Umění v nákupní horečce
7. 11. 2013Recenze
Nedávno ukončená výstava v Karlin Studios, v níž si autoři pohrávali jak s problémy spojenými s autenticitou, prodejem a cenami současného umění, tak s jeho autorstvím (místo jednoho skutečného autora byly na všech materiálech k výstavě uváděni umělci tři), přivedla Filipa Jakše k zamyšlení nad současnými uměleckými strategiemi.
Umělecké dílo je krom jiného komoditou prodeje. V Čechách se sice do závratných výšin vyšplhají díla pouze osvědčených avantgardních malířů, jako je Emil Filla či František Kupka, a současného umělce aukční síně zpravidla nezařadí. V zahraničí je však situace jiná a umělec tak má příležitost uvažovat komerčně a vytvářet si strategie, jimiž by pomohl prodejnosti svých děl. Co když se ale umělecká tvorba plně soustředí právě na úspěšnost svých strategií? Budeme opovrhovat díly, která se podbízí, která kalkulují? Stane se „účelovost“ protikladem „uměleckosti“? Tyto otázky vzbuzovala výstava Když teče v ulicích krev, já nakupuji v Karlin Studios, která nesla jména tří německých umělců: Ivo Burkovic, Wieland Schönelder a Paul Wierbinski.
Prostor Karlin Studios byl rozdělený na kóje prázdnými krabicemi obdobného formátu a řazení, jaké nacházíme u proslulých Warholových krabic Brillo. Tento odkaz však vyprazdňoval smysl původního díla, byl „zmizíkovou apropriací“. Produktivismus zde ztrácel svou popartovou estetiku a krabice sloužily jako projekční plátno. Instalovaná videa byla obdobně tíživá. Muž v obleku předstírá práci, vykazuje činnost: přenáší šanony, urovnává stůl atd. Mají tyto formalismy svůj protiklad i v umělecké práci?
Koncem osmdesátých let například Matthew Barney v sérii akcí Drawing Restraint kladl fyzické formální překážky malbě. A problému malby jakožto vytěženého média se věnuje i v tiskové zprávě aktuální výstavy její kurátor Viktor Čech. V Karlin Studios visely obrazy s pouze základním výtvarným gestem. Aby byla podpořena mimoděčnost malířského procesu, umělec na vernisáži díla zběžně domalovával. Tématem výstavy tedy zřejmě mohlo být poukázání na to, jak účelová a bezmyšlenkovitá umělecká tvorba vlastně je.
Střed konceptu výstavy tvořilo video, v němž si Ivo Burkovic vytvořil svou strategii prodeje. Na základě rozboru dobré prodejnosti děl Damiena Hirsta a dalších nejprodávanějších umělců tento produktivismus umění otiskl přímo do jeho příběhu: vzal běžné fotky z dovolené, třeba z nákupního centra, aplikoval na ně křiklavý filtr grafického editoru a odeslal je do Číny, aby tam byly v přesném poměru namalovány na velká plátna. Tato plátna pak s patřičným komentářem zařadil do renomované aukční síně. Divák na videu sleduje, jak snadno a automaticky jsou díla prodána, jak nákupní horečka pokračuje a jak se zájem kupců přesouvá na další umělce...
Sama výstava v Karlin Studios se pak stala při vernisáži předmětem sporu: kdo je autorem jednotlivých děl? Jména tří umělců, uvedená v anotaci výstavy, jsou totiž smyšlená. Ve skutečnosti jde o monografickou prezentaci a i autorství se zde stalo majetkem a předmětem ekonomického zájmu.
Výstava nesla hodně nejasností a zdála se být sama stejně účelová jako postup prodejnosti obrazu: Čím méně jsme si jisti situací, tím spíše nás zajímá. Tento marketingový postup je vlastně možnou součástí umělecké produkce. Nemusí však být motivován jen ziskem, ale i touhou po známosti, oblibě, po čitelnosti a srozumitelnosti. Podobné strategie jsou však přítomny i v lidském kontaktu s vnějškem. Pokud chce být člověk oblíben, stává se parazitem na svých vlastních tužbách, když svou strategii využívá vědomě? Je možné nazvat vztahy „lidským kalkulem“ a touhu po přátelství „nákupní horečkou“?
Výstava Když teče v ulicích krev, já nakupuji byla kolovrátkem formalismů. I její název byl účelový. Formalismy zde prodávali umělecké dílo, stávaly se jeho tématem a byly i obsaženy v konceptu celé výstavy. Vše byla nepochybně nadsázka, ale není i ona dalším lidským kalkulem?
Autor vystudoval dějiny umění a zajímá se o současné umění a jeho filosofické souvislosti
Filip Jakš | Narozen 1986, v rámci doktorského studia teorie současného umění na AVU zkoumá konceptuální charakter experimentální poezie. Specializuje se na současné umění s problematikou jazyka a sdělnosti či obecně filosofické kontexty v umění. Kromě občasných kurátorských aktivit také publikuje zvukové kompozice a radiodokumenty na Českém rozhlase Vltava. Rád ozvučuje budovy, stromy či zapomenuté kovové objekty. Pořádá zvukové procházky a zajímá se o zvukové experimenty. Učí na SUŠTŘ dějiny umění a výstavnictví a je i aktivním hudebníkem (Asstma, Postižená Oblast, KaZ).
