TZ: Jan Ságl

Jan Ságl / tanec na dvojitém ledě / Galerie Benedikta Rejta / Louny / 6. 4. - 1. 9. 2013

JAN SÁGL: TANEC NA DVOJITÉM LEDĚ

6. 4. 2013 – 1. 9. 2013

Galerie Benedikta Rejta, Pivovarská 34, Louny

Koncepce výstavy: Jan Ságl a Alica Štefančíková

Výstavu doprovází publikace Tanec na dvojitém ledě (Jan Ságl, Lenka Bučilová, Tanec na dvojitém ledě, Kant, Praha 2013) a tiskovina vydaná v edici GBR.

„Jednou se udělal pořádný led, ale pak přišla obleva, odtálo to a pak zase přišel mráz a po něm se vytvořila takováhle krustička, po které jsme lítali. Začalo se to s námi houpat, běhali jsme po tom radostně, tancovali jsme a řvali jsme: „Dvojitý led, dvojitý led!!“ protože jsme předstírali, že je pod krustou ještě starý pevný led a nic se nám nemůže stát, i když jsme tušili, že tam asi tak pevný led není… Dvojitý led je hlavně o hře, kdy se sám v sobě přesvědčíš a utvrdíš v tom, že nebude žádný průšvih, že to co děláš, nemůže dopadnout špatně. Je to vlastně otázka víry. Sice víš, že tam nakonec zahučíš, ale chceš věřit tomu, že tě nedostanou. Dostali nás úplně všechny.“ Tak vysvětluje název výstavy fotografií uspořádané v Galerii Benedikta Rejta v Lounech jejich autor, fotograf Jan Ságl.

Na svobodomyslného uvolnění a se začátkem všeobecné deziluze a normalizačních represí, začal Jan Ságl společně se svou ženou Zorkou a jejím bratrem Ivanem Martinem Jirousem spolupracovat s českými undergroundovými skupinami. Nejprve s psychedelickou legendou The Primitives Group a poté s The Plastic People of the Universe. Do roku 1976 vznikala série fotografií, které dokumentují akce a koncerty obou kapel a s nimi zachycují jejich přátele a příznivce z řad osobností českého undergroundu a disentu. Na momentkách, ale i charakteristických portrétech jsou všichni, Zorka Ságlová, Ivan „Magor“ Jirous, Věra Jirousová a členové The Primitives Group, The Plastic People of the Universe nebo DG 307. Mnohé snímky jsou zveřejněny vůbec poprvé, jmenujme fotografie z happeningových akcí Fish Feast a Bird Feast, z beatových koncertů a v neposlední řadě i z utajovaných festivalů tzv. II. kultury v Postupicích a Bojanovicích. Svou lehkou atmosférou nedávají tušit, že vznikly v nelehkém období normalizačního Československa. Lidé na nich se svobodně baví, slaví a tančí, poddali se oné iluzi zdánlivě bezpečného dvojitého ledu, který pod nimi ale pomalu praská.

Výstavu doplňují také dva Ságlovy samostatné cykly ze sedmdesátých let. Série Domovní prohlídka vznikla jako bezprostřední reakce na neustálou hrozbu zatýkání a cyklus Vlaštovky, který lze kromě čistě estetické asociace vlaštovek na elektrickém vedení coby živých not na notové osnově, vyložit jako symbol svobodného rozletu navzdory přísně střeženým hranicím. Teprve nedávno se náhodou nalezly ztracené fotografie a negativy z těchto let, které Jan Ságl společně s přáteli v sedmdesátých letech ukryl před domovními prohlídkami. Dlouhá léta je jejich autor pokládal za nenávratně ztracené, ukryté někde pod podlahou a roztroušené mezi známými. Nyní se však staly podnětem pro vznik knihy a stejnojmenné výstavy, Tanec na dvojitém ledě.

Český fotograf Jan Ságl (*1942), manžel výtvarnice Zorky Ságlové pochází stejně jako ona z Humpolce na Vysočině. V šedesátých letech pracoval jako nezávislý fotograf pro umělecké časopisy Výtvarná práce a Výtvarné umění a tak se dostal do okruhu osobností tehdejší aktuální výtvarné scény. Hlavním zájmem jeho snímků se ale nakonec stala krajina, kterou fotil také pro zahraniční periodika. Jako jeden z prvních se ve své tvorbě soustavně zabýval možnostmi barevné fotografie a dokázal v ní najít stejný umělecký potenciál, jaký byl do té doby přisuzován pouze fotografii černobílé. Vydal několik obrazových publikací a jeho dílo najdeme ve sbírkovém fondu českých i světových galerií.

Jana Zajoncová