TZ: Od podlahy

Zbyněk Baladrán, Pavel Baňka, Black media, Tomáš Bukáček & Karel Ondrášek, Barbora Čápová, Jiří Černický, David Hanvald, Jana Hradecká, Nikola Klinger, Pavel Kopřiva, Tereza Kurčíková, Tomáš Pospěch, Michaela Spružinová, Eva Škrovinová, Benedikt Tolar, Adéla Waldhauserová / Od podlahy / Galerie Emila Filly / Ústí nad Labem / 23. 4. - 20. 5. 2015

Od podlahy

Galerie Emila Filly – Armaturka v Ústí nad Labem

Termín: 23. 4. až 20. 5. 2015

Vernisáž: středa 22. 3. 2015 v 18 hodin

Participující umělci:

Zbyněk Baladrán, Pavel Baňka, Black media, Tomáš Bukáček & Karel Ondrášek, Barbora Čápová, Jiří Černický, David Hanvald, Jana Hradecká, Nikola Klinger, Pavel Kopřiva, Tereza Kurčíková, Tomáš Pospěch, Michaela Spružinová, Eva Škrovinová, Benedikt Tolar, Adéla Waldhauserová

Kurátoři výstavy:

Sára Davidová, Tereza Havlovicová, Adéla Kopecká, Alena Michálková, Petra Mündelová, Markéta Nováčková, Martina Patočková, Petra Uhlířová, Jan Vítek, Petra Widžová

Na vernisáži vystoupí: Tomáš Bukáček & Karel Ondrášek, Michal Cáb

Vizuální styl výstavy: Adéla Bierbaumer a Aleks Hue

„V naší společnosti ostatně doposud existuje určitá forma aktivity, která nám v technické oblasti umožňuje udělat si dost dobrou představu o tom, čím asi ona věda, kterou označíme raději jako ,prvotní´, než jako primitivní, mohla být v oblasti spekulativní: je to činnost označovaná obecně jako ,domácí kutilství´, francouzsky bricolage.“

Claude Lévi-Strauss, Myšlení přírodních národů, 1962

Claude Lévi-Strauss je jedním z mála filozofů, který se snažil teoreticky popsat fenomén kutilství napříč dějinami. Kutilství, které Lévi-Strauss spojuje s mytickým myšlením, může v technické sféře dosáhnout nevídaných výsledků. Kutil se odlišuje od inženýra či vědce tím, že ke svému počinu nepoužívá suroviny a nástroje uzpůsobené speciálně k danému záměru, ale jeho pravidla hry jsou vyznačena jednoduchou premisou: vystačit si vždy s tím, co má doma. Základem jeho činnosti je využívat veškeré příležitosti dovolující obohacování a obnovování kutilovy sbírky nástrojů a předmětů. Mnohdy tak vznikne různorodá a nesourodá směsice pozůstatků po předchozích montážích a demontážích. Takový kutil se bezpodmínečně řídí zásadou, že „se to vždycky může hodit“. K definování nového výrobku si vybírá již existující předměty a s jejich pomocí jim dává nové místo, funkci nebo význam.

Koncept výstavy Od podlahy se odkazuje na historické souvislosti sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století, pro které bylo vymýšlení „zlepšováků“ a konstruování „něčeho z ničeho“ koloritem každodenního života normalizačního Čechoslováka. Velký podíl na růstu domácího kutilství měl politický režim, který nepřímo inicioval rozkvět této subkultury. V dnešním slovníku bychom mohli nalézt moderní označení pro kutilství v podobě DIY – ,,do it yourself“, neboli „udělej si sám“. Příznačnou kutilskou estetiku a metodu práce si vědomě i podvědomě začali přisvojovat umělci a přidali k ní svůj osobní příběh, postoj či do ní promítli reflexi doby. Výsledná díla se tak mohou vyznačovat absurdním nádechem, ironickým motivem či nadsázkou. Výstava Od podlahy se tento fenomén kutilství snaží postihnout v současném českém umění, především na ústecké umělecké scéně. Umělci již nenesou břímě totality a nedostatkového zboží, které by museli nahrazovat dostupným materiálem. Otázkou tedy je, proč je tato vizualita a způsob práce na bázi kutilství stále aktuální?

Výběr umělců je rozdělen na dva okruhy podle způsobu jejich práce. První okruh umělců můžeme nazvat jako ten, u něhož je využívání kutilství samotným principem umělecké tvorby. Takovým způsobem postupuje skupina Black media, která vytvořila pro Galerii Emila Filly novou instalaci. Její práce se pohybuje až na hranici obsesivní fascinace „kutěním“. Benedikt Tolar vystavuje objekt, jenž je kutilskou parafrází na obytný prostor s ironickým názvem Garsonka (2015). Podobnou linii uvažování používá i Michaela Spružinová posouvající typicky českou trampskou subkulturu až do absurdních momentů. Technikou a vizualitou kutilů se již od devadesátých let minulého století zabývá Pavel Kopřiva a do své tvorby projektuje osobní vzpomínky z předrevolučního období. Na přelomu tisíciletí Zbyněk Baladrán vytvořil několik děl reagujících na rozmach koníčků a hobby marketů jako například instalaci Kaktusy (1999). Eva Škrovinová netematizuje kutilství jako takové, její interaktivní skládací obrazy se zaměřují na materiální stránku obrazu a hranice malby, avšak autorka při jejich realizaci využívá kutilské materiálové a technologické postupy. Jiří Černický v díle s názvem Ikonotřas (2011-2013) maluje na typický hobby marketový materiál – OSB desky. Barbora Čápová využívá nalezených předmětů, ze kterých následně vytváří „zbytečné” vynálezy. Ve svém díle se také zabývá hranicí funkce a estetiky, podobně jako Nikola Klinger, který své „zlepšováky“ pozlacením povyšuje na pozici muzeálního artefaktu. „Bastlíři“ Tomáš Bukáček & Karel Ondrášek zahrají na vernisáži na nástroje ze starých kancelářských strojů, které v galerii dále zůstanou jako vystavené exponáty a Michal Cáb představí svůj Solenoid Orchestra (2015) projekt.

Druhý okruh umělců se zabývá uměleckou dokumentací kutilských motivů a vynálezů, ve kterých nelze nepostřehnout jistou fascinaci tímto socio-kulturním jevem. Práce s faktorem lidové tvořivosti se objevuje v obrazech Davida Hanvalda či ve snímcích Pavla Baňky, který na přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století vytvořil sérii inscenovaných fotografií ze zahrádkářských kolonií. Jana Hradecká natočila video fiktivního vynálezu svého otce, kde pracuje s ironizující nadsázkou podobně jako Tereza Kurčíková s vynálezy své babičky, které úmyslně monumentalizuje či množí. Adéla Waldhauserová nafotila sérii „šmíráckých“ snímků ze zahrádkářských kolonií zobrazujících pracujícího člověka na „svém“. Tomáš Pospěch se v rozsáhlém pseudo-dokumentárním fotografickém cyklu věnuje specifikům české povahy během trávení volného času na zahrádkách či chatách.

Kutilství a jeho umělecká reflexe dnes může být prostým volnočasovým zájmem, ale zároveň protestem proti převládající technizaci a masové produkci se všemi problémy, které s sebou tyto globalizační procesy nesou. Být kutilem tak můžeme vnímat jako určitý návrat či opakování řemeslné formy produkce a znovunalézání ztracených hodnot.

Otevírací doba:

út–pá 10–18, so 13–17 hod.

Doprovodný program výstavy Od podlahy naleznete na stránkách

www.gef.cz, www.armaturka-usti.cz.

Galerie Emila Filly – Armaturka

Jateční 1588/49, 400 01 Ústí nad Labem

GPS: 50.662154, 14.007554

Spojení bus č. 9, 17, 27 – zastávka Sigma / Tesla

Výstava je pořádána v rámci studijního předmětu Kurátorský workshop studenty prvního ročníku navazujícího magisterského oboru Kurátorská studia Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Výstavní program Galerie Emila Filly je v roce 2015 organizován s laskavou podporou následujících institucí: Ministerstvo kultury České republiky, Město Ústí nad Labem, Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.