TZ: Umělec má cenu. Cena od Martina Zeta a Karla Malicha

Umělec má cenu. Cena od Martina Zeta a Karla Malicha / 12. 2. 2015

Laureátem pro rok 2015 se stal Vladimír Havlík

My, letošní porota, jsme se rozhodli, že bude dobré posunout svou pozornost jinam a dál – mimo centrum a v  dlouhých diskusích, kdesi mezi Prahou a Olomoucí, jsme se rozhodli udělit letos Cenu Vladimíru Havlíkovi.

Cenou pro Vladimíra Havlíka chceme podtrhnout, že skutečný dopad ocenění chápeme jako důležitou součást celého projektu. Důležité se nám zdá, že Havlík je solitér, který se po celý život pohyboval mimo hlavní proud zájmu, geograficky i výrazově.

Anežka Bartlová, Lumír Nykl, Lucia Sceranková

........................................................................................................................................

Aktivita Umělec má cenu (www.laureat.cz) vznikla v roce 2007 z potřeby upozornit na osobnosti výtvarné scény, které jsou pro mladší generaci umělců a teoretiků přirozenou autoritou, které mají její respekt. Jde o kolegiální vyjádření uznání, obdivu a úcty a také o pokus překlenout mezigenerační proluky vytvořením prostoru pro osobní setkávání.

Finalisté:

Zbyněk Baladrán (1973) umělec střední generace pracující v médiu instalace a videa, tématicky se věnuje různým momentům emancipačních pokusů, revolty a idelogičnosti dnešního světa

Vladimír Havlík (1959) performer, malíř a olomoucký pedagog, neustále revidující východiska našich každodenních jistot, od osmdesátých let dělá performance s prvky naivity a poetičnosti, při nichž se nechává fotit

Karel Malich (1924) jeden z nejvýznamnějších umělců druhé poloviny 20. století u nás, tvoří prostorové objekty a kresby založené na propojení intuice a abstrakce, doplněné láskou k řádu a fair play ve fotbalu.

Anketa:

Součástí ceny je i vyhlášení nejlepší samostatné a nejlepší skupinové výstavy  za uplynulé období (18 měsíců). Od roku 2010 jsme zavedli kategorii “dílo roku” - jedná se do jisté míry o experiment, který vychází z neambicióznosti podobného oceňování, které má být spíše projevem sebereflexe galerijného prostředí, než apelem na komerční uplatnění na trhu.

Samostatná výstava za obdodbí 2013-2014:

To nejhorší z Martina Zet

Divus, 2013

Skupinová výstava za obdodbí 2013-2014:

Obrazy a předoobrazy, kurátor Karel Císař

Městská knihovna, GHMP Praha, 2014

Dílo roku za obdodbí 2013-2014:

Adéla Babanová, Návrat do Adriaportu, 2013

Historie:

Název ceny každý rok štafetově putuje od předchozího laureáta (garanta ceny) k nově zvolenému, přičemž každoročně cena mění jméno garanta dle aktuálního laureáta.

Cena od Jiřího Kovandy, 2007

Cena od Vladimíra Skrepla, 2008

Cena od Adrieny Šimotové, 2009

Cena od Lukáše Jasanského a Martina Poláka, 2010

Cena od Václava Stratila, 2011

Cena od Daliba Chatrného, 2012

Cena od Vladimíra Kokolii, 2013

Cena od Martina Zet a Karla Malicha, 2014

Porota:

Anežka Bartlová (teoretička a umělecká kritička, držitelka Ceny Věry Jirousové)

Lucia Sceranková (umělkyně, absolventka AVU, nominována na CJCH 2014)

Lumír Nykl (teoretik a hudební kritik)

Vladimír Havlík nás přesvědčil především energickým vysvětlováním principů, nápadů a postupů akcí minulých i plánovaných. Jakákoliv myšlenka, která je s nadšením vyřčena, aby jí Havlík vzápětí sám zpochybnil a prověřil tak její „fungování“.

Ocenit jsme chtěli také snahu předat studentům vlastní zkušenosti smíchané s útržky přemýšlení o věcech budoucích, uskutečnitelných. Havlík se stále vrací k akcím z 80. let, zkoumá, co mohou říci dnes a jak je taková aktualizace možná. Jeho sebekritická zkušenost problematizuje zjednodušené vnímání československého kulturního pole 70. a 80. let jako střetu prorežimní a „kontra“ kultury, pomáhá pochopit, že není jen buď a nebo.

Cenou pro Vladimíra Havlíka chceme podtrhnout, že skutečný dopad ocenění chápeme jako důležitou součást celého projektu. Důležité se nám zdá, že Havlík je solitér, který se po celý život pohyboval mimo hlavní proud zájmu, geograficky i výrazově. Jinými slovy: domníváme se, že Havlík je motivujícím Laureátem, který, tak jako ve své nejznámější akci s názvem Pokusná květina (1981), doslova věnuje velkou pozornost a energii svému okolí.

Vladimír Havlík (*1959) – vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, kde působí od roku 1990, habilitoval se 1999 a dnes vede ateliér Intermédií. Vyučuje a histuje na vysokoškolských pracovištích v České republice a v zahraničí mj. St. Cloud State University, Minessota, 2003-4. Známé jsou především jeho akce, land artové zásahy či performance z 80. let, které jsou s pomocí přátel fotograficky zdokumentovány. Často jde o zdůraznění nemožnosti změnit svět, čehož dosahuje urputným vstupováním do situací v krajině, marným, ale poetickými gesty (Narušení bílé plochy (1978), Pocta Kazimiru Malevičovi (1979), Pokusná květina (1981), Pokus o spánek (1982). Krátký čas se věnoval malbě. V současné době pracuje s vlastním archivem poznámek a dokumentací svých dřívějších akcí (Zbytky (2008)).