Horizont událostí II.

Projekt výtvarnice Kamily Ženaté má svoji druhou část. Tato tříletá “vizuálně – konceptuální trilogie” představuje po šesti měsích volné pokračování rozvíjející a tematizující základní myšlenky úvodního Horizontu událostí, který se zaměřoval na temné stánky podvědomí člověka, na něž mají nesmazatelné vlivy zážitky z dětství a rané puberty.

I v případě Horizontu událostí II. je základem projektu osmičlenná skupina žen a jejich vzájemná setkávání. Kamila Ženatá zde naplno využívá svých více než dvacetiletých zkušeností terapeutky a debatu mezi účastnicemi buď směruje k vybraným otázkám, nebo ji nechává nést se vlastním proudem. Podobně jako u předchozího dílu, také zde tvoří rámec prostoru, v němž se kontakt odehrává, svébytná instalace. Nyní se však již nestřetáváme se sochami z přetvořených a znetvořených hraček a s plyšáky ze školních let, číhajícími v podobě starých frustrací a traumat v příšeří vzpomínek jako zaprášení kostlivci ve skříni.

Stejně jako v Karlin Studios, kde výtvarnice dokázala využít atmosféry tamního sklepení, které bez pochyby přidalo celé expozici na sugestivnosti a autentičnosti, také zde autorka maximálně respektuje charakter místa. Druhý díl projektu zasazuje do vzdušného prostoru Venuše ve Švehlovce, efemérně budovaného z bezmála 60 tisíců mikrotenových sáčků, které tvoří jakousi kopuli, v níž příznačně levituje osmice nahých figurín. Dramatické zadní nasvětlení instalace umocňuje dojem surreálné divadelní scény se zvukovým doprovodem v podobě všudypřítomného šustotu igelitových pytlíků a záznamu hlasů žen, které podávají autentické výpovědi o nemožnosti sdílení a strachu z blízkosti, ale zároveň i o touze po lásce a přijetí.

Na této platformě se odehrává program označený za doprovodný, který ovšem může být vnímán jako jeden ze stěžejních momentů celého konceptu. Jednak jsou to setkávání návštěvníků za účasti klinických psychologů a psychoanalytiků v tzn. Velkých skupinách (Large group) a jejich bezprostřední, neřízená komunikace a výměna názorů. Odborníci zde fungují jakožto moderátoři, kteří během 90 minut trvajícího sezení upozorňují na důležité motivy a klíčové otázky vznikající v průběhu debaty. Další výsadní postavení má série hudebních, pohybových a textových performancí vytvořených speciálně pro tento formát, během nichž jsou svědectví žen ze skupiny vyjádřeny jinými, ve výsledku neméně silnými výrazovými prostředky.

Samostatnou kapitolou je potom stejnojmenná divadelní hra dramatičky Lenky Lagronové vznikající paralelně s tímto projektem, kterou inscenuje divadlo Letí v režii Martiny Schlegelové.

Co se obsahu týká, Kamila Ženatá ve svém nedávném rozhovoru s Milanem Ohniskem uvádí: “Druhá část Horizontu událostí se zabývá současností. Zatímco v předchozí části se vzpomínalo, snilo, imaginovalo a pátralo v Památníku paměti po souvislostech a formujících chvílích, které modifikovaly emoční prožívání, dnes sedí ženy v kruhu proti sobě a zkoušejí vytvářet vztahy.”

Právě výrazný posun celého projektu od iniciační fáze zaměřené na hledání kořenů intimních, podvědomých, zděděných i získaných vzorců směrem ze sebe ven, do okolního světa, připomene závěry sionistického filozofa rakouského původu Martina Bubera, ke kterému má autorka svým založením blízko. Jeho vývoj od introspektivního Já - Ono k interaktivnímu Já – Ty je cestou mnohdy bolestných zkušeností se spoustou odboček a mrtvých bodů, na nichž může putování ustrnout nebo zcela skončit. Sama experimentální skupina žen si právě v tomto “laboratorním” prostředí a sobě tváří v tvář často uvědomovala automatické osobní reflexy, které jim bránily ve vzájemném přiblížení, hlubším poznání a komunikaci obecně. Přestože věk a sociální postavení účastnic je různý, mnohé dospívají ke zdánlivě podobným závěrům a jejich výstupy představují svým způsobem audiovizuálně uchopenou sondu do české společnosti.

Definice termínu tvrdí, že fenomén “horizont událostí” je plocha v prostoročasu, která pro daného pozorovatele vymezuje oblast, za kterou nemůže vzhledem k subjektu dosáhnout žádné světlo. Třetí, závěrečná fáze tohoto triptychu Kamily Ženaté příští rok v Centru současného umění DOX naznačí, zda alespoň v rámci privátního vesmíru lze za tuto hranici nahlédnout.

Kamila Ženatá / Horizont událostí II. / kurátorka výstavy: Caroline Kryszton / Venuše ve Švehlovce / 4. 1. – 15. 1. 2016