TZ: Hanuš Schwaiger / Novokřtěnci v Münsteru (1881 - 1882)

Novokřtěnci v Münsteru (1881 - 1882) / Galerie výtvarného umění v Chebu / Cheb / 26. 4. – 23. 6. 2013

Hanuš Schwaiger: Novokřtěnci v Münsteru, 1881 - 82

Galerie výtvarného umění v Chebu / Opus magnum

26. 4. – 23. 6. 2013

Kurátor: Ondřej Chrobák

Dosud poslední retrospektivní výstava díla Hanuše Schwaigera (1854–1912) se odehrála v roce 1999 právě v prostorách chebské GAVU. Po čtrnácti letech se tento umělec vrací zpět, tentokrát jediným velkoformátovým akvarelem Novokřtěnci v Münsteru v rámci cyklu Opus magnum. Ještě v době konání chebské výstavy bylo toto dílo, klíčové nejen pro Schwaigerovu uměleckou karieru, považované za ztracené, respektive nezvěstné. Kompozice byla dlouho známá pouze z nekvalitní černobílé reprodukce. O to větší překvapení vyvolala zpráva, že se obří akvarel nachází ve sbírkách polského Musea sztuki v Lodži.

Zásluhu na senzačním objevu si připsali historik Vít Vlnas a kurátor polského muzea Dariusz Kacprzak, kteří zjištění také poprvé publikovali v Bulletinu Národní galerie v roce 2005. V článku zodpověděli rovněž otázku, jak se Schwaigerův akvarel dostal na místo, kde by jej většina českých historiků umění neočekávala. Na počátku 20. století jej zakoupil zdejší bohatý majitel přádelny vlny Adam Osser prostřednictvím významného vídeňského obchodníka uměním H. O. Miethkeho. Po druhé světové válce přešel do sbírek muzea, kde byl dlouho deponován pod nepřesným názvem a chybným autorským připsáním. Současná výstava v GAVU je nejen první příležitostí prezentovat Novokřtěnce od jejich nedávného znovuobjevení, ale navíc nebylo toto unikátní dílo prezentováno v českých galeriích od roku 1887, kdy bylo vystaveno v rámci první Schwaigerovy souborné výstavy v pražské galerii Ruch.Přípravné studie a realizace Novokřtěncu v Müsteru zabraly Hanuši Schwaigerovi plné dva roky 1881 a 1882, těmi je také dílo autorsky datováno.

Do komponování vložil všechny dosavadní umělecké zkušenosti, získané nejen školením na vídeňské akademii v ateliérech nazarensky orientovaného Matyaše Trenkwalda a slavného malíře „okružní třídy“ Hanse Makarta, ale rovněž pečlivým studie starých mistrů ve Vídeňských obrazárnách. Námět objevil při čtení novoromantického eposu Roberta Hamerlinga Král sionský a prohloubil studiem dobových kronik. Při práci na akvarelu střídal místa pobytu mezi rodným Jindřichovým Hradcem, nedalekým rodinným statkem v Horní Pěně a zámkem Seebarnem u Vídně, kam je pozval jeho první mecenáš hrabě Hans Wilczek. Rakouské metropoli se v té době raději vyhýbal. V horkou půdu ji proměnili věřitelé, kteří se domáhali splacení dluhů, které si zde Schwaiger během studií nadělal. Každou z několika set postav Novokřtěnců, které doslova zaplavily výslednou kompozici, Schwaiger samostatně studoval podle živého modelu. Rozsáhlé konvoluty těchto tužkových studií jsou deponovány ve sbírkách pražské Národní galerie a vídeňské Albertiny. Tam se dochovala také lapidárně kreslená kompoziční studie Novokřtěnců. Podobně pečlivě studoval také architektonické detaily pro kulisu domů evokujících v zadním plánu starobylé vestfálské město Münster. Fragmenty byly však téměř bez výhrady převzaty z architektury jindřichohradeckého zámku a zdejších měšťanských domů na náměstí a v přilehlých uličkách. Následně je Schwaiger metodou koláže pospojoval v nový celek. Celkové kompoziční řešení Novokřtěnců odkazuje k slavným obrazům Pietra Brueghela Nesení kříže a Zápas Masopustu s Postem.

Samotný námět akvarelu pojednává jednu z nejvýraznějších epizod velké reformační vlny, která počátkem 16. století zasáhla západní Evropu. Radikální anabaptické hnutí ovládlo bohaté vestfálské město Münster a v jeho hradbách očekávalo nejen druhý příchod Spasitele, ale rovněž čelilo oblehání vojsky katolického biskupa Franze von Waldecka. Mezi převzetí města a jeho opětovným dobitím uběhla relativně krátká doba. Celé drama se odehrálo mezi zimou roku 1534 a létem následujícího roku. Vláda radikálů a jejich souvěrců zasáhla do života Münsteru velmi výrazně. Kromě přijetí druhého křtu byla uzákoněná majetková rovnost a mnohoženství. Obležené město postupně pustošil hlad, ovládal fanatismus, vzájemné podezírání a teror. Zběsilá životní realita se stala ústředním motivem Schwaigerova obrazu. Spor „sionského“ krále Jana z Leydenu a místodržícího Bernda Knipperdollinga o trůn odsunul Schwaiger po vzoru Pietra Brueghela na pravý okraj kompozice.

Schwaigerovi Novokřtěnci v Münsteru vzbudily hned po dokončení a vystavení na mezinárodní výstavě v Mnichově (1883) značný ohlas. Pozdější interpretace obrazy přesvědčivě ukázaly, že Schwaiger v tomto díle nejen překročil konvence dobové historické malby, ale otevíral cestu moderní umělecké sensibilitě. Současné vystavení v GAVU Cheb definitivně vrací toto dílo do uměleckohistorického povědomí a zároveň nabízí příležitost znovu promyslet nejen toto konkrétní dílo, ale také celou osobnost malíře Hanuše Schwaigera.

Ondřej Chrobák