Pátrání v historii času

Zatím poslední výstava Martina Zvěřiny se odehrává v galerii etc. ve Vršovicích. Zvěřina její koncept pojal jako tvůrčí laboratoř.

Čím dál tím víc pozoruji, že se nenápadným způsobem do současného umění prosazuje síla intuice. Mám na mysli tu intuici, která se projevuje absencí rozumu. Často si kladu otázku, pokud takové umění začíná v uměleckém světě opravdu převažovat, zda najednou všechny ty psané tiskové zprávy a snahy o interpretaci díla nezačínají nabývat na staromilství. Jistá tušení, o která se můžete opřít, vycházejí často z nevědomého uvažování a není nutné je popisovat slovy. Okamžik, který se do vás zapíše, tam buď je, nebo chybí. Rozhlédnete-li se kolem sebe, vidíte, že řídit se v současnosti rozumem není vždy správná volba.

Na principu iracionality pracuje i právě probíhající výstava Martina Zvěřiny. Velkorysý prostor galerie Zvěřina pojednává čistým a minimalistickým gestem. Bezprostředně odkazuje na formu site-specific, s punkovou estetikou rozsévá betonové tvárnice, tu rozbité, tu celé, po zemi galerie. Pokud bychom výstavu interpretovali v návaznosti na současnou politickou atmosféru, dalo by se napsat, že to tu vypadá jako rozbombardované pole. Zvěřina si nebere servítky, přiznává technický materiál kabelů LCD televizí, se kterým pracuje instalačně hrubým způsobem, jako by jejich funkce nebyla tou, pro kterou je běžně určena. Fázová změna přichází pohledem do obrazovek televizí, která jsou v prostoru jako dvě zurčící jezera a odkazují nás ke kontextu samotného názvu výstavy. Zvěřinovo simplexní gesto, které uplatňuje v ledabyle nahozené kompozici instalace, podtrhává diferenciaci jeho videoartu. Silný vizuální proud obrazů ve vás naplní prázdnou nádobu po okraj. Postprodukční výboj historických a současných snímků nejen z oblasti kultury, která se ve Zvěřinově videích nachází, lze snadno číst jako možnou kritiku nahrazování. U Zvěřinových videí můžeme vidět odvážnou, ale sympatickou inspiraci francouzskou umělkyní Camille Henrot, která na minulém bienále v Benátkách (2013) představila videoartový počin s názvem Grosse Fatique. Zvěřinovy videové koláže jsou však doplněny o autentický a autorský zvuk, který vychází ze zájmu o hudbu samotného autora, který disponuje vlastními hudebními projekty.

Veškerá analýza díla je ale v tomto případě zbytečná. Sledujte videa a pozorujte sebe sama v prostoru, otevřete svou mysl, neposuzujte a nehodnoťte díla skrze rozum, ale skrze to, co ve vás zanechávají. Nechte prasknout jednu ze svých obručí. Otevřou se vám totiž možnosti, které nelze vnímat rozumem.

V neposlední řadě je nutné dodat, že výstava Martina Zvěřiny je tzv. procesuální formou instalace. Jde o instalaci, která se (zde za pomoci autora) mění v průběhu trvání a tak neustále nabývá na vizuální proměně, která je určena pro konkrétní místo galerijního prostoru v Etc. Vznikají tak stále nové vztahy mezi jednotlivými prvky instalace. Doufejme tedy, že nenápadnými a nevýraznými gesty bude Martin nahrazovat, znovu rekonstruovat a přeměňovat svoje „tající jezero“.  A pro diváka je to výzva, která nekončí s vernisáží.

Tento princip práce pojala Etc. jako hlavní potenciál výstavy, nespokojí se s definitivní podobou přímé galerijní prezentace. Tato forma umělecké laboratoře ostatně není v Česku novinkou, svůj prostor k experimentu hostujícím umělcům nabízí např. galerie INI v Holešovicích. Vrchol experimentu mají návštěvníci možnost spatřit na dernisáži 19. září, která je součástí akce Zažít město jinak.

Po zhlédnutí výstavy Tající jezero přesně cítíte, co je správně a co ne. Nejsou zapotřebí slova, vše, co potřebujete, máte v sobě. Je to jako pocit sounáležitosti po zhlédnutí živého psa s růžovou nohou od Pierra Huyghe. Nelze přesně popsat, čím to je, ale všichni to chápou stejnou silou.

A pokud na výstavě uvidíte nenápadně postávajícího kluka s vousy oděného v bílém tričku, běžte za ním, jistě to bude Martin, který tu bude po dobu trvání výstavy tvořit. A i kdybyste od něj nezískali žádné informace o výstavě, můžete se s ním aspoň seznámit.

____________________________________________________________

Martin Zvěřina: Tající jezero / kurátor: Radim Langer / etc. galerie / Praha / 28. 8. - 27. 9. 2015

____________________________________________________________

foto: archiv etc. galerie