TZ: Skvělý nový svět

Skvělý nový svět / Centrum současného umění DOX / Praha / 11. 9. 2015 – 25. 1. 2016

Chmurná budoucnost, která již nastala.

DOX představuje monumentální výstavu „Skvělý nový svět“

11. 9. 2015 – 25. 1. 2016

Rozsáhlá výstava SKVĚLÝ NOVÝ SVĚT v Centru současného umění DOX nabídne srovnání slavných dystopických vizí budoucnosti, jak je ve svých románech popsali Aldous Huxley (Brave New World), George Orwell (1984) a Ray Bradbury (Fahrenheit 451), se současnou společenskou situací. Díla více než dvou desítek umělců z celého světa, kteří se zabývají tématy týkajícími se společenského dohledu, konzumní společnosti a světa médií mají stejné varovné poselství. Odkazují ale bohužel k budoucnosti, která už nastala.

Autoři knih Brave New World (1932), 1984 (1949) a 451° Fahrenheita (1953) chtěli především vyburcovat čtenáře a poukázat na možné hrozby budoucnosti. George Orwell svým varováním před kontrolou občanů založenou na psychologické manipulaci, strachu a totální absenci soukromí jasnozřivě předpověděl dokonalost dnešních sledovacích systémů. Aldous Huxley spatřoval ve 30. letech minulého století zásadní hrozbu v technologických intervencích vedoucích k řízenému rozkastování společnosti a Ray Bradbury předpověděl v 50. letech vítězství povrchní kultury masových médií nad společností uznávající hodnotu knih.

Úvodní část výstavy s názvem „Život v kleci“ je inspirována románem George Orwella 1984 a jeho temnou vizí společnosti ovládané diktaturou. Fotografie, malby, instalace či třímetrové sochy diktátorů v této části expozice odkazují k ideologické propagandě, šíření strachu a terorizování občanů totalitními režimy 20. století, které měly na svědomí desítky miliónů mrtvých. Zároveň tato část výstavy připomíná, že i dnes v 21. století stále existují země, kde je orwellovský svět realitou.

Zatímco Orwell varoval před kontrolou občanů prostřednictvím vnějšího útlaku, Aldous Huxley a Ray Bradbury spatřovali hlavní nebezpečí v dobrovolné spolupráci manipulovaných. Dnešní mechanismy kontroly pracují s iluzí volby, svobody a výběru a jsou realizovány s naším souhlasem a dobrovolnou spoluprací.  Systematické sledování občanů ve fyzickém i virtuálním světě, dohled, který praktikuje dnešní spotřebitelský trh prostřednictvím manipulace s volbou či současný mediální svět, který stále více nabývá charakteru řízené masové zábavy. To je současná realita, k níž odkazuje druhá část nazvaná „Svoboda v bublině“.

Malby amerického umělce Williama Bettse vznikající ze záznamů veřejných kamer odkazují k všudypřítomnému monitorování našich aktivit. 3D portréty umělkyně Heather Dewey-Hagborg, vytvořené na základě analýzy DNA z nedopalků, vlasů a jiných materiálů nalezených na ulici, upozorňují na nebezpečí geneticky kontrolované kultury. Projekt italských umělců Paola Ciria a Alessandra Ludovica je komentářem zneužitelnosti osobních dat na sociálních sítích. Podobně komentují díla dalších umělců mechanismy spotřebitelského trhu a mediální reality. Svět reklamy například ilustruje Petr Motyčka ve své působivé instalaci, která se odehrává na padesáti televizních obrazovkách.

Třetí část výstavy se věnuje neviditelné kategorii „odpadlíků“, jejichž citlivost či neschopnost adaptace na výkon a funkci je v soukolí dnešní hypermoderní společnosti odsoudila do role „pacientů“. Expozici s názvem „Odtržení“, jejíž součástí je i živá instalace, připravilo Centrum DOX ve spolupráci s divadelním souborem Farma v jeskyni. Tato část výstavy se dotýká současného japonského fenoménu hikikomori – lidí, kteří se sami izolují od většinové společnosti, v níž nejsou schopni nadále fungovat. Předpokládá se, že dnes je v Japonsku více než jeden milion takových osob a je zřejmé, že podobné případy existují i v jiných částech světa. Ve spolupráci s Farmou v jeskyni vzniká také nové dílo přesahující rámec výstavy, které bude v průběhu jejího trvání představeno v prostorách Centra DOX.

Čtvrtou, závěrečnou část výstavy „Absolutní štěstí“ tvoří instalace ve třech patrech věže Centra DOX a vztahuje se k různým fázím biologické a sociální predestinace podle Huxleyova románu Brave New World (1932). Románové popisy predestinačního centra, odkud je vědecky řízena kvantita a kvalita lidské populace, se v expozici proměňují v parodický komentář pseudovědeckého, technického i morálního kutilství „inženýrů“ společnosti.

Součástí výstavy je také monumentální site specific instalace studia NUMEN/FOR USE. Síť chodeb vytvořených z průhledné samolepicí pásky, která se nad výstavním prostorem vznáší ve výšce 6m, je metaforickým komentářem života v bublině i labyrintu slepých uliček současné společnosti.

Doprovodný program k výstavě nabídne řadu diskuzí o tématech, která výstava otevírá, workshopy s umělci (Heather Dewey-Hagborg, Numen/For Use aj.), diskuzi s odborníky na téma fenoménu hikikomori a další.

Koncept výstavy: Leoš Válka

Kurátoři: Leoš Válka, Michaela Šilpochová

Vystavující umělci:

Barbora Bálková (CZ), Zarko Baseski (MKD), Denis Beaubois (AUS), William Betts (USA), Hans Jürgen-Burkard (GER), Bureau d’Etudes (FR), Michal Cimala (CZ), Paolo Cirio & Alessandro Ludovico (IT), Sylvie Fleury (CHE), Farma v jeskyni & Lucia Škandíková (CZ), Jason Florio (UK), Douglas Gordon (UK), Heather Dewey-Hagborg (USA), Jens Hikel (GER), Martina Hozová (CZ), Shinseungback Kimyonghun (KOR), Krištof Kintera (CZ), Ján Macko (CZ), Simon Mckeown (UK), Petr Motyčka (spolupráce: Filip Hepnar) (CZ), Numen / For Use (HR/AT), Daniel Pešta (CZ),  Reynold Reynolds (USA), Jaroslav Róna (CZ), Surveillance Camera Players (USA), Daisuke Takakura (JAP), Lukáš Weishäupl (CZ), Anonymous

Příprava a realizace výstavy společně s doprovodným a vzdělávacím programem pro ZŠ a SŠ je podpořena grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.

Iniciativy Rozšíření projektu Skvělý nový svět o performativní instalaci „Hikikomori" s doprovodným programem a Rozšíření projektu Skvělý nový svět o disciplinu pohybového antropologického divadla byly podpořeny grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.