denní tisk 1. 12. 2016

Výstavou Jaromíra Funkeho v pražské galerii Leica se dnes věnuje Jan Šída v Právu. Podobně jako Čechlovská ve včerejších HN připomíná, že Funkeho tvorba stále ještě není plně doceněná, což se však rychle mění. Jako nejlepší fotografovi práce vyzdvihuje zátiší: „Nehmotné a hmotné konfrontoval v pomyslném vizuálním duelu, poměřoval jejich výrazovou transparentnost a cele využíval jejich vzájemný tvarový antagonismus. Výsledek připomíná kubistický obraz nebo dílo abstraktního expresionisty.“

Labyrint kultury v časopise Reflex prostřednictvím Marka Gregora láká do Galerie města Plzně, kde je vystaveno současné české umění inspirované dílem zakladatele moderního hororu H. P. Lovecrafta: „Pokud tedy máte k temným, až hororovým tématům vztah, tahle výstava by vám neměla ujít.“ Růstu českého trhu s umění se zabývá v dalším článku Luděk Staněk: „Nicméně lidi z branže tvrdí, že trh pro mladé české umělce je momentálně na svém vrcholu, a navíc je nestabilní. Stačí, aby jeden výrazný kupec skončil v problémech nebo ve vězení (ano, mluvíme o Marku Dalíkovi), a trh to pocítí.“

V Reflexu rovněž vyšel obsáhlý článek kombinovaný s rozhovorem s kurátorkou designu Rossanou Orlandi, která již několik let zasedá v porotě Designbloku. „Věci už máme. Šťastní budeme až tehdy, když jim dáme smysl,“ řekla například Veronice Bednářové. „Nejšťastnější jsem, když u sebe nic nemám.“ Inspirativní text.