Londýnský zpravodaj: díl první

Londýnský zpravodaj jsme pojali jako jeden z dalších seriálů, který by měl postupně zmapovat určitou tematiku. V tomto případě se jedná o reportáže z londýnského prostředí spojené tématy uměleckého trhu, galerijního provozu a prezentace různých strategií obchodu s uměním.

Letní výprodej

Londýn patří ke světovým kulturním centrům. Z části je to dáno historicky, do značné míry za to město vděčí vládě, která si uvědomuje důležitost umění a veškeré jeho výhody, ať již sociologické, nebo ekonomické. Bez nadsázky se dá říct, že se zde kultura stala skutečným byznysem. Výhodná poloha a kvalita života pak činí z Londýna místo, kde počet movitých obyvatel stále narůstá. I díky tomu patří zdejší trh s uměním k nejrozvinutějším.

Summer Exhibition 2015

Summer Exhibition v The Royal Academy of Arts patří k tradičním letním londýnským akcím. Rovněž pro svoji dlouhou historii se zdála jako ideální úvodní téma tohoto zpravodaje – výstava se koná již od roku 1796 a je tak nejstarší otevřenou výstavou na světě. Za takovou dobu by si už lecjaká akce nutně musela získat uznání a vydobýt své postavení, neutuchající obliba této přehlídky však stojí především na přímé spolupráci s nejširší veřejností. Pokud nevíte, jak přesně si vyložit pojem „otevřená“, vězte, že je opravdu přístupná komukoliv, kdo má zájem zde ukázat své dílo. Samozřejmě je tu ale několik podmínek. Předně musíte být ochotni zaplatit jistý vstupní poplatek spojený se zápisem zamýšleného exponátu. Ten byl v posledních letech padesát liber a je nevratný.

Zaslaná díla dále procházejí nutnou selekcí, kterou provádí odborná komise. První kolo probíhá online a umělec je v něm povinen k vyplněné přihlášce přiložit fotografii, přičemž přihlásit může maximálně dvě práce. Každoročně bývá zasláno k deseti tisícům děl. Do druhého kola jsou vybrány přibližně čtyři tisíce, které jsou doručeny na půdu akademie. Závěrečná selekce zúží počet prací na finální počet kolem tisíce. Krom tohoto výběru zde prezentují svá díla i členové akademie (letos list obsahoval 1131 děl). Soubor je následně po dobu letních měsíců vystaven v prestižním prostoru Royal Academy of Arts. O procesu výběru informuje každoročně pořad na BBC – krom toho, že se akademie snaží být co nejvíce otevřená, je to samozřejmě i dobrá reklama. Výstava je totiž prodejní.

Dílo, které už našlo svého kupce, označuje červený puntík. Pokud je k dispozici více kusů, například u tisků, může se vedle popisky objevit celá řada několika okrouhlých samolepek. Podmínky prodeje jsou jasně dané a vypsané v obsáhlé publikaci se seznamem cen jednotlivých děl, která se dává automaticky ke vstupence (cena lístku: 13,5 libry s příspěvkem, 12 liber bez daru instituci). Uvedena je zde také provize Academii, která činí třicet procent z prodejní ceny a jde na vrub umělci, stejně jako VAT, obdoba českého DPH. Tato knížka formátu A5 čítá více než dvě stě stran a krom jiného je dobrým vhledem do cenové politiky části mezinárodního obchodu se současným uměním. Přihlásit se má možnost sice každý bez nutnosti jakéhokoliv uměleckého vzdělání nebo praxe, stejně tak ale může jít s kůží na trh i etablovaný umělec a riskovat, že z nějakého důvodu nebude vybrán. Většinou je tomu však naopak, slavná jména přitáhnou pozornost a dodají okolním exponátům svojí přítomností na prestiži. Každoročně se zde objeví několik známých osobností, v minulosti byla nabízena opakovaně třeba díla umělců z hnutí Young British Artist. Tento rok byl mezi ostatními i fotograf Wolfgang Tillmans nebo jiný vítěz Turnerovy ceny, sochař Richard Long. Některá díla slavných autorů dokonce ani nemusí být prodejní (pouze vystaven byl Jasper Johns, Edward Ruscha ad.). Rozhodující podíl mají ale neznámí autoři, na možnosti objevit nového slavného tvůrce je ostatně postavena myšlenka celé výstavy. Výsledný výběr proto často vzbuzuje diskuse, což je ovšem žádoucí.

Fotogenická výstava k vínu i čaji

Je znát, že za Summer Exhibition stojí dlouhá tradice a instituce, která zná přesně svoje publikum. Royal Academy dokázala z přehlídky udělat zvyk, akci, kterou sleduje široká veřejnost a je jedním z letních konverzačních témat napříč anglickou společností. Už zahajovací ceremoniál, tzv. "Varnishing Day" (Lakovací den), který získal název od pomyslné možnosti autorů dodat poslední nátěr svému dílu, je velice populární. Informační text na stránkách Royal Academy je tak zahájen výňatky z recenzí v předních britských denících, obdobně jak tomu bývá na filmových plakátech nových blockbusterů. Hned z úvodu zjistíme, že v The Times napsali: „The Summer Exhibition has never looked so impressive“(Letní výstava nikdy nevypadala tak působivě), pisatel Evening Standard považuje letošní výstavu dokonce za tu nejlepší, kterou viděl („It’s the best Summer Exhibition I have seen“) a v The Telegraph se vyjádřili k jejímu zásadnímu vlivu na letní kulturní scénu země („A bastion of the English cultural summer“ – Bastion anglického kulturního léta). Letošní novinkou propagace pak bylo zveřejnění katalogu online. Všudypřítomné upoutávky nabádaly k prohlížení, virtuálnímu sbírání a sdílení obrázků na sociálních sítích.

Jaká tedy vlastně byla letošní Summer Exhibition v RA? Impozantní budova Royal Academy of Arts se nachází na prestižní adrese kousek od Piccadilly Circus poblíž Green Parku. K hlavnímu vstupu se dostanete přes rozsáhlé nádvoří, které zároveň slouží jako výstavní plocha. Vnější prostory ale nedávaly tušit vnitřnímu pojetí letošní exhibice. Až honosné kamenné schodiště, přes které se vstupuje do sálů, bylo pro tuto příležitost kompletně pokryto kaleidoskopicky geometrickým obrazcem poskládaným z pestrobarevných pruhů lepicí pásky. Ty byly samy o sobě už jedním z děl a svojí barevností napovídaly, co čeká uvnitř. Stěny hned v prvním okrouhlém průchozím pokoji získaly vymalováním tyrkysově modrou barvu, ještě rozsáhlejší místnost nalevo od vstupu žvýkačkově růžovou. Velice vděčná pozadí pro portrétní fotografie pořizované na mobilní telefony ale nebyla jediným vstřícným krokem směrem k divácké oblibě. V centru oslnivě růžové haly byl umístěn bar ve stejných barvách. Návštěvník si mohl přímo uprostřed expozice, aniž by musel kamkoliv vycházet, dát víno či prosecco a se skleničkou korzovat sály. Skrze zažitý pocit spojený s podáváním nápojů ve výstavě bylo každému umožněno, aby se cítil jako na slavnostní vernisáži nebo akci pro zvané. Promyšlený tah podtrhoval formát výstavy, která má být exkluzivní prodejní událostí pro každého. Pokud tedy někdo neholdoval vínu, mohl si objednat vstup do výstavy ve speciální kombinaci s odpoledním čajem podávaným v galerijní kavárně.

Jedno letní odpoledne

Není podstatné hodnotit zde kvalitu jednotlivých děl, jejichž jistou úroveň se snaží garantovat komise. Výběr by se dal nejsnáze popsat tím, že měl (ostatně jako vždy) vyhovět co nejširší škále vkusu. Nastavení kritérií pomáhá, aby si zde favorita vybral každý, a tomu odpovídá i různá cenová hladina. Ačkoliv si naprostá většina příchozích nic nekoupí, stačí jim pocit, že mohou. Ten je pro popularitu výstavy velice důležitý. Návštěvník může procházet sály a hrát různé hry, jako třeba „takové peníze bych za tohle nikdy nedal“ nebo „to bych dokázal taky“, případně „tohle bych si koupil, kdybych to měl kam dát“. Umělcům-amatérům i absolventům všemožných výtvarných škol pak dovoluje snít, že jednou zde bude viset/stát/ležet i jejich dílo, prodá se a oni se proslaví. Myšlenka „objev si svého umělce a odnes si jeho dílo domů“ je zde podpořena všemi možnými způsoby. Akce ale zůstává především pro řadu Britů způsobem, jak si užít příjemné letní odpoledne na výstavě. Ať už si něco koupí, nebo ne, vidět tuto výstavu patří k dobrým zvykům. A to je kredit, který se počítá.

______________________________________________________________

The 247th Royal Academy of Arts Summer Exhibition / Koordinátor: 07 / Burlington House / Londýn / 8. 6. 2015 – 16. 8. 2015

Výběrová komise 2015: Norman Ackroyd, Olwyn Bowey, Stephen Cox, Gus Cummins, Jock McFadyen, David Remfry, Ian Ritchie, Mick Rooney, Alison Wilding a Bill Woodrow

______________________________________________________________

foto: autorka

Michaela Banzetová | Narozena 1986, vystudovala Dějiny umění a Management v kultuře na Masarykově univerzitě v Brně. Během studií spolupracovala se soukromou galerii v Notting Hillu v západním Londýně, mezinárodním trhem s uměním se zabývá dlouhodobě. Tématem její doktorandské práce na Fakultě výtvarných umění VUT jsou marketingové strategie obchodu s uměním se zaměřením na současnou výtvarnou scénu. Zajímá se o vizuální kulturu, umělecký trh, sběratelství, prezentaci a propagaci umění. Pracuje jako tisková mluvčí v Moravské galerii v Brně.