Globální expanze Guggenheimovy nadace

Od doby, kdy v roce 1937 vzniklo první muzeum nadace Solomona Guggenheima – Guggenheim Musem New York – prošla tato instituce výraznou proměnou. Z malého muzea na Manhattanu [1], spravujícího původní sbírku průmyslového magnáta a mecenáše umění Solomona Guggenheima, se stala nadnárodním řetězcem muzeí založeným na franšízové podstatě satelitů, které staví na spojení kvalitních uměleckých sbírek a vizionářské architektury. Osobou, která nastartovala tyto dalekosáhlé změny, byl její bývalý ředitel Thomas Krens (ředitelem 1988-2008), jehož myšlenka expanze muzejní značky se stala vzorem také pro další světová muzea jako Tate Britain, Louvre nebo MoMA.

V současnosti spravuje nadace několik muzeí po celém světě a pracuje na své expanzi do dalších destinací. Předním plánovaným projektem je Guggenheim Abu Dhabi (otevření muzea bylo plánováno na rok 2011, posléze 2015, současný předpokládaný termín otevření muzea je rok 2017). Nové Guggenheim Museum v Abu Dhabi o rozloze 450 000 m2, navržené architektem Frankem Gehrym, bude umístěno v oblasti Saadiyat Island, nového multikulturního střediska Abu Dhabi [2]. Muzeum bude sloužit jako platforma pro kulturní dialog, kde bude umístěna především sbírka moderního a současného umění se zaměřením na současné umění Středního východu. Plánovány jsou i krátkodobé výstavní projekty, v jejichž rámci budou prezentována i díla z rozsáhlé sbírky Guggenheimovy nadace.

Pokud se projekt nového muzea uskuteční, bude to další Krensův úspěch, kterým naváže na otevření Guggenheim muzea v Bilbau v roce 1997. Tehdy se z nenavštěvovaného města v centru Španělska rázem stala vyhledávaná turistická destinace s více než milionem návštěvníků ročně. Napomohla k tomu také futuristická muzejní budova z titanu, skla a vápence, kombinující rovné a převládající zakřivené plochy, od architekta Franka Gehryho. Velkolepý projekt se ovšem neobešel bez vysokých vstupních nákladů. Baskická vláda musela pokrýt náklady na stavbu, vytvořit akviziční fond s vkladem 50 milionů dolarů, zaplatit Guggenheimovu muzeu jednorázový poplatek ve výši 20 milionů dolarů a nadále muzeum ročně dotuje. Výměnou za to nadace muzeum řídí, prezentuje zde část své stálé sbírky a organizuje krátkodobé výstavy.

Celá řada projektů na expanzi nadace, o které Krens usiloval, však velmi záhy zanikla nebo nebyla uskutečněna vůbec [3]. Velmi negativně se zde projevily důsledky ekonomické krize, která také ovlivnila plány na expanzi nadace v rámci New Yorku. V dolní části Manhattanu byla plánována stavba rozsáhlé budovy, jejíž stavbou měl být pověřen nadací často angažovaný Frank Gehry. V podstatě kompletní projekt stavby byl představen v roce 2001, ale v souvislosti s poklesem ekonomiky bylo nutné veškeré plány na dolním Manhattanu přehodnotit. V souvislosti s krizí zde po desetileté existenci bylo uzavřeno také menší Guggenheim Museum SoHo.

Když se v roce 1988 stal Krens ředitelem nadace, musel se potýkat s nedostačujícím rozpočtem, budova muzea nutně vyžadovala renovaci a nadace disponovala pouze malým okruhem dárců. Díky předešlým zkušenostem s managmentem velkých muzeí se mu během krátké doby podařilo více než dvojnásobně zvýšit dotace, iniciovat progresivní akviziční program založený na darech významných soukromých sbírek [4] a cílených nákupech. Také myšlenka jejich geografického rozmístění a migrace po celém světě se jeví jako dobré řešení pro využití kvalitních děl, která by jinak zůstávala nevyužita v depozitu nebo dlouhodobě tvořila identickou výstavní expozici na jednom místě. V roce 1992 byla dokončena renovace a přístavba budovy, v níž posléze uspořádal několik velkých historicky orientovaných výstav a pod jeho vedením organizoval Guggenheim také velké retrospektivní výstavy ikonických postav amerického umění 20. století - Claese Oldenburga, Jamese Rosenquista, Roye Lichtensteina, Ellswortha Kellyho, Roni Horn, Richarda Prince nebo Matthew Barneyho.

Solomon R. Guggenheim Museum Restoration Completion / foto: David Heald
© The Solomon R. Guggenheim Foundation, New York

Krens byl však i kritizován za řadu kroků souvisejících s jeho populistickým pragmatickým stylem byznysmena. První výraznou kritiku si vysloužil už na počátku 90. let, kdy prodal díla Kandinského, Chagalla nebo Modiglianiho z původní kmenové sbírky Solomona Guggenheima, aniž by se řídil běžnou praxí a obrazy nejprve nabídl jiným muzeím. Za získané finanční prostředky nakoupil minimalistické objekty ze 60. a 70. let ze soukromé sbírky Panza, za což byl nařčen z trendovosti.

Nebál se také komerčně orientovaných výstavních projektů, jakými byla výstava motorek organizovaná za podpory BMW (Art of the Motorcycle, 1998) nebo módní přehlídky štědře sponzorované značkou Armani. Kritizováno bylo i Krensovo zaměření na globální expanzi muzea, na které vykládal velké finanční prostředky. V roce 2005 odešel z nadace na protest proti Krensovu řízení instituce bilionář Peter Lewis, hlavní donátor a po 11 let předseda představenstva, který nesdílel Krensovu touhu po další globální expanzi. Nadace tak rázem přišla o štědrého mecenáše a Krens ztratil kontrolu nad newyorským muzeem. O tři roky později rezignoval na svou pozici v nadaci, zůstal však činný jako poradce pro mezinárodní záležitosti.

Peggy Guggenheim Collection / foto: David M. Heald, © SRGF, New York

V listopadu 2008 se pátým ředitelem nadace stal Richard Armstrong, který v minulosti působil jako kurátor ve Whitney Museum of American Art v New Yorku a posléze v kurátorské a ředitelské funkci v Carnegie Museum of Art v Pittsburgu. Armstrongův způsob řízení nadace je diametrálně odlišný od dravého obchodního pojetí jeho kontroverzního předchůdce. Pod novým vedením se nadace vydala směrem globálního pohledu na umění a zaměřila se na inovativní projekty přesahující hranice jednoho muzea, na kterých spolupracuje s kurátory z celého světa. Armstrong se jejich prostřednictvím snaží o narušení západocentrického pohledu na dějiny umění, což odpovídá aktuálním metodologickým tendencím. Při mezinárodní expanzi se však může opřít o kontakty na korporátní finanční sponzory, získané během Krensova působení [5]. Pokračuje také v nastartované linii putovních výstav založených na kvalitních sbírkách, nadace Solomona Guggenheima také každoročně zapůjčuje stovky uměleckých děl ze svých sbírek do partnerských muzeí a institucí po celém světě.

______________________________________________________________

[1] V roce 1980 přibylo benátské Guggenheim Museum, sídlící v paláci z 18. století se sbírkou moderního umění, orientovanou na kubismus, surrealismus a abstraktní expresionismus. Nejvýznamnější kolekce evropského a amerického moderního umění na území Itálie. Peggy Guggenheim byla neteř Solomona Guggenheima.

[2] Kromě Guggenheim Museum zde bude I Zayed National Museum, The Performing Arts Center, UAE Pavilion, Louvre Abu Dhabi, Maritime Museum, Art in Abu Dhabi now, Manarat al Saadiyat.

[3] Guggenheim Las Vegas bylo po dvou letech existence zavřeno v roce 2003 a druhé muzeum v Las Vegas, Guggenheim Hermitage, o pět let později. V roce 2012 byl uzavřen také Deutsche Guggenheim v Berlíně, který nadace spolu s Deutsche Bank vedla od roku 1997. Nerealizované zůstaly také zvažované projekty v Rio de Janeiru, Vilniusu, Salzburku, Guadalajara a Taichungu.

[4] Např. sbírka Thannhauser zaměřená na impresionismus nebo postimpresionismus, Bohen Foundation – sbírka současného umění zaměřená na film, video a nová média.

[5] BMW Guggenheim Lab byl interdisciplinární cestující projekt, který fungoval v letech 2011–2013 za podpory BMW. The Guggenheim UBS MAP Global Art Initiative je pětiletý program, podporovaný švýcarskou bankou UBS, v kterém nadace identifikuje a spolupracuje s umělci, kurátory a pedagogy z Asie, Latinské Ameriky, Středního východu a severní Afriky, aby rozšířila své působení v mezinárodním uměleckém světě. V každé fázi projektu pozve nadace jednoho kurátora z určitého regionu do Guggenheimova muzea na dvouletou kurátorskou rezidenci, kde pracuje v kurátorském týmu, pomáhá představit umění svého regionu. Tito rezidentní kurátoři pořádají mezinárodní putovní výstavy, která poukazují na tato díla a pomáhají organizovat vzdělávací aktivity. Nadace získává tato díla do své stale sbírky a zahrnuje je do vhodných tematických výstav, které jsou otvírány v New Yorku a následně putují do dalších dvou kulturních institucí nebo jiných míst po celém světě.

Barbora Ropková | Narozena 1985, absolventka doktorského studia dějin umění na Karlově univerzitě v Praze. Věnuje se současnému umění, zejména vývojovým tendencím malby od druhé poloviny 20. století do současnosti. Jejím dalším zájmovým okruhem je modernismus a zkoumání jeho proměn na pozadí historických milníků, v této souvislosti připravuje monografii malíře Vincence Beneše.