Artalk.cz

denní tisk 9. 10. 2013

Nové vydání čtrnáctideníku A2 upozorňuje na výstavu egyptského umělce Basima Magdy. Expozice s názvem Budoucnost obyčejných zázraků je v galerii Hunt Kastner Artworks k vidění už jen do 19. října. Basim Magdy připravil pro přehlídku práce na papíře, projekci diapozitivů a film.

Michal Novotný v A2 hodnotí úroveň letošního finále Ceny Jindřicha Chalupeckého a uvažuje „nakolik je současné české umění derivátem světových tendencí, a do jaké míry s nimi pracuje produktivně“. Práce Aleše Čermáka a Dominika Langa vnímá jako nepříliš objevné, u Richarda Nikla, Václava Magida a Daniely Baráčkové oceňuje sílu formy. Celkově však úroveň nehodnotí příliš kladně: „Na výstavě se projevuje věčná česká snaha zapojit se do proudu umění světového a zároveň si ponechat svůj specificky lokální charakter. To se však daří jen výjimečně.“

V A2 také vyšel článek Alexandry Tamásové o projektu Pamätník ľudovej architektúry slovenského umělce Tomáše Džadoňa. Ten v rámci projektu nainstaloval na střechu košického sídlištního paneláku tři původní roubenky. Tamásová za největší pozitivum instalace považuje fakt, že Džadoňovo dílo může na košickou periferii přilákat návštěvníky a zvýšit tak prestiž místa. Oceňuje snahu o uměleckou a kulturní decentralizaci.

Počtvrté A2, tentokrát o designu. Kateřina Přidalová uvažuje ve svém textu o současném pojetí designu, v němž se střetává jednak vnímání designu jako něčeho výlučného, exkluzivního, jednak koncept přístupného designu jako součásti každodenního života. Autorka oba koncepty srovnává na příkladu dvou akcí realizovaných na našem území, jejichž společným jmenovatelem je design – Designblok a Týden přístupného designu pořádaný neziskovou organizací Czechdesign.

Lidové noviny přinášejí recenzi Josefa Chuchmy na publikaci Canada 1968 – 1973 prezentující výbor z exilové tvorby fotografa Viktora Koláře. Knihu vydalo nakladatelství KANT. Jak Chuchma upozorňuje, recenzenti se vesměs shodují, že „severoamerické fotky nedosahují úrovně těch, jež desítky let exponuje (Kolář) v Ostravě“. A dodává: „Kanadsko-americká epizoda má ve svém úhrnu v Kolářově díle – viděno zpětně – místo coby nutná podmínka dalšího autorského růstu: jeho ostravská poemigrační tvorba stvrdila, doslovila to, co otevřel svým svědectvím vznikajícím od přelomu 50. a 60. let.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *