Stínohra univerza: Olafur Eliasson v Paříži

Výstava Contact představuje dílo Olafura Eliassona pompézním způsobem, který koresponduje s moderní architekturou budovy Franka O. Gehryho La Fondation Louis Vuitton a rovněž plně využívá možností jejích prostor. Eliasson, jenž svou uměleckou pověst na francouzský trh s uměním postupně propracovává, představil v Paříži nezapomenutelným způsobem soubor svých děl s promyšleným systémem prezentace.

Výstava na první pohled zaujme minimalistickým způsobem prezentace, nicméně ve skutečnosti se zakládá na detailní práci s prostorovým řešením, a to jak u jednotlivých instalací v rámci místností, tak i celkovým rozložením v budově. Plánek výstavních prostor přetvořil umělec ve smyšlenou soustavu planet, jejichž návaznost je zajišťována prolínající se tématikou optického klamu. V průběhu celé výstavy dochází k zapojování návštěvníků do jednotlivých světelných a zrcadlových projektů. V několika místnostech jsou například představeny vypouklé skleněné koule, které zprostředkovávají interakci mezi prostorem výstavy a exteriérem. Lidé procházejí kolem zvětšovacího skla z druhé strany a nevědomky se tak stávají objekty v díle Olafura Eliassona.

Kromě toho má návštěvník Eliassonovy výstavy možnost se podílet na chodu projekcí, a to dokonce poměrně významným způsobem. Bez jeho přítomnosti by sdělení některých světelných instalací vyznělo do prázdna. Tento princip je sice riskantní z hlediska výstavní politiky, neboť očekává neustálý "přísun nových návštěvníků", ale plně odpovídá zásadám Eliassonovy tvorby.

Výstava pracuje s detaily, které jí dodávají na nezapomenutelnosti a teatrálnosti. V první řadě bych zmínila promyšlený systém po sobě jdoucích instalací, během jejichž prohlídky musí návštěvník do procesu poznávání zapojit více smyslů najednou. Nejvíce mne zaujal právě moment, kdy jsem střídavě procházela místnostmi beze světla a místnostmi s výraznými neonovými zářiči, které nekompromisně atakují divákovy oči. Světelný kontrast mě donutil k lepšímu uvědomění si prostoru, který je formován stínohrou a navíc opticky zvětšován pomocí zrcadel. Iluze zvětšeného prostoru se pro diváka zmateného množstvím podnětů stává zcela věrohodnou. Zdejší kustodi tak mají o práci navíc postaráno, jelikož uhlídat návštěvníky od nárazu do skla se ne vždy podaří. Nicméně jejich role ochránců a průvodců prostorem patří k zajímavému obohacení výstavy.

Při francouzské opatrnosti se na začátku expozice nachází nepřehlédnutelný nápis s varováním ohledně dodržování vlastní bezpečnosti. Tento osamělý titulek, který se zde v souvislosti s výstavou objevuje, je ale posledním psaným vodítkem k úmyslu umělce. V rámci celé výstavy došlo k úplné rezignaci na popisky k dílům, a to hned ze dvou důvodů. Jednak by ve tmě byly těžko viditelné, ale hlavně by kazily dojem z plynulého propojení jednotlivých místností tak, jak je výstava předkládá.

Výstava Contact je založena na uceleném souboru optických klamů, stínoher a prostorových uspořádání, jehož jednotlivé komponenty by neměly být hodnoceny ani prezentovány separátně. Také od návštěvníka je vyžadováno, aby díla poznával zapojením více smyslů najednou. V tom spočívá náročnost výstavy, jejíž prezentace není založena na objektech samotných, ale zejména na jejich vzájemném propojení s prostorem a s člověkem. Pařížská prezentace tak spojuje jednoduché výrazové prostředky s maximálním využitím jejich účinku na návštěvníka, jednoho z mnoha objektů výstavy.

______________________________________________________________

Olafur Eliasson: Contact / La Fondation Louis Vuitton / 17. 12. 2014 – 23. 2. 2015

______________________________________________________________

foto: autorka