Artalk.cz

10. 12. 2013 / Pokusy o záchranu: Role občanských iniciativ v úsilí o ochranu architektury, urbanismu a výtvarného umění z období socialismu v ČSSR

Adam Guzdek, Pavel Karous, Jana Kořínková – Markéta Žáčková, Martin Maleček, Martin Strakoš, Ladislav Zikmund-Lender / Pokusy o záchranu / Moravská galerie v Brně: přednáškový sál Uměleckoprůmyslového muzea / Brno / 10. 12. 2013 od 14 do 20h

pokusy_artalk_pozvanka

Pokusy o záchranu

Přednáškový blok zaměřený na roli občanských iniciativ v úsilí o ochranu architektury, urbanismu a výtvarného umění z období socialismu v Československu

Termín konání: 10. 12. 2013, 14.00 – 20.00

Místo konání: Uměleckoprůmyslové muzeum, přednáškový sál,

Moravská galerie v Brně

Husova 14, 662 26 Brno

Přednášející:

Ladislav Zikmund-Lender (Praha), Generální ředitelství Národního památkového ústavu v Praze

Martin Maleček (Brno), Obzor Lesná o.s.

Martin Strakoš (Ostrava), Národní památkový ústav ÚOP v Ostravě

Adam Guzdek (Havířov), Důl architektury o.s.

Jana Kořínková a Markéta Žáčková (Brno), SPKH o.s.

Pavel Karous (Praha), Vetřelci a volavky o.s.

Moderátoři diskuze: Jana Kořínková, Marika Kupková, Šárka Svobodová, Markéta Žáčková

Vstupné dobrovolné

Publikace:

DOX_VV_pozvanka

Přednáškový blok bude zakončen slavnostním křtem publikace Pavla Karouse, Tomáše Pospiszyla, Sabiny Jankovičové a Jany Kořínkové Vetřelci a volavky. Atlas výtvarného umění ve veřejném prostoru v Československu v období normalizace (1968–1989), Arbor vitae, Praha 2013.

Vedle této publikace bude možno přímo na místě zakoupit také následující tituly, které nejsou v běžném v prodeji:

Jana Kořínková – Marika Kupková – Markéta Žáčková (eds.), Oživit a ozvláštnit. Výtvarné umění v prostoru brněnských sídlišť (kat. výst.), výstavní prostory Archivu Masarykovy univerzity, Brno 2012

Martin Maleček (ed.), Lesná – 50 let sídliště. Historie, současnost, perspektivy. Sborník příspěvků k výročí sídliště Lesná, Brno 2012.

Pokusy o záchranu – program:

Ladislav Zikmund-Lender: Nábytek a svítidla jako součást poválečného kulturního dědictví

www.zikmund-lender.com

Jak napsala Jana Pauly, interiéry tvoří nedílnou součást poválečného architektonického dědictví a není tedy možné trvat na jinak striktním rozdělování na movité a nemovité památky. Na příkladu několika objektů s památkovou ochranou (hotel a vysílač Ještěd v Liberci, budova Federálního shromáždění v Praze, budova Ústavu makromolekulární chemie Československé Akademie věd v Praze, hotel International v Brně) a objektů, které byly nebo jsou předmětem odborné diskuse (hotel Praha v Praze, smuteční síň v Brně-Židenicích), bude ilustrováno, jakým způsobem je možné o mobiliáři poválečných památek uvažovat, jak jej hodnotit a proč by měl výběrově být součástí památkové ochrany.

Martin Maleček: Sídliště Brno-Lesná a role občanských iniciativ

www.obzorlesna.webnode.cz

Lesná je unikátním příkladem panelového sídelního celku z 60. let, který bývá charakterizován jako město v lese a parku. Je to projekt, který byl premiérou a zároveň i derniérou, nic takového se nikde jinde později neopakovalo. Nevhodné stavební zásahy a snahy developerů o likvidaci urbanistické koncepce sídliště vyústily v roce 2009 v masový odpor obyvatel Lesné a odborné veřejnosti. To vedlo ke vzniku sítě občanských iniciativ na Lesné a k podání podnětu na prohlášení sídliště Lesná městskou památkovou zónou.

Martin Strakoš: Rozvoj nebo stagnace? Památková péče a architektura 2. poloviny 20. století v komentovaných příkladech

Architektura a umění 2. poloviny 20. století představuje marginální skupinu památkově chráněných objektů. Zůstane tak i nadále? Na konkrétních příkladech autor doloží, jak se proměňovala stanoviska jednotlivých složek státní památkové péče a vlastníků a jak rozličná rozhodnutí těchto subjektů vedla k ochraně nebo k likvidaci konkrétních uměleckých děl a staveb zastupujících typologicky bydlení, administrativu, sport, kulturu nebo dopravu.

Adam Guzdek: Budoucnost budovy vlakového nádraží v Havířově

www.dularchitektury.cz

Nádraží v Havířově patří mezi méně známé stavby postavené v tzv. bruselském stylu. Vyznačuje se zajímavým podhledem v interiéru a kvalitními povrchy. Již dva roky je nádraží předmětem sporu, zda je má nahradit nový dopravní terminál, který s hodnotnou odbavovací halou již nepočítá…

Jana Kořínková – Markéta Žáčková: Smuteční síň v Brně Židenicích. Příklad poválečného „gesamtkunstwerku“ s nulovou údržbou

www.spkh.cz

Smuteční obřadní síň v Brně-Židenicích navržená architektem Ivanem Rullerem koncem

70. let 20. století byla uvedena do provozu v závěru roku 1983. S ohledem na její havarijní technický stav, způsobený jak špatnými technologickými postupy uplatněnými během výstavby v akci Z, tak zanedbáním údržby objektu ze strany zřizovatele, však byla již v roce 2007 uzavřena. Architekt Ruller se i nadále zasazuje o obnovu provozu, přičemž se nebrání ani změně funkce objektu. Příspěvek pojedná o osudu tohoto „gesamtkunstwerku“ a představí i dílčí příklady výtvarné výzdoby, který tvořil jeho neoddělitelnou součást.

Pavel Karous: Vetřelci a volavky

www.vetrelciavolavky.cz

Autor představí okolnosti vzniku publikace, kterou v letošním roce vydává nakladatelství Arbor vitae:

Pavel Karous – Tomáš Pospiszyl – Sabina Jankovičová – Jana Kořínková, Vetřelci a volavky. Atlas výtvarného umění ve veřejném prostoru v Československu v období normalizace (1968–1989), Praha 2013.

Kniha se zabývá širokým fenoménem sochařství ve veřejném prostoru (jindy nazývaném monumentální umění) v Československu v období normalizace s mírným přesahem až do roku 1992. Téma zahrnuje nejen solitérní pomníky a památníky na veřejných prostranstvích, ale také sochařskou a reliéfní výzdobu architektury – úřadů, škol, nemocnic, velkých podniků, továren. Řečeno s názvem jedné z kapitol, jde o sochy, které nikomu nepatří. Estetické a ideologické vyznění veřejného prostor totalitního Československa bylo výhradní výsadou státu. Rovněž umělecká výzdoba architektury, podobně jako stavebnictví, podléhala centrálnímu plánování, rozpočty nových staveb musely zahrnovat částky na umělecká díla. Umění se tak stalo součástí státní byrokratické mašinérie. Sochy doslova zaplavily veřejná prostranství, vznikala díla nejrůznější kvality a úrovně, na jejich tvorbě se podílel téměř každý komunistickou stranou prověřený umělec. Vznikaly však i kvalitou a moderním pojetím výjimečné realizace od umělců zakázaných, často pod jinými jmény, případně za bizarních okolností, vlastních této době. Jedná se o jev nemající mimo totalitní země obdoby.

Tato situace skončila krátce po roce 1989 a je až s podivem, s jakým nezájmem dnes tuto širokou uměleckou produkci přehlížíme, jako by šlo o pomníky samotné normalizace, na niž se usilovně snažíme zapomenout. Z lásky k umění a ze zájmu o dobu, kterou nezažily, se nyní různé soukromé a občanské iniciativy snaží sochy ve veřejném prostoru zachránit a analyzovat předpoklady, za jakých vznikaly. Ukazuje se, že situace nebyla nikdy jen černobílá, podmínky, pohnutky a příběhy lidí a jejich děl se liší a prostupují.

Kniha představuje více než 500 vybraných děl zachovaných či odstraněných z veřejného prostoru jako reprezentativní vzorek toho, co v letech 1968–1992 vzniklo. Jde o výsledek nesmírně náročného dlouhodobého průzkumu tisíců lokalit celého Československa, který sebou nesl i problém určení autorství sochy a legendy jejího vzniku. Vychází česko-anglicky.

pokusy_artalk_pozvanka_zapati