Artalk.cz

CJCH speciál: Autobiografie a autonomie

Letošní přehlídka finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého byla médii přijata převážně mlčením, záporně, či rozpačitě. Pokud pomineme téměř nenávistný text Petera Kováče na novinkach.cz, v němž doporučoval letos cenu vůbec neudělit, či ostrou kritiku Kristýny Drápalové, i texty Jiřího Davida na artalku či Jana H. Vitvara v Respektu se staví k výstupům mnohých finalistů, především pak Aleše Čermáka, značně kriticky. Pocity běžného – i poučeného – diváka se pravděpodobně podařilo shrnout Davidovi, když o Čermákově díle napsal: „Takto je bezprostřední možná souvislost nečitelná, nesrozumitelná či-li „pouze“ artistní. Což by mi nevadilo, ale je pravděpodobné, že touto bezobsažnou formou se nechtěl autor prezentovat.“ Proto jsme se rozhodli otisknout text Filipa Jakše, v němž se pokouší Čermákovo dílo přiblížit.

Cermak_03
Aleš Čermák: Starý svět už nedává smysl a nový ještě nenastal

Aktuální výstava Aleše Čermáka v rámci přehlídky finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého ukazuje, jak se promítá otázka lidské sémiotiky (teorie sdělování pomocí kódů a jejich hranic) do osobní politiky a do otázky společenského postavení. Posun tvorby tohoto konceptuálního umělce svobodným způsobem slučuje těžko spojitelná témata struktury jazykové mysli a obtížnou sociální situaci lidí kolem nás. Dotýká se však i určitého posunu ve vnímání jednotlivce ve společnosti. Díla Aleše Čermáka jsou poněkud složitá. Je to i proto, že se pro své projekty inspiruje teoriemi fenomenologie, dekonstrukce, či post-kolonialismu. Stěžejním bodem pro pochopení vývoje jeho posledních děl je však střet pojmů autobiografie a autonomie.

Pes kličkuje od a ke středu

Kniha Aleše Čermáka Pes nadbíhá kličkujícímu zajíci z roku 2012 se zdánlivě zabývá Kotěrovou budovou Právnické fakulty. Není však primárně o ní. Mísí se zde historická, antropologická a sémiotická témata. Aleše Čermáka zajímají i každodenní mikro-děje odehrávající se v Kotěrově budově (studenti čekající na zkoušku, procházející, čtoucí si, svačící, atd.). Čtenáře i autora nutí způsob práce s textem vytvářet si své vlastní souvislosti a konstrukce. Tento umělecký projekt vytváří metafory posunů sdělnosti a myšlenkových pohybů. Mluvčí totiž touží po jednotě s matricí jazyka (vyjádřit se, být pochopen). Otázka porozumění je vlastně existenciální – nakolik své pocity dokáže vyjádřit kódem (jazykem)? Chce se tak vlastně ztotožnit i se společností jako strukturou. „Zodpovědnost, selhání a ústupek tvoří jednu linii textu,“  poznamenává Aleš Čermák.

Sdělování je však bludný kruh, neboť jazyk nám naši promluvu vrací jako „echo nějaké jiné rozpravy“, píše Michel Foucault. Mluvčímu tak nezbývá, než putovat dál za horizont ne-sdělitelnosti, točit se v kruhovém pohybu řeči. Tento a další myšlenkové pohyby se mohou projevit nevědomými pohyby fyzickými: zastavení, obracení stránky, ruka přiložená k obličeji, či pod bradu, pohled úkosem do prázdna. Podobná gesta Aleše Čermáka zajímají dlouhodobě. Při obhajobě své diplomové práce – tedy prezentace zmíněné knihy – inscenoval figuranty do modelových pozic, přičemž posudková komise přenesená do auly Právnické fakulty o právě probíhající performance netušila.

Cílem projektu bylo, aby si čtenář (divák) vytvořil neúplnou představu o stavbě, která je však jen záminkou pro rozpor vlastní paměti oproti paměti společné. Začít myslet v mýtu. Z historie si totiž vybíráme fragmenty a z fragmentů sestavujeme novou linii osobní historie, vytváříme si svou vzpomínku na nezažitou minulost. Zároveň ale autor textem nutí čtenáře, aby od sebe odstoupil, aby si představil svou vlastní postavu, která čte knihu. Čtenář však při tom stále zůstává čtenářem, osobou která knihu fyzicky čte, čímž Čermák do díla dostává jistou formu autobiografie.

Aleš Čermák: Pes nadbíhá kličkujícímu zajíci
Aleš Čermák: Pes nadbíhá kličkujícímu zajíci

Tento postup odpovídá Derridově dekonstruktivní metodě bricolage – „kutilství“. Zde se ve víru (dis-course) mísí úhly pohledu na téma i sebe samého. Perspektiva daného sdělení i jeho  kontext se stávají svobodnou volbou jednotlivce, nezávisí už na nějakém společném úzu. A tak i nedorozumění, nepřizpůsobivost strukturám může být jedním východiskem. Při těchto úvahách se však pořád díváme úkosem do prázdna. Stále jsme v prostoru jazykové matrice a proto se pohybujeme od semknutosti pojmu k nejistotě. Od krystalů k mrakům, jak to popisuje Miroslav Petříček. A tak i  náš teoretický jazyk nám kvůli svému neustálého pohybu uniká…

Co mě pudí se podepsat?

„Kritická reflexe nás vede do pozice vzdoru,“ poznamenává Aleš Čermák. Mýtotvorné uvažování, autobiografie příliš málo akcentuje touhu po komunikaci. Člověk touží si pro sebe popsat příběh, pochopit výstavu, stejně tak touží uchopit svou pozici ve společnosti. K tomu je však potřeba uchopit nějak okolí lidského „já“. Toto foucaultovské vábení vnějšku nás může dovézt jen před horizont sdělnosti. Umanutost lidské touhy po sebe-uchopení jej pak nutí budovat si svou autonomii – stavět si posed, abychom horizont přehlédli…

Potřeba autonomie je to široká společenská touha dát o sobě zprávu a definovat tak svou pozici. Až vyjádřením se člověk ujišťuje. Vytváří svou vlastní politiku. Používá k tomu žebříček hodnot jako je třeba fyzický vzhled, inteligence, zaměstnanost, oblíbenost, vztahy, srozumitelnost vyjadřování a další a další hlediska, díky nimž si nás naše okolí může vážit. Tyto hodnoty o sobě dáváme vědět. Dosahování cílů pak nám supluje obrazy štěstí. Komunikace a vztahy s okolím získaly aspekty osobní politiky a proto Starý svět už nedává smysl a nový ještě nenastal (název instalace Aleše Čermáka na výstavě finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého). Podle Aleše Čermáka je současný umělec pro diváka ztělesněním nejistoty. Protože mu skoro nikdo nerozumí, může zaujímat stanovisko a volit cestu nedorozumění a nepřizpůsobivosti. Tím také reflektuje transformaci společnosti. Reaguje však i na nejistoty vnitřní.

Aleš Čermák tyto pochyby o osobě vtiskl do úst postavy Waltera, s jehož úhly pohledu se návštěvník může setkat na výstavě finalistů ve volně dostupné publikaci ABCD Walter. Tato osoba se snaží najít pro sebe nějaký klíč, nejlépe takový, kterým by o sobě mohl dát zprávu vnějšku. Nakolik si ale takový člověk sebe může vážit, soustředí-li se jen na reakci okolí? Jediné, co může uchopit, je narážení na zeď jeho představ.

Aleš Čermák: Pes nadbíhá kličkujícímu zajíci
Aleš Čermák: Pes nadbíhá kličkujícímu zajíci

V textu se mísí perspektivy: introspekce, smutek s „objektivními“ závěry. Tato rozpolcenost tužeb a úhlů pohledu jako by nás vracela do před (pod) jazykovou strukturou. Jako by se Walter snažil jen uchopit své vlastní já, dát svému životu svou vlastní strukturu. Tu si můžeme představit pod šestiúhelníkovým znakem na výstavě. Tato touha spojitelná s Deleuzovým Myšlení o pustých ostrovech, nebo Foucaultovým Myšlením vnějšku však má jeden skoro schizofrenní aspekt – nutnost dávat o svých vnitřních cestách vnější zprávy. Setrvávání v této rozpolcenosti tematizuje snad trochu i složitou vnitřní situaci autora…

Vyjádření, toto dávání o sobě zprávy, je zároveň i osobní politikou: „Daří se ti?“ „Ano, jde to,“ měli bychom odpovědět. Málokdo rád přizná, že je vlastně u konce s dechem. Proto autor pro prezentaci textů najal dva jinak nezaměstnané čtenáře a jejich životní osudy přiložil k publikaci. Vytvořil tak reálnou paralelu Walterova příběhu. Pootevřený MacBook, v němž se na dotykovém telefonu zrcadlí záběry z párty, pak dávají akci moralistický charakter. Žebříček hodnot je nadiktován. Po dobu výstavy ve Veletržním paláci také zní zvuky za hranicí slyšitelnosti vydávané sound-systémem (m.j. upomíná na technoparty). Tím diváka podvědomě směřuje za hranici vnímatelného – tam, kde si i jasnou veličinu, jako je zvuk, můžeme jen představovat.

Výstava tak má opět několik narativních cest. Ačkoli jsou popsatelné a teoreticky rozebíratelné, působí na diváka zejména v podprahové rovině. Také ale vyžadují, aby jim divák věnoval čas i pozornost, aby se jim byl vůbec ochoten vystavit. Jejím důležitým aspektem je i palčivá přítomnost nejistot sociálních, existenčních a existenciálních. Právě Čermákovo využití čtenářů a jejich osudů je zde momentem, který vzbuzuje otázky – nakolik jejich osudy napomáhají uvědomění si vnitřní autonomie a nakolik jsou pouze využity pro potřeby výstavy? Tímto krokem sice umělecký projekt propojuje psychologickou a filosofickou problematiku s konkrétními osudy, ovšem může být stejně tak chápán jako strategická manipulace se skutečným lidským osudem. Projekt Aleše Čermáka je složitý, komplexní ale i částečně ukrytý. Jeho neopomenutelnou částí je i jeho vztahová politika, která již kráčí – slovy Jindřicha Chalupeckého – „na hranicích umění.“

Autor vystudoval dějiny umění a zajímá se o současné umění a jeho filosofické souvislosti, zmíněným tématům se věnoval i ve své diplomové práci Horizont jazyka v současném českém umění

 

 

Komentáře

  1. Čermák i teto text mě opět přesvědčují o slovech Noama Chomskyho, který na adresu francouzských intelektuálů zmiňovaných v textu prohlásil, že to („Teorie“) je myšlenkový jed.

  2. bdw. Myšlení vnějšku je jenom výbor z Foucaultových článků (více méně čítanka s zajímavým názvem), ne původní monografie, takže odkazovat na něj jako na dílo vyjadřující nějakou ucelenou myšlenku je celkem chyba.

  3. [url=http://www.cmbteam.com/mkconnect.html][b]michael kors cheap[/b][/url][/b][/url][url=http://destinysforge.com/destinysforge/default.asp?Desc=cheap+authentic+michael+kors+handbags][b]cheap michael kors handbags[/b][/url]Saving can be the case ach and every tough,your dog says, especially when you[url=http://destinysforge.com/destinysforge/default.asp?Desc=cheap+authentic+michael+kors+handbags][b]cheap michael kors handbags[/b][/url][url=http://www.seanbolans.com/hotmk.html][b]michael kors handbags[/b][/url][url=http://www.freshairmedia.com/charming-mk.html][b]michael kors factory outlet[/b][/url],[url=http://www.vistadellago.net/welcome-mk.html][b]michael kors outlet online[/b][/url][url=http://www.cmbteam.com/mkconnect.html][b]cheap michael kors purses[/b][/url][url=http://www.seanbolans.com/hotmk.html][b]michael kors handbags outlet[/b][/url]More than 300 it is certainly plausible people about them starting a new college and teachers from going to be the Danwon High School near Seoul, are dead or perhaps missing presumed dead after going to be the April 16 disaster[url=http://www.freshairmedia.com/charming-mk.html][b]cheap michael kors handbags[/b][/url][url=http://www.seanbolans.com/hotmk.html][b]michael kors factory outlet[/b][/url][url=http://destinysforge.com/destinysforge/default.asp?Desc=cheap+authentic+michael+kors+handbags][b]cheap michael kors[/b][/url],[url=http://www.baycityholidayrvpark.com/mkshop.html][b]cheap michael kors outlet[/b][/url][url=http://www.cmbteam.com/mkconnect.html][b]cheap michael kors bags[/b][/url][url=http://www.cmbteam.com/mkconnect.html][b]michael kors outlet[/b][/url]Jamal Abu Rubieh,online marketer to do with Brookline Lunch,going to be the restaurant all over the Cambridge that Mess saw said you was surprised they at no time heard both to and from police[url=http://www.freshairmedia.com/charming-mk.html][b]cheap michael kors handbags[/b][/url][url=http://www.baycityholidayrvpark.com/mkshop.html][b]michael kors handbags outlet[/b][/url][url=http://destinysforge.com/destinysforge/default.asp?Desc=cheap+authentic+michael+kors+handbags][b]cheap michael kors[/b][/url],

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *