Artalk.cz

Houby po dešti (s Lucií Bílkovou)

Další ze série rozhovorů o dlouhodobě fungujících nezávislých prostorách v Česku se věnuje Galerii Půda v Jihlavě. S její provozovatelkou, Lucií Bílkovou, jsme se bavily nejen o začátcích galerie, ale také o její pozici ve městě na půli cesty mezi Brnem a Prahou, i výhledech do budoucna.

Instalace Tomáše Hlavenky a Jakuba Valáška: Šoulání / 2005
Instalace Tomáše Hlavenky a Jakuba Valáška: Šoulání / 2005

Z Jihlavy pocházíš? Studovala jsi tu? Co tě přivedlo do světa umění?
V Jihlavě jsem se narodila a vystudovala jsem zde Střední uměleckou školu grafickou. Protože jsem se na rozdíl od svých kamarádů nedostala na žádnou vysokou uměleckou školu, nastoupila jsem tady na místo grafika v reklamní agentuře. Později jsem dálkově studovala na Masarykově univerzitě v Brně obor sdružené uměnovědy. V Jihlavě jsem zůstala, pracuji v rodinné firmě a umění a galerie jsou mým koníčkem.

Jaká byla a je jihlavská kulturní a umělecká scéna? Pozoruješ její proměny od roku 2002, kdy jsi založila Galerii Půda?
Od roku 2002 se kulturní zázemí v Jihlavě hodně změnilo a můžu říci, že k lepšímu, zprofesionalizovalo se. Proběhlo zde několik pokusů o provozování malých nezávislých galerií, ale žádná z nich neměla dlouhého trvání. Byly zaměřené především na regionální umění a musely platit nájmy. My jsme se naopak zaměřili na současné umění a absolventy z vysokých uměleckých škol. Výhodou byl a pořád je prostor galerie, který nám firma poskytuje zadarmo v rámci podpory. Po několika pokusech se během let změnilo výstavní schéma v Oblastní galerii Vysočiny, která nyní nabízí výstavní prostory pro současné umění v rámci galerie Alternativa. Z ostatních kulturních institucí nesmím zapomenout na DiOD (Divadlo otevřených dveří), které se z garáže přestěhovalo do zrekonstruovaného kina Sokol a naplnilo tak svou ambici stát se centrem, kde – podle slov provozovatelů – probíhá živá komunikace o společenských a uměleckých otázkách a kde se naplňuje obsah komunitního života a hodnot občanské společnosti. Největší posun zaznamenal Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava, který je v současnosti již uznávaným festivalem.

Richard Loskot: Detail / 2014
Richard Loskot: Detail / 2014

Co vedlo k založení Galerie Půda a jaké byly startovací podmínky?
Galerii Půda jsme založili po několika výstavách, které jsme uspořádali v rámci střední školy se spolužáky na půdě domu firmy mých rodičů. Půdu jsme vyklidili a uspořádali první přehlídku. Vystavili jsme několik mých velkoplošných leptů, plakáty Lukáše Veverky a sochy Kamily Dvořákové. Byl to spíše takový večírek, ale několik lidí přišlo ze zvědavosti i po vernisáži, tak jsem se rozhodla pokračovat. Napřed jsem oslovovala umělce ze svého okolí. Tak jsem pozvala i Denisu Krausovou, která pochází z Jihlavy a v té době studovala na FaVU VUT v Brně. Prostor galerie se jí líbil, a tak – i na popud mých učitelů – jsme s Denisou začaly sestavovat výstavní plán a nebály se oslovit umělce, kteří nám přišli zajímaví – například Ladislava Jezberu, Petra Demka a Andreu Štekrovou, Alici Nikitinovou, Adama Štecha, Rafany a další. Těžily jsme z toho, že Jihlava leží na půli cesty mezi Prahou a Brnem a nic podobného tu v té době nebylo. Začátky byly moc fajn. Umělci jezdili do Jihlavy třeba i na týden, projekt připravovali na míru galerie, vypořádávali se s prostorem a nikam nespěchali. Dlouho se o všem diskutovalo, spalo se u nás doma, prostě se tím žilo. Později vzniklo občanské sdružení Galerie Půda, kde působím dodnes já jako galerista a kurátor, Denisa Krausová jako kurátor a Lukáš Veverka tvoří vizuál galerie. Prostor postupně měníme a upravujeme, aby co nejvíce vyhovoval galerijním potřebám. To vše na naše vlastní náklady.

Jaká je výstavní koncepce Půdy? Jak vybíráte autory, kdo je kurátoruje? Preferujete určitá média či skupiny autorů?
Galerie Půda je nezávislá galerie, která se zaměřuje především na české mladé umělce. Nepreferujeme žádné médium, jsme otevření novým vizuálním přístupům. Umělce vybíráme intuitivně a na základě názorové shody členů sdružení.

Venkovní instalace Jiřího Franty a Davida Böhma
Venkovní instalace Jiřího Franty a Davida Böhma

Podílí se galerie i na vedlejších projektech? Spolupracujete například s festivalem dokumentárních filmů či s jinými subjekty?
Ano, vedlejším projektem galerie je i spolupráce s Mezinárodním festivalem dokumentárního filmu Ji.hlava, v jeho průběhu se galerie mění na Laboratorium. Z organizátorů festivalu mě oslovila Ajka Slováková s otázkou, zda by mohli využít náš prostor na své projekty. My jsme sice každoročně plánovali na říjen výstavu tak, aby byla zajímavá i pro festivalového diváka, ale návštěvnost nebyla tak vysoká, jako když prostor poskytujeme právě Laboratoriu. I pro nás je to inspirací a vlastně to patří do dnešní koncepce – poskytnout prostor jinému kurátorovi k uspořádání výstavy, přinesení nového pohledu, jiného média…

Co vidíš jako největší problém galerie současného umění v regionu? A co tě naopak na tomto formátu baví?
Naším největším problémem je do galerie nalákat nové návštěvníky. Důvodem může být nedostatečná propagace i fakt, že nevystavujeme regionální amatérské umění, které nepatří do konceptu galerie. A co mě baví? Baví mě možnost představit v galerii právě to umění, které je aktuální a které nás oslovuje a má právě ten nadregionální přesah.

Rober Vlasák: Nedorozumění / 2010
Robert Vlasák: Nedorozumění / 2010

A jaká je tedy vaše divácká základna? Chodí lidé pravidelně? Fungujete spíše jako vernisážová galerie nebo chodí návštěvníci i „jen tak“?
Poslední roky funguje galerie spíše jako galerie vernisážová. Okruh návštěvníků tvoří převážně studenti z jihlavských středních uměleckých škol. Mimo vernisáž přijdou skupiny z jiných škol, pravidelně nás navštěvuje skupina z psychiatrické léčebny. S náhodnými návštěvníky se setkáváme spíše ojediněle.

Žádali jste někdy o grantovou podporu – od ministerstva, od města?
O grant jsme v minulosti žádali. Bylo to na katalog v roce 2007 a na prázdninový projekt na Bítově o rok později. Vždy úspěšně. Později jsme už nedokázali navázat a požádat včas. Dalším důvodem byla i nezávislost, kterou jsme si chtěli zachovat, možnost měnit program.

Jaký je váš výhled, ideje do budoucna?
Tento rok jsme začali spolupracovat s dalšími kurátory. Jsou to jihlavští umělci – Jakub Tomáš a Michal Kříž. Každý připravuje cca dva kurátorské projekty a doplní tak výběr můj a Denisy Krausové. S novými členy přicházejí i nové popudy ke změnám, k vylepšování. Plánujeme mimo výstavy i nějaká promítání a přednášky. Bohužel prostor galerie není zateplený, proto se část roku nedá používat. Do budoucna bychom rádi prostor zateplili a tím ho zase posuneme dál. Vše bude záviset na financích a chuti pokračovat.

 

foto: archiv Galerie Půda

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *