TZ: Ke slávě a chvále. Tisíc let duchovní kultury na Moravě II

Ke slávě a chvále. Tisíc let duchovní kultury na Moravě II / Stálá expozice Arcidiecézního muzea Olomouc / Muzeum umění Olomouc / od 2. 6. 2016

Ke slávě a chvále | Tisíc let duchovní kultury na Moravě II

stálá expozice Arcidiecézního muzea Olomouc

od 2. 6. 2016

Scénář a libreto expozice | Gabriela Elbelová, Jana Hrbáčová, Helena Zápalková

Odborní konzultanti | Ladislav Daniel, Ivo Hlobil, Milan Togner, Pavel Zatloukal

Kurátoři expozice | Gabriela Elbelová, Jana Hrbáčová, Helena Zápalková

Spolupráce | Simona Jemelková, Martina Potůčková, Tomáš Lampar, Leoš Mlčák, Marta Perůtková

Architektonické řešení | HŠH architekti (Petr Hájek, Tomáš Hradečný, Simona Kučírková, Jan Šépka), Muzeum umění Olomouc (Petr Kutra, Marek Novák, Michal Soukup)

Grafické řešení | Petr Šmalec

Deset let od otevření slaví Arcidiecézní muzeum Olomouc, které vzniklo v roce 1998 na základě společné dohody mezi státem a církví. Při této příležitosti se dočkala komplexní obměny jeho stálá expozice Ke slávě a chvále. Muzeum, které je jako jediné v České republice držitelem prestižního titulu Evropské dědictví, představí od 2. června nejen nové exponáty, ale rozšíří například i nabídku pro malé návštěvníky. A speciální narozeninový dárek do Olomouce zapůjčilo Metropolitní muzeum umění v New Yorku – součástí expozice bude do 4. září obraz Klanění pastýřů světoznámého španělského manýristy El Greka.

„Stálá expozice Arcidiecézního muzea prověřila v průběhu deseti let možnosti prezentace starého umění v historických prostorách i jeho edukační potenciál. Přesto bylo nezbytné přistoupit k její úplné reinstalaci včetně úprav mobiliáře a navrhnout novou koncepci, neboť některé zapůjčené exponáty jsme museli vrátit a jiné jsme naopak získali,“ uvedl ředitel Muzea umění Michal Soukup. Dílčí změny se tak dotkly téměř všech částí expozice. K přesunům a výměnám došlo v expozici archeologie, gotického umění v Nové síni, v obou sálech obrazárny i ve všech barokních sálech.

Co nového v muzeu návštěvníci uvidí? Autoři reinstalace především chtějí, aby stálá expozice dostatečně, uceleně a atraktivně vypovídala o některých specificky olomouckých tématech. Tím hlavním je „olomoucké baroko“ – jedno z nejvýraznějších období kulturního vzepětí města. „Město zažilo v sedmnáctém a osmnáctém století tak intenzivní rozmach, že můžeme mluvit o místním fenoménu a odstínu olomoucké barokní kultury. Její podobu spoluutvářely vlivy z Itálie, Francie, Podunají a sousedních Čech i Slezska, ale zejména lokální specifika,“ připomněla spoluautorka koncepce stálé expozice Helena Zápalková.

Olomoucké baroko byl také největší projekt v historii olomouckého muzejnictví, který na přelomu let 2010 a 2011 propojil Muzeum umění a Vlastivědné muzeum. A právě výstava, která skončila s rekordní návštěvností, byla pro autory nové stálé expozice Arcidiecézního muzea velkou inspirací. „Mezi klíčové protagonisty barokní kultury patřily zejména instituce olomouckého biskupství, jezuitská univerzita a široké duchovenské prostředí. A my chceme jejich důležitou roli adekvátně ukázat,“ doplnil zástupce ředitele Ondřej Zatloukal.

Výraznou změnu prodělal například Erbovní sál, z nějž zmizela vestavba Kabinetu textilu a vystavené exponáty se vztahují k mecenátu olomouckých biskupů spojenému s barokním vybavením katedrály a k historii a významu Olomoucké metropolitní kapituly. „Erby olomouckých kanovníků na stěnách sálu jsme doplnili díly, která jsou svým vznikem s kanovníky přímo spojena. Vystavený je zde například obraz Křest Kristův, který pro katedrálu objednal u olomouckého malíře Jana Kryštofa Handkeho kapitulní děkan Kašpar Florentin z Glandorfu nebo socha svatého Václava z původní barokní kazatelny,“ naznačila Zápalková.

Další objednavatele uměleckých děl z církevních kruhů představuje expozice ve Schodišťové hale. Své místo zde našla díla z někdejší premonstrátské kanonie na Hradisku a poutního místa na Svatém Kopečku. Připomenuty ale jsou také další církevní řády působící v barokní Olomouci. „Poprvé po stovkách let se zde znovu scházejí obě restaurovaná plátna svatého Petra a svatého Pavla od významného barokního mistra a rektora vídeňské Akademie Paula Trogera. Ještě v roce 1784 patřila ke skvostům výzdoby Klášterního Hradiska. Po zrušení kláštera obrazy zmizely a našly se až v roce 2008 v kostelíku v Račicích na Třebíčsku,“ připomněla Gabriela Elbelová, další z autorek reinstalace.

Významné místo v obměněné expozici má i výtvarná reprezentace světeckých patronů olomoucké diecéze, například svaté Pavlíny, svatého Jana Sarkandera nebo svatých Cyrila a Metoděje, připomenuty jsou i některé významné svatyně, zrušené v době josefinských reforem.

Jak Zápalková upozornila, dílčí změny se dotkly téměř všech částí expozice. „K přesunům a výměnám došlo v expozici archeologie, gotického umění v Nové síni, v obou sálech obrazárny i ve všech barokních sálech. Budeme rádi, když se návštěvníci přijdou sami přesvědčit,“ přála si historička umění.

Obměněnou stálou expozici doplňuje nový knižní průvodce muzeem a rozšířená bude i nabídka edukačních pomůcek. Malým návštěvníkům zpříjemní prohlídku speciální průvodce, který je provede historií celého areálu Olomouckého hradu, kde muzeum sídlí, ale zavede je také do centra Olomouce. Sešit s řadou zajímavých informací a úkolů je řazený chronologicky a postupně děti seznamuje dějinami místa a města od pravěku až po současnost. „Vedle dětského průvodce a kolekce výpravných samoobslužných listů plánujeme vytvoření interaktivní zóny přímo v expozici,“ doplnil vedoucí edukačního oddělení Marek Šobáň.

Jak upozornil vedoucí Arcidiecézního muzea Miroslav Kindl, oslava bude mít jednoho unikátního „hosta“ – obraz Klanění pastýřů od El Greka. Dílo světoznámého španělského manýristy do Olomouce do 4. září zapůjčilo Metropolitní muzeum v New Yorku výměnou za zápůjčku Tizianova obrazu Apollón a Marsyas ze sbírek olomouckého arcibiskupství. Vystavení zhruba metr a půl vysokého obrazu z let 1605 – 1610 bude nejvýznamnějším lákadlem oslavy. „Je to pro nás velká čest a potvrzení našeho renomé, protože jsme i jedním z nejvýznamnějších světových muzeí vnímáni jako důvěryhodný partner,“ uvedl Kindl.

Jak zápůjčka z Metropolitního muzea, tak především bezproblémový provoz Arcidiecézního muzea Olomouc a Arcidiecézního muzea Kroměříž, které pečuje o unikátní arcibiskupské sbírky na kroměřížském zámku, dokazují podle ředitele Soukupa smysluplnost a vysokou hodnotu spolupráce Muzea umění Olomouc a olomouckého arcibiskupství.

„Ukazuje se, že spolupráce navázaná už koncem osmdesátých let vede k cílům, které jsme si společně vytyčili. Prvním z nich je adekvátní péče a ochrana bohatých arcibiskupských sbírek a jejich náležitá prezentace, tím dalším je například podpora turistického ruchu prostřednictvím atraktivních výstav nebo produktů, jako je projekt Duchovní osa Moravy, který propojuje Olomouc a Kroměříž,“ dodal ředitel. V této souvislosti vyzdvihl také nedávné udělení titulu Evropské dědictví pro olomoucké Arcidiecézní muzeum. „Během slavnostního otevření obměněné stálé expozice odhalíme pamětní desku, která bude o získání tohoto prestižního označení návštěvníky informovat,“ doplnil Soukup.

program slavnostního zahájení

Ke slávě a chvále | Tisíc let duchovní kultury na Moravě II

2. 6. 2016

19.00 hodin, Katedrála svatého Václava v Olomouci

Slavnostní zahájení expozice a doprovodné výstavy

Ad maiorem Dei Gloriam | 300 let kostela Panny Marie Sněžné v Olomouci

Doprovodný hudební program:

André Campra: Ecce quam bonum

Plaisirs de Musique

20.00 hodin, Václavské náměstí

Slavnostní odhalení pamětní desky Evropské dědictví

20.05 hodin, Lodžie Arcidiecézního muzea Olomouc

Flétnové fanfáry – Ensemble Flauto dolce

Prohlídka expozice a výstavy s doprovodným programem

20.15 hodin, 20.30 hodin, Kočárovna Arcidiecézního muzea Olomouc

Nicola Matteis: Cacciona

Jitka Konečná, Petra Galasová

20.30 hodin, 21.00 hodin, Zdíkův palác

Byli jednou dva iluminátoři Hildebert a Everwin

Divadelní vystoupení – O.LI.V.Y.

21.00 hodin, 21.30 hodin, Erbovní sál Arcidiecézního muzea Olomouc

Johann Sebastian Bach: Praeludium

Plaisirs de musique

Restaurátorské a konzervační práce | Romana Balcarová, Renata Bartoňová, Tatjana Bayerová, Petr Berger, Tomáš Berger, Vlastimil Berger, Alena Bergerová, Šárka Bergerová, Lukáš Bureš, Magdalena Černá, Marie Dočekalová, Petr Douda, Marie Foltýnová, Věra Frömlová, Katarína Gregorová, Mojmír Hamsík, Radana Hamsíková, Ivan Houska, Zdeněk Juppe, Ludmila Kaprasová, Marie Karenová, Radomil Klouza, Hana Kohlová, Miloslav Kubík, Jiří Látal, Vendula Látalová, Zdeňka Němcová, Václav Němec, Alois Póč, Dalibor Sedlák, Radomír Surma, Anna Svetková, František Sysel, Andrej Šumbera, Miroslava Trizuljaková, Václav Vondráček, Ladislav Vyskočil, Ladislav Werkmann, Radka Zahradníková, Ondřej Žák

Exponáty zapůjčili | Arcibiskupství olomoucké, Benediktinské opatství Rajhrad, Královská kanonie premonstrátů na Strahově, Město Miroslav, Metropolitní kapitula u sv. Václava v Olomouci, Muzeum Komenského v Přerově, Muzeum města Brna, Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v Olomouci, Obec Lutín, Římskokatolická duchovní správa u kostela Panny Marie Sněžné Olomouc, římskokatolické farnosti: Boršice u Buchlovic, Březová nad Svitavou, Dobromilice, Dolany u Olomouce, Hněvotín, Hnojice, Hodslavice, Cholina, Jesenec, Jevíčko, Kopřivnice, Kostelec na Hané, sv. Mořice Kroměříž, Křenovice u Slavkova, Litovel, Mohelnice, Moravičany, Moravská Huzová, sv. Michala Olomouc, sv. Mořice Olomouc, sv. Václava Olomouc, Ostrava-Zábřeh, Přemyslovice, Povýšení sv. Kříže Prostějov, Rajnochovice, Rokytnice u Přerova, Slatinice u Olomouce, Staré Město pod Sněžníkem, Štěpánov u Olomouce, Šternberk, Tovačov, Uničov, Úsov, Velehrad, Zábřeh, Slezské zemské muzeum v Opavě, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, Vlastivědné muzeum v Olomouci a soukromí sběratelé