Artalk.cz

Vycpaná Ekologická volavka

Výstavu Miloslava Sonnyho Halase nazvanou Cestou představila Galerie města Blanska.

Sony_01

K návštěvě výstavy v Blansku mě mimo jiné přivedlo i vědomí, že ačkoliv se k dílu vyučeného elektrikáře, umělce-autodidakta vyjádřila Pavlína Morganová (Akční umění, 1999) slovy: „Autorova hravá, blouznivá, ale zároveň vizionářská a konceptuální tvorba se naprosto vymyká všemu, co bylo u nás v rámci akčního a konceptuálního umění vytvořeno“, není jméno autora v rámci českého konceptuálního umění nijak frekventované. Pokud se o něm píše, tak ne ve spojitosti s brilantními landartovými instalacemi a akcemi, ale spíš v klišé − svérázný moravský výtvarník, pábitel, excentrik a megaloman. Nabízí se otázka, zda a jak se v Blansku podařilo tato klišé narušit.

Podle tiskové zprávy se tu nabízí vedle prezentace Halasovy práce „pohled na dva různorodé modely distribuce jeho děl. Zdá se, že odkaz tohoto umělce žije ve dvou rovinách – jako předmět uměleckých sbírek a historiografických výzkumů, ale i jako zdroj subjektivních vzpomínek a legend.“ To lze považovat za hlavní vodítko.

Instalace děl, rozdělená na dvě části nikoliv podle oněch dvou deklarovaných modelů, ale podle logiky prostoru, není nijak přetížená a je spíše minimalistická, co se týče počtu vystavených děl, která mají kolem sebe velkorysý volný prostor. Klasická koncepce v duchu modernismu ukazuje autorovu tvorbu jako přehlednou a vlastně konformní (což jen dokládá, že je třeba hledat pro tento typ umění adekvátní formu institucionální prezentace). Jediné, co by snad mohlo zneklidňovat, je absurdní Ekologická volavka (1973), tedy mrtvá, vycpaná volavka obarvená nazeleno stojící na tenkých zelených nožkách před velkým plátnem Na břehu řeky Svratky (1993). Nutno podotknout, že autor patřil k osobnostem, které podle mého soudu reprezentovaly tehdy nové aktuální umění (měnilo se celé pojetí uměleckého díla) jako akce, slavnosti, instalace v přírodním prostředí i dematerializovaná konceptuální díla. Halas se navíc za normalizace nenechal úplně vytěsnit z veřejného prostoru.

Sony_02

Hlavnímu sálu dominuje koláž pláten na čelní stěně proti vstupu, na které kurátorka Jana Písaříková seskupila plátna do metaforického tvaru „mraku“, který symbolicky odkazuje k autorově akci Mrak, ale právě jen vizuálně, žádnou další naznačenou spojitost jsem pro sebe neobjevila. Obrazy zahrnují všechna období Halasovy tvorby (1973 až 2003).

V souvislosti s malbami, kresbami a grafikami se vynořuje znepokojivá otázka: jsou to naivistické obrazy určitého žánru (B. Klímová, 2013), nebo na ně lze pohlížet i jinak?

Původní dokumentace fotografií a popisů jeho akcí je soustředěna převážně v zadním prostoru a je adjustovaná v rámech. Tyto akce probíhaly souběžně s podobnými aktivitami Dalibora Chatrného, Jiřího H. Kocmana, Mariana Pally, Pavla Büchlera, Jana Steklíka a Jiřího Valocha a staly se základem jeho uměleckého ohlasu nejen v brněnském okruhu 70. a 80. let.

V zadním sále běží také projekce videa (B. Prokop, J. Písaříková) z výletu na samotu, kde Halas do svých šesti let žil. Tam se odehrává každoroční memoriál pořádaný Společností přátel Sonnyho Halase. Její člen, hydrolog Ivo Dostál, je editorem sborníku Sonny Halas promovaný člověk (2008). Sestřih tu zjevně zastupuje onen druhý model distribuce děl, tedy aktivity lidí, kteří byli jeho přáteli a starají se o jeho odkaz.

Sony_03

Výstava předkládá jen to, co kurátorka v tiskové zprávě předeslala – dva naznačené modely distribuce uměleckých děl a některá autorova dosud nevystavená díla v pěkné, čisté instalaci. Výběr prací nepředstavuje umělcovu tvorbu v celé šíři, nýbrž klade větší důraz na malby a kresby, což celek zkresluje. Jeho umělecké aktivity zahrnovaly i grafiky, objekty, koláže, design, hudební partitury, ale z jeho tvorby se jako nejzávažnější jeví právě projekty a akce pořádané mezi lety 1970−1980 v Brně a okolí většinou pro pozvané přátele. Souhrnně je představila na brněnské výstavě Miloslav Sonny Halas. Projekty − Akce – Události Tereza Petišková, ale už téměř před deseti lety. Barbora Klímová jim věnovala jednu kapitolu v knize Navzájem. Umělci a společenství na Moravě 70. -80. let 20. století s potřebným kritickým odstupem. Podotkla tu i zajímavou poznámku: „Zatímco ty (naivistické obrazy) se mi podaří jednoduše přejít pohledem jako určitý žánr, typ tvorby, průnik Halase do oblasti akčního umění na mě působí vyzývavě.“ To je onen velmi důležitý aspekt, který blanenská výstava nijak neartikuluje.

V expozici se podle slov kurátorky „zpřítomňuje umělecká činnost tohoto zesnulého autora ve spolupráci s pamětníky a příznivci jeho tvorby“. Vztah dokumentace a uměleckého díla je jistě právě aktuální téma, ale otázka, „… jaké typy vztahů lze vytvořit mezi uměleckou dokumentací, díly a subjektivními příběhy a mýty prostřednictvím kurátorské činnosti a výstavní prezentace…“, je v případě Sonnyho Halase předčasná. Dokud nebude vytvořen alespoň základní soupis a dokumentace stávajících děl roztroušených v soukromých rukou, aby dílo mohlo být jako celek kriticky zhodnoceno, ani tomu jinak být nemůže. Jeho tvorba nabízí stále spíše otázky než odpovědi: Halas jako chodec krajinou, peripatetické záznamy, které sloužily jako předlohy obrazů, jeho vztah k přírodě a její ochraně (domnívám se, že nešlo o intuitivní primitivní chápání) a také často zmiňované nadprůměrné přírodovědné znalosti, ale především zdroje a počátky jeho tvorby a kritické zhodnocení jeho role na české výtvarné scéně. Na to si bohužel bude třeba ještě počkat. Odkaz tohoto umělce bude dále přežívat spíše v rovině subjektivních vzpomínek a legend, ovšem jen do určité doby, pak definitivně zmizí. Přese všechna moje nenaplněná očekávání jde o záslužnou práci Galerie města Blanska (věřím, že se podaří vydat i katalog) a stojí za to si na výstavu mezi svátky ještě zajet a setkat se s autentickými díly „Sonnyho“. Na další příležitost budeme možná čekat delší dobu.

_______________________________________________________

Sonny Halas: Cestou / kurátorka: Jana Písaříková / Galerie města Blanska / Blansko / 21. 11. – 31. 12. 2015

_______________________________________________________

Foto: Michaela Dvořáková

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *