Artalk - TZ: Černá Marie

20. 5. 2016Artalk Infoservis

Černá Marie / Galerie VIPER / Praha / 25. 5. – 16. 7. 2016

Černá Marie*

Galerie VIPER / Praha / 25. 5. – 16. 7. 2016

Koncepce: Martin Mazanec

Instalační řešení: Dominik Gajarský

Architekt a designér Frederick Kiesler hovořil v 50. letech 20. století o filmovém prostoru s projekcí nekonečného filmu, technologickou budoucnost pohyblivých obrazů spatřoval v projekci na oblaka. Vývoj umění pohyblivého obrazu dospěl v současnosti do zevšednělé různorodosti prezentačních modů, jakými jsou temnota kina, světlo galerie, záře televizní obrazovky nebo grafický design přehrávačů v rozličných zařízeních. Možnosti, jak naplňovat, nebo naopak překračovat standardy spjaté s filmovou projekcí, jsou předmětem výstavy, která prezentuje dohromady šestnáct ilustrovaných projektů, které se po dvojicích střídají v průběhu osmi týdnů.

Příklady použité pro výstavu vychází ze skic a plánů k prostorům budov a instalacím, které byly určeny k projekci pohyblivých obrazů během více jak stovky let. Výběr projektů je definován způsoby nakládání s filmovou projekcí v rámci kinematografie, vizuálního umění nebo hudby. Prostory a instalace lze pojímat jako nerealizované vize a manifesty, kritiku systému nebo jako novotvary pracující s hmotou a technickým řešením projekce v rámci celku díla nebo nově vzniklého prostředí. Metodou srovnání příbuzných, nebo formálně odlišných přístupů je naznačen způsob uvažování o pohyblivém obraze na úrovni prostoru, který je jím definován, nebo jej sám vymezuje. Osm vzniklých situací je popisem historických momentů, proměnlivost výstavy bude doplňovat také doprovodný program, jenž tematicky rozvíjí výchozí téma výstavy.

* Černá Marie byla postavena týmem Thomase Alva Edisona během let 1892–1893 v New Jersey (West Orange), kde je v současnosti replika tohoto prvního filmového studia. Prostor, Edisonem přezdívaný „psí bouda“, byl umístěn na točně s otevíratelnou střechou tak, aby se mohla poloha přizpůsobovat pohybu přirozeného světla. V Černé Marii Edison natáčel filmy pro individuální kukátkové zařízení, kterým byl kinetoskop. Název studia byl odvozen na základě podobnosti se stejnojmennými koňmi taženými policejními vozy s černými kabinami pro zločince.

Interpretované situace:

Situace 1 / 25.–28. 5.

László Moholy-Nagy, Polykino (1925) / Emil Radok a Josef Svoboda, Pražské jaro (1958)

Situace 2 / 1.–4. 6.

Walter Gropius, Totaltheater (1927) / OMA, Prada Transformer (2009)

Situace 3 / 8.–11. 6.

Robert Smithson, Cinema Cavern (1971) / Dan Graham, Cinema (1981)

Situace 4 / 15.–18. 6.

Marcel Duchamp, Anémic Cinéma (1926) / Bruce Nauman, Video Corridor for San Francisco (Come Piece) (1969)

Situace 5 / 22.–25. 6.

Frederick Kiesler, Film Guild Cinema (1929) / Paul Sharits, Epileptic Seizure Comparison (1976)

Situace 6 / 29. 6. – 2. 7.