohledem na průřez umělcovým dílem, je jeho první retrospektivní výstavou ve střední Evropě. Bude se skládat z výběru děl z posledních šedesáti let umělcovy činnosti. Více než padesát vybraných prací provedou diváka Richterovým dílem, které se pohybuje v několika žánrech: od realismu k naturalismu, pop artu, konceptuálnímu umění až po abstrakci. Výstava chce upozornit na Richterovy styly malby, v jejímž centu stojí předmět „historie“ – nejen historie Německa, ale i historie umělcovy rodiny a historie umění samotného. Téma historie propojuje známé, často osobní fotorealistické obrazy až po díla, která se soustředí na historii umění se zájmem vyjádřit to, co slova nedokážou.

Výstava bude pojata chronologicky, v každé části s důrazem na „nově“ vstupující téma, kterým se umělec zabýval. Gerhard Richter absorbuje mnohé směry, myšlenky i soudobé události, a vždy demonstruje touhu posunout umění a jeho schopnost se dotknout diváka. Richter neustále experimentuje a hledá nový slovník stylistického vyjadřování. Poslední část výstavy seznámí diváka také s novými pracemi – realistickými obrazy, zátišími, objekty, abstrakcí i podněty, které umělce zajímají nyní. Výstava se uskuteční v rámci Česko-německého kulturního jara 2017 při příležitosti 20. výročí podepsání Česko-německé deklarace.

Arcivévoda Ferdinand II. Habsburský.
Renesanční vladař a mecenáš mezi Prahou a Innsbruckem
Valdštejnská jízdárna
3. 11. 2017 – 25. 2. 2018
Kurátor: Blanka Kubíková

Národní galerie v Praze připravuje ve spolupráci s Kunsthistorisches Museum ve Vídni a Ústavem dějin umění AV ČR výstavní projekt věnovaný osobnosti arcivévody Ferdinanda II. Habsburského (1529–1595). Druhorozený syn císaře a českého krále Ferdinanda I. prožil dětství a mládí ve společnosti staršího bratra Maxmiliána, který byl předurčen stát se následníkem trůnu. Ferdinand pobýval od roku 1547 v českých zemích, kde jej otec určil svým zástupcem. Arcivévoda tak již od mladého věku zastával důležitou úlohu v politickém a společenském životě českých zemí. Významným úkolem byla též obnova královského sídla – Pražského hradu, kterou prováděl pod otcovým dohledem. Arcivévoda Ferdinand se zapsal do dějin i jako architekt návrhem stavby letohrádku Hvězda, a jako vášnivý sběratel, jež vybudoval jednu z největších knihoven ve střední Evropě tehdejší doby i rozsáhlou kunstkomoru podle vzoru italských velmožů. Vlastnil rovněž vynikající sbírku zbrojí slavných mužů. Otec odkázal ve své závěti arcivévodovi vládu nad Tyrolskem, kam přesídlil v roce 1567.  Domovem se mu stal zámek Ambras poblíž Innsbrucku, z něhož vybudoval výstavní sídlo, kde umístil své rozsáhlé sbírky. Řada vzácných předmětů se nachází na místě dodnes. Ambras náleží k prvním muzeím v Záalpí a jediným, které se dochovalo na svém místě. Arcivévodův příklad byl inspirativní pro mnohé české aristokraty, a též pro jeho synovce, budoucího císaře Rudolfa II., s nímž sdílel podobné zájmy. Kontakty s českou aristokracií pokračovaly i po arcivévodově přestěhování – Innsbruck se stával častou zastávkou představitelů naší šlechty při jejich cestách do Rakous, Itálie či cíleně do Tyrolska.

Výstava bude představena nejprve v Innsbrucku na zámku Ambras (15. 6 – 8. 10. 2017) a následně v Praze, ve Valdštejnské jízdárně. Obě výstavy budou mít společný koncepční základ, který bude v rakouské expozici prohlouben v aspektu Ferdinandovy vlády v Tyrolsku a v Praze rozšířen v oblasti jeho působení v českých zemích. Výstavní koncept zahrnuje kolem tří set exponátů různého charakteru, od obrazů přes vzácné předměty uměleckého řemesla, renesanční zbroje, cenné listiny včetně vlastnoručního dopisu arcivévody, po přírodniny a kuriozity z jeho sbírek. Více než polovina exponátů bude zapůjčena ze zahraničí sbírek. Cílem expozice je představit arcivévodu jako historickou osobnost dlouhodobě spjatou s osudem českých zemí a uměním období renesance, i jako člověka s jeho osobními vazbami a zájmy. Arcivévoda Ferdinand byl milovník lovů a dvorských slavností, do kterých se často zapojoval také jako herec a zpěvák. 


Foto: Národní galerie v Praze