Dej pět! Je to cool

Výstava Hi5!, kterou lze do 10. března vidět v Domě umění města Brna, je vyvrcholením projektu porovnávajícího tvorbu studentů pěti vysokých škol, projektu, jehož dílčí výstavy jsme mohli sledovat v minulém roce v Galerii G99 v Domě pánů z Kunštátu v Brně.

Jednotlivé výstavy v G99 připravovali kurátoři z řad vyučujících na těchto vysokých školách, kteří se vždy zabývali jedním konkrétním tématem prolínajícím se tvorbou studentů. Naproti tomu výstava Hi5! sleduje témata světového umění odrážející se ve studentské tvorbě: tělo a identita, globalizace, politika a aktivismus, spiritualita … tedy témata, která jsme zvyklí potkávat na velkých přehlídkách současného umění. Ve výběru autorů se neobjevila žádná nová jména. Mladí umělci, jejichž jména jsme si již vtiskli do paměti, se prezentovali jak na malých výstavách v Domě pánů z Kunštátu, tak na Hi5!.

Mohli bychom v tom sledovat určité potvrzení toho, že se současná mladá scéna zabývá globálními tématy a dokáže se tedy pohybovat ve světovém kontextu, i toho, že ze sebe dokáže rekrutovat umělce schopné obstát i v požadavcích zahraničního kurátora. Protože převážně vychází z platformy alternativních galerií, je tu i určitá naděje pro tuto náhradu nedofinancovaného systému tvořenou entuziazmem. Je tu však i prostor pro polemiku nad přízviskem alternativní. Z tohoto pohledu se totiž tato galerijní platforma jeví spíše jako náhrada, než alternativa.

Výstava Hi5! byla, kromě nalézání světových témat ve studentské tvorbě, založena na komunikaci kurátora s umělcem. Bohužel díla, která vznikla na základě této komunikace, nedopadla nejlépe. Nedá se soudit, zda je to špatně nebo ne, protože připravujete-li studentskou výstavu, můžete mít desítky stejně platných a mnohdy i podstatnějších důvodů proč potlačit, či překročit své pravomoci kurátora. Nicméně výstava působí, jako by byla připravována spíše pro komerční galerii než pro Dům umění. Kresby od prostitutek, vzniklé na koleni v autě bez jakékoliv kompozice (Miroslav Hašek a Libor Ptáčník, Bez názvu, 2012) jsou zapaspartované do klasických kliprámů. Socha z ledu (Markéta Jáchimová, Ledová hlava Klause, 2010-2013) vytvořená z tohoto materiálu právě proto, aby tála, je dána do mrazáku a tím postavena do role pouhé dokumentace, role kterou by lépe zvládla například fotografie.

Díla jsou nainstalována ve velmi efektivním architektonickém řešení, které zabránilo umístit video se záznamem vzniku malby Michala Kohúta (Ingnition 4, 2013) do stejného poschodí jako malbu a patrně i vytvořit dvě poličky pro díla Aleksandriny Yordanové a Ivany Hrončekové. Celé pojednání výstavy svědčí o velmi subjektivním přístupu a představě kurátorů. Vzbuzuje dojem, že chce prodat pouhou vizualitu děl. Tím je efektivní pro oko nedělního návštěvníka a odborné veřejnosti dává prostor pro zamýšlení se nad sledovanými tématy i ve zcela jiném kontextu. Nebýt součástí projektu, který porovnává právě studentskou tvorbu na pěti vysokých školách, je to cool.

______________________________________________________________

Hi5! / kurátoři: Barbora Šedivá, Slaven Tolj / Dům umění města Brna / 5. 2. – 10. 3. 2013

Vystavující umělci: Jakub Geltner, Viktor Takáč, Anne-Claire Barriga, Martina Růžičková, Zuzana Gramerová, Martina Lišková, Ladislav Vondrák, Aleš Čermák, Miroslav Hašek & Libor Ptáčník, George Hladík, Markéta Jáchimová, Michal Kohút, Vojtěch Maša, Barbora Kleinhamplová, Štěpánka Paseková, Jana Butzke, Kateřina Sudolská, Hana Čichoňová, Matyáš Chochola, Aleksandrina Yordanova, Ivana Hrončeková, Alexander Lyakhovich, Vojtěch Fröhlich

Romana Veselá | Narozena 1985, vystudovala Kurátorská studia na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem, kde nyní pokračuje v doktorském studiu. Je teoretička a kurátorka současného umění a zaměřuje se především na možnosti prezentace umění ve významově zatíženém prostředí a na umění ve veřejném prostoru. V současné době působí na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem a je ředitelkou kulturní fabriky Armaturka.