TZ: Miloslav Moucha a Jiří Zeithamml

Miloslav Moucha a Jiří Zeithamml / 2+1 / Galerie Klatovy Klenová: kostel sv. Vavřince / Klatovy / 23. 7. – 30. 10. 2016

Miloslav Moucha a Jiří Zeithamml: 2+1

Vernisáž 22. 7. 2016 v 18h

23. 7. – 30. 10. 2016

Kurátorka výstavy: Lucie Šiklová, externí spolupráce Helena Fenclová

Kostel sv. Vavřince

Plánická ulice 174, Klatovy

Otevřeno duben - říjen, úterý - neděle, 10-12, 13-17  hodin

Galerie Klatovy Klenová

www.gkk.cz

2+1 je společná výstava dvou přátel, malíře a sochaře, významných nejen v našem, ale i evropském kontextu výtvarného umění. Setkali se v době emigrace v 70. letech v Düsseldorfu, shledali příbuznost v přístupech k umění, světlu, kráse, Duchu, tedy ke světu, a od té doby spolu vystavují.

MILOSLAV MOUCHA (1942) je český umělec, který se paradoxně proslavil především v zahraničí. Je autodidakt hrdě se hlásící k této skutečnosti. V roce 1968 emigroval do Francie a o šest let později v roce 1974 byl jmenován profesorem na École des Beaux Arts Besancon. Od roku 1990 žije a tvoří střídavě ve Francii a České republice. Na počátku jeho tvorby jsou preislerovské krajiny, poté jej zaujal koncept, který nahlédl po čase překonaným a dostal se „zpět“ ke klasické malbě. Na tomto druhém počátku to byly symbolické geometrické formy, mezi jejichž zástupce patří velkoformátové kompozice, inspirované knihou o Stvoření Berešit. Těžištěm nejnovější tvorby jsou velkoformátové senzuální krajiny pohybjící se mezi abstrakcí a skutečností, respektive skutečností vnitřní. „Umění má prý odrážet skutečnost; Ale co je skutečnost? Skutečnost je pravděpodobně jen proces. Realita je tedy proces, nikoliv tvar. Tvar je provizorní, pohyblivý svědek a důkaz procesu.“ /MM/

Tímto svým přístupem se Moucha řadí do tradice krajinářů vnitřních krajin duše a ducha, jejichž protagonistou byl také ve Francii žijící Josef Šíma, který jej kdysi hluboce zasáhl. Moucha je zároveň velkorysý kolorista, který s barvou zachází odvážně, ale nikoli bez respektu k ní samé i symbolickým obsahům. Malba je pro něj nositelkou duchovních obsahů.

JINDŘICH ZEITHAMML (1949) odešel do emigrace v roce 1972, zprvu našel azyl v Itálii, a později se usadil v Německu, kde absolvoval Uměleckou akademii v Düseldorfu. České veřejnosti je znám až od 90. let, kdy se vrátil z emigrace. Od roku 1995 působí jako profesor na pražské Akademii výtvarných umění. Do povědomí vstoupil jako autor výrazově minimalistických geometrických soch.

Formálně vynikají až překvapivou jednoduchostí: v tvorbě sochaře se střídá několik elementárních tvarů, vycházejících ze základních geometrických obrazců – čtverce, kruhu, oválu a koule, která je často půlena ve dvě hemisféry. „Zabývám se kruhem a čtvercem, anebo lépe řečeno cestou od kruhu ke čtverci, a naopak, od čtverce ke kruhu, vztahy mezi vnitřním a vnějším, prostě proměnou, která se děje mezi rovným a křivým nebo mezi křivým a rovným tvarem. Něco se rozvine, potom stáhne a zase rozvine, těžko se to vysvětluje, jde o to, aby člověk mohl dýchat, aby dílo bylo - je to takové divné slovo, ale nenapadá mě nic lepšího - volné, velkorysé. Zajímají mě věci, které jsou zároveň v klidu a zároveň v pohybu.“ /JZ/ Jednoduché tvary umělec povrchově upravuje: zlatá a stříbrná umocňují oblost forem, světlo po tvaru klouže, a zároveň svojí symbolickou podstatou minimalistický formalismus odklánějí na cestu čisté abstrakce, směřující k čisté spiritualitě. Stylizace základních tvarů je vedena směrem k odhmotnění a směřuje k metafyzickému působení.

2+1. Jeden Moucha. Jeden Zeithamml. To jsou dva.  Plus jedna je to, co vzniká, to, co je mezi dvěma. A o tom to je. 2+1 není o sebestředném kruhu, ale o pro oba pány příznačné elipse o dvou ohniscích.

/LŠ/