Únik do světa bezbřehé imaginace

V Praze byla před nedávnem otevřena výstava shrnující umělecký přínos amerického režiséra Tima Burtona, jehož osobnost proslavily po celém světě jak animované, tak hrané filmy dobře rozpoznatelného stylu. V obavách jsem očekávala, do jaké míry se propsalo komerční téma výstavy do jejího celkového vyznění. Kupodivu jsem byla poměrně mile překvapena, jakým způsobem nakonec americká produkce zapojila své nápady do instalování pražského projektu.

Režisér Tim Burton začínal svou kariéru v animačním oddělení společnosti Disney, zanedlouho se ovšem začal profilovat jako nadějný režisér. Mezi jeho úspěšné prvotiny patří například krátký animovaný film Vincent (rukopis 1981-82), dále hraný kus Frankenweenie (1984) či dobře známý celovečerní film Střihoruký Edward (1990). Díky své celoživotní práci se Tim Burton etabloval mezi uznávané režiséry svého žánru a jeho životopis tak skýtá bezpočet filmových produkcí a projektů výstav. V kontextu muzea umění však jeho dílo bylo poprvé prezentováno teprve na výstavě v MoMA v New Yorku před relativně krátkou dobou (2009-2010).

Na ni navazuje pražská výstava. Vstupní prostor Galerie hlavního města Prahy je pojat velkolepým způsobem, který vizuálně přetváří původní interiér galerie a láká přicházející návštěvníky. Velkoleposti ale také odpovídá cena vstupného, jehož hodnota spadá spíše do kategorie turistických uměleckých atrakcí. I přes tuto skutečnost se ale vstupní hala hemží lidmi, kteří dychtivě čekají v dlouhé frontě, která k pokladně vede. Jak nezvyklá situace na české poměry. Již dlouho jsem nenavštívila výstavu, kde by se za běžného provozu odehrávala tak silná koncentrace lidí. To zavání buď dobrým výstavním programem, anebo kvalitní propagací režisérova jména, slavného i mimo výtvarný svět

Vzhled dalších místností už není řešen tak radikálním způsobem, nadále však převládá moderní komiksové grafické zpracování popisek a informačních tabulí, které zaujme svou jednoduchostí a zároveň výstižností vzhledem k tématu výstavy. Obojí se zahraničnímu týmu, zajišťujícímu provedení výstavy povedlo citlivě zapojit do prostoru historického domu. Instalace kvalitně propojuje technické zázemí s vizuálními světelnými vjemy a rozmístěním děl, což jednoznačně ukazuje k již vyzkoušeným výstavním metodám kurátorky Jenny He. Její předchozí instalace výstavy Tima Burtona v MoMA (2009-2010) se stala údajně třetí nejnavštěvovanější výstavou v historii této galerie. Autorka také ve stejné instituci prezentovala o pár let dříve téma Pixar: 20 let animace (2005-2006). Obě tyto výstavy jsou jen příklady z filmové tematiky, kterou se Jenny He jako kurátorka zabývá, díky čemuž již nasbírala zkušenosti ohledně světelných a prostorových požadavků vystavovaných, které mohla zúročit při plánování pražské výstavy. Ta v prostorách Galerie hlavního města Prahy zdařile dotváří zapojení modelů filmových postav do prostoru. Jediné zklamání mi přináší předpokládané ujištění, že Tim Burton působí pouze jako ideový tvůrce motivů, vystavené loutky provedla firma Mackinnon & Saunders.

Samotná výstava je členěna do deseti tematických okruhů, které se snaží divákovi přiblížit tvorbu režiséra v komplexním měřítku. Jako velmi pozitivní atribut bych hodnotila práci kurátorky s různými kontexty, do nichž se snaží námětově stejné kusy zapojovat. Tímto způsobem dává dílům širší výpovědní prostor. Ze zmiňovaných částí výstavy mě nejvíce oslovil tematický okruh nerealizovaných projektů, které dokládají nekonečné hranice autorovy fantazie, jeho smysl pro humor a cit pro spojování zdánlivých protikladů (například horor/strach vs. komično) v jednom obrazovém poli tak, aby dílo oslovilo. Za zmínku stojí i autorova systematická práce se zobrazovanými motivy, k nimž se v průběhu tvorby cyklicky vrací a dále je rozpracovává až do krajních možností imaginace.

Z hlediska obsahu prozrazuje pražská výstava o autorovi mnohé, a to zejména s ohledem na jeho myšlenkové směřování a vývoj imaginativní složky. Jak ale hodnotit výstavu podobného zaměření? V případě takovéto výstavy totiž platí nepsané pravidlo, že pokud člověk něco zná od vidění nebo z doslechu, automaticky se na ono dílo dívá jiným pohledem. Známá díla hodnotíme méně kriticky a máme tendenci automaticky na ně aplikovat poučku: slavné dílo = kvalitní dílo, hodně navštěvovaná výstava = kvalitní podívaná. Výstava Tim Burton a jeho svět nepostrádá podobné ambice. Jak jsem procházela místnostmi galerie, nacházela jsem známé motivy, které ihned přitahovaly mou pozornost. Zaplavovaly mne vzpomínky na nedělní večery u Burtonových filmů. Neubránila jsem se také úsměvu nad vtipnými komentáři autora, které doplňuje ke svým kresbám. Chvílemi, když jsem čekala, až se před vystavenými exponáty uvolní místo, jsem se snažila nenápadně pozorovat reakce lidí kolem sebe. Většině z nich se po tváři rozhostilo čiré dětské nadšení při spatření známých motivů. Koncept evidentně takový účinek zamýšlel.

Nicméně zhodnocení výstavy objektivním způsobem se zdá být těžkým úkolem. Pokusím se tedy alespoň o to subjektivní. Pokud míříte za kulturním zážitkem kunsthistorického charakteru, budete pravděpodobně zklamáni, neboť výstava si vyžaduje určité ústupky do nostalgického a fantazijního vnímání světa. Ani záštita Galerie hlavního města Prahy nezajišťuje podle mého názoru garanci kvalitního uměleckého projevu. Pokud však hledáte "pouze" únik do světa fantazie, návštěva výstavy Tima Burtona svůj cíl rozhodně splní... Sama jsem našla v pražské instalaci zalíbení v podobě odpoledního kulturního odreagování, jehož pojetí mi také ukázalo možný způsob, jak do prostorů galerie nalákat značné množství lidí, kteří se vlastně jinak o výstavní program v Praze vůbec nezajímají. Ačkoliv dokázala výstava Tima Burtona svou jednoduchostí a fantaskností oživit jinak matné galerijní prostory, díky svému tematickému zaměření však hraničí s cílenou akcí, jak oslovit davy. Transdisciplinárně zaměřená výstava s americkým podtextem se zdá být v tomto ohledu úspěšným řešením, které pravděpodobně akceptuje dobovou poptávku po kulturních senzacích. A nemohu popřít, že i já jsem z výstavy odcházela s pocitem nutnosti doporučit Burtona k vidění svým známým, kteří by si sice možná museli nejprve vygooglit polohu Domu U Kamenného zvonu, nicméně by pak pravděpodobně s nadšením vyprávěli o návštěvě vyvedené kulturní akce.

________________________________________________________________

Tim Burton a jeho svět / kurátorka: Jenny He / Galerie hlavního města Prahy: Dům U Kamenného zvonu / Praha / 28. 3. – 3. 8. 2014

________________________________________________________________

foto: archiv GHMP