Artalk.cz

Geniální náplň Buňky

Romana Veselá přibližuje uměleckou atmosféru Ústí nad Labem a osudy tamní galerie-negalerie ve veřejném prostoru: Galerie Buňka. Jako velmi vydařený příklad prezentovaného díla udává výstavu Juliany Höschlové, která na sebe upozornila, když v roce 2010 získala Cenu NG 333.

Juliana_01

V Ústí nad Labem se již několik desetiletí vytváří silná alternativní výtvarná scéna. Z těchto kořenů se nyní rodí živá kulturní platforma, na které je velmi dobře poznatelné, že má na čem stavět, na co navazovat, na co reagovat a s čím se prát. Svou formou dokládá i skutečnost, že Ústí nejen mělo, ale i má blíže Německu než Praze.

Ústí nad Labem má spoustu problémů. Slyšel o nich už asi každý a rozhodně toho ještě hodně uslyšíme. To podstatné na nich však je, že dokázaly vytvořit velmi specifického ducha místa a občanskou společnost, která zespodu napravuje to, co tu už skoro každému přijde normální.

Na začátku roku 2013 jsme psali jeden text o potřebě obnovy přirozeného centra čtvrti Střekov, před sedmdesáti lety samostatného města. Střekov je od města odtržený řekou a vtěsnaný mezi kopce. Nemohl tedy s Ústím srůst, nemohl se ani rozrůstat a zachoval si samostatný městský půdorys. Z kulturních institucí tam sídlilo pouze Činoherní studio. Potřebu obnovy jsme však necítili jen my a tak po 10 měsících můžu napsat: Na Střekově to žije! Kromě Činoheráku, který pořádá výstavy v rámci off-programu, tam nyní sídlí i Deska, architektonicko-výstavní projekt. Přestěhovalo se tam Studio Mančaft, které je v alternativní kultuře Ústí velmi aktivní. A pro nás teď především důležitá galerie Buňka.

Juliana_02

Buňku založila před čtyřmi lety Tereza Záchová. Sídlila na pozemku Katedry výtvarné kultury místní univerzity. Vznikající kampus a sestěhovávání fakult do jednoho prostoru však donutilo Buňku hledat nové zázemí. Tak se Tereza spojila se studenty architektury TUL, kteří pod vedením a1architects vytvořili novou white-cube galerii.

Nová Buňka je ze dřeva s opáleným pláštěm ze smrkových prken. Vnitřek je rozdělený na dva prostory: vybílená galerie s proskleným stropem a prosklenou pohledovou stěnou; podium, závětří, nebo místo pro sezení, které je jak funkční, tak užitkové. Stojí v parku na Střekově naproti krajskému soudu. Svým rozměrem a použitými materiály se do parku skvěle hodí. Její podium vybízí k používání a odpočinek na lavičkách si můžete zpestřit o pohled do galerie. Děti si z Buňky vytvořili fotbalovou bránu. Kromě toho, že se občas musí přeleštit a občas nahradit sklo, slouží výborně. Když tu byla výstava Richarda Loskota 30 vteřin tvořená zrcadly, sházeli se za svítání na lavičkách lidé a pozorovali odlesky. No a pak tu jsou také, řekněme, stavovské problémy, nevole lidí, u nichž se ono dobrodružství odhalování tajemství umění proměnilo v hrozbu narušující klid a důstojnost parku.

Cesta k pochopení umění v galeriích ve veřejném prostoru vede přes pochopení faktu, že se jedná o galerii a umění. Zní to prostě, ale ve skutečnosti je to nesmírně obtížný úkol, co musí být galeristovou první, druhou, třetí i čtvrtou starostí, protože bez toho jeho počínání nemá smysl.

foto: Lenka Juchelová

Jeden ze způsobů, jak toho dosáhnout, je připravit výstavu osvědčenému umělci, který se v  galerii bude prezentovat velmi tradičním, hodnotným uměleckým dílem – ideálně olejomalbou. Ale to už je řeč o konceptu výstavy Juliany Höschlové Geniální umělec. Do 22. ledna visí v Buňce autoportrét geniálního umělce v nadživotní velikosti. Realistická malba vyplňující celou jednu stěnu galerie navazuje na Julianinu tvorbu, ve které pracuje sama se sebou. Používá své tělo jako nástroj. Ztvárňuje to, co prožívá, skrze samu sebe.

Höschlovou si spojujeme především s videem, ale v poslední době se stále více navrací k médiu, které vystudovala, k malbě. Láká ji pro řemeslnost, pro hodiny, které strávíte nad vznikem obrazu, pro hodiny prožitku tvorby.

V kontextu Buňky však tento obraz získal jiný rozměr. Dvacet čtyři hodin denně vás v parku upřeně pozoruje dívka, která se naléhavě hlásí o vaši pozornost a neustále vám připomíná, že tu je s vámi. Samozřejmě takto vystupuje za celou Buňku, jejíž je součástí. Tento geniální tah z rukou umělce a jeho geniálního kurátora je zpoplatněním smyslu Buňky pro obyvatele Střekova. Jasně rozkódovatelné poselství, které si Buňka snad udrží i pro další instalace.

______________________________________________________________

foto (Galerie Buňka): Lenka Juchelová

______________________________________________________________

Juliana Höschlová: Geniální umělec / kurátorka: Tereza Záchová / Galerie Buňka – Střekovské nábřeží / Ústí nad Labem / 10. 12. 2013 – 22. 1. 2014

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *