TZ: Petra Housková

Petra Housková / Hlasité ticho / Galerie Na shledanou / hřbitov Malsička / Volyně / od 24. 9. 2016

houskova_4-plakat

Petra  Housková: Hlasité ticho

vernisáž: sobota 24. září od 15 hodin

Petru Houskovou přivedla do Volyně odvaha čelit strachu.  Přijala úkol jako z pohádky. Výzva přišla loni na sympoziu kurátorů ze zemí Visegradu v Polském Těšíně. Mému příspěvku o galerii předcházely dvě nedostižné prezentace a já se cítil předem zahambený.  Slavný Jiří Surůvka představoval Galerii Jáma. Nikdo do té doby netušil, že se dá udělat v angličtině o dvaceti slovech za deset minut na padesát fórů. Po něm přišla na řadu umělkyně a barokní kráska Káča Olivová a místo obrázků ze zapomenuté flashky rozhýbala obří ňadra. Nešlo už zajít dál a já neměl co nabídnout. Když je realita krutá, najdeme útěchu v pohádkách a mýtech.  Klíče od galerie, rezidenční pobyt a výstavu tomu, kdo přespí tři noci na hřbitově. Přihlásili se tři lidé a ještě loni v létě přijela Petra Housková, tři noci v galerii protrpěla, ale úkol splnila.

Co Petra ale maluje? Zjednodušeně řečeno, věnuje pozornost obalu a tomu, co si naše mysl představuje, že se v něm skrývá. V roce 2012 malovala krabice a vedle nich vystavila i  jejich modely nalepené na zdi galerie. Inspirovala ji kniha francouzského filozofa  Gastona Bachelarda Poetika prostoru poprvé vydaná v roce 1957. Bachelard vykládá prostor v poezii na základě fenomenologie a psychoanalýzy. Housková se v souvislosti se svými pracemi a Poetikou prostoru zmiňuje o obrazu temného koutu ve skříni, který je plný tajemství. V krabicích se skrývá všechno, co není viditelné.  Možná je to pro autorku prostor nevědomí, nepřístupný bdělému vnímání. Ve své bakalářské práci se pokusila vnitřní prostor zviditelnit. Vytvořila nepravidelný geometrický útvar a jeho nitro nechala odlít. Získala realistický otisk vnitřního prostoru, ale připravila se o tmu. Když ve tmě rozsvítíme, nedozvíme se o tmě nic, ale uvidíme místo ní světlo.

Housková se postupně rozhodla obaly rozkládat do ploch a z nich začala budovat nové tvary a objemy.  Později začala malby utvářet ze samotného povrchu původních obalů. Ty mají v její práci charakter napnuté pahorkatiny, ale žádnou krajinu nepřipomínají. Je to prostor, který se snaží vzepřít naší zjednodušující představě o geometrii a odkazuje směrem k prostorům, které si lze vytvořit bez ohledu na omezení realitou. Zdají se být někdy jako položená draperie, ale všechno tekuté co poznáváme v látce u Houskové okamžitě mrzne.

Ledové království vzdáleně připomíná část její práce v Galerii Na shledanou. Vyškrábala do podmáslím pokrytých skel galerie tvary, které vzdáleně připomínají hory a kusy ledu. Stejně jako ledem a sněhem jimi prochází světlo zvenku galerie a lehce propouštějí i tvary okolního světa a s nimi se proměňují. Průčelní černou sádrokartonovou stěnu Housková pokryla malbou, kterou vytváří další zmrzlou draperii nevědomí.  Pracuje i s prostorem galerie. Zaplňuje ho namísto malby tentokrát zvukem, který vychází ze zážitků tří probdělých nocí na hřbitově. Prostorovou intervenci v galerii zakončuje rituálem. Na papír napsala a pak spálila všechny své dosavadní strachy, nad kterými dokázala získat moc. Popel umístila na katafalk. Pro nás ostatní Petra Housková nabízí také rituál. Při vernisáži můžeme ostrými klacíky do vrstvy podmáslí na sklech vyškrábat všechny svoje strachy a tak se jich symbolicky zbavit.

Petra Housková (1985) je první zahraniční rezidentkou Galerie Na shledanou. Vystudovala nejprve na Prešovskej univerzitě v Prešove Katedru výtvarnej výchovy a  Ateliér súčasného obrazu na Fakultě umení v Košiciach. Absolvovala dvě stáže na uměleckých vysokých školách v Polsku. Výtvarnému umění se profesně věnuje také v pozici kurátorky výstav a manažerky rezidenčních pobytů v Šopa Gallery v Košicích.

Galerii Na shledanou se těší laskavé podpoře Ministerstva kultury a města Volyně. Výstavu Petry Houskové podpořila firma WoodblockX.