Artalk.cz

Bócháme na tom fest

Před několika dny byla zveřejněna brněnská Výzva 2013, která požaduje odstoupení náměstkyně pro kulturu Ing. Jany Bohuňovské, vedoucího Kulturní komise Rady města Brna Ing. Stanislava Michalíka a vedoucí odboru kultury PhDr. Viery Rusinkové. Ti všichni jsou podle iniciátorů výzvy a stovek podepsaných zástupců především nezávislé brněnské kulturní scény zodpovědní za tristní stav brněnské kultury. Po veřejném přečtení Výzvy 2013 v rámci připomínek občanů přímo na jednání Zastupitelstva města Brna dne 22. 1. se však veřejnost dočkala pouze několika ironických komentářů primátora Onderky. magistrat_ohnostroj I přesto, že město Brno vydává v porovnání s jinými městy v ČR procentuálně významnější část rozpočtu na kulturní aktivity (kolem 9%) a primátor Roman Onderka tvrdí, že „brněnská kultura je na špici v ČR i v Evropě“ (zde), svérázný přístup ke koncepci oficiální kultury politických představitelů i úředníků je odbornou veřejností dlouhodobě kritizován. Ač nedostatečně kvalifikovaní v oboru, sami rozhodují o věcech, které by měly být prodiskutovány nezávislými odborníky – od samotného rozdělování peněz v grantových řízeních, stanovování kulturních priorit města Brna až po prezentaci brněnské kultury v zahraničí. Současný stav je výsledkem spíše intuitivních úvah a neschopnosti rozeznat prvoplánová klišé, než plodného dialogu s kvalitními brněnskými umělci, kulturními manažery, kurátory, divadelními režiséry nebo uměleckými teoretiky. Výzva 2013 (zde) shrnuje, kam tento přístup oficiální brněnskou kulturu dovedl. Za kulturu jsou vydávány masové akce, jako jsou přehlídky ohňostrojů, komerční vánoční trhy, dny piva, vína a jídla nebo turistické atrakce, hrobky a kostnice. Kultura je zaměňována s turismem a komercí, její umělecké hodnotě a potenciálnímu společenskému přínosu není přisuzován žádný význam. Většina financí je věnována na provoz příspěvkových organizací, které jsou městem zevrubně kontrolovány, ovlivňovány a provozně, finančně i obsahově omezovány a jejichž ředitelé, vybíraní v utajených konkurzech, musejí vykazovat naprostou loajalitu.

Z jednání Magistrátu města Brna dne 22. 1. 2013
Z jednání Magistrátu města Brna dne 22. 1. 2013

O nepatrnou částku věnovanou městem na podporu nezřizované kulturní scény se v jednom grantovém řízení utkávají současně profesionální divadla, galerie a festivaly s amatérskými dětskými soubory, náboženskými spolky a vlastivědnými kluby. Všichni nakonec dostanou přibližně stejnou částku – průměrně kolem 30 000 Kč za rok. Přitom je to právě nezřizovaná scéna, která do Brna přináší nejsoučasnější umělecké, filmové a divadelní přístupy a která také často prezentuje město Brno v rámci mezinárodní spolupráce, na zahraničních výstavách, přehlídkách a festivalech (a jejíž produkce, financování a dramaturgie fungují mnohem efektivněji a levněji, než u oficiálních institucí). Oslovení zástupci města tvrdí, že Výzva přichází ve chvíli, kdy už jednání s nezřizovanou scénou nějakou dobu probíhají a reforma grantového systému se připravuje. Po dokončení a schválení amatérsky zpracovaného Programu rozvoje kultury (zde) v roce 2011, se totiž zvedla výrazná vlna odporu, vznikla inciativa Brno kulturní a byla ustanovena Koordinační skupina, do které zasedli tři zástupci nezřizované scény společně s politiky a městskými úředníky. Jednání a diskuze na této rovině stále probíhají, v současnosti se vyjasňuje, dle jakých kritérií by měla reforma grantového systému proběhnout. Stále ale není jasné, kdo ji vypracuje. Samotná dobrovolnická koordinační skupina s převahou zástupců města? Nebo by snad podfinancovaná a přetížená nezávislá scéna, jejíž představitelé se často nacházejí v prekérní situaci, měla odvést tuto práci místo městem placených odborníků? Dosud zde chybí jakákoliv snaha města o vytvoření profesionálního týmu, kterému by toto zadání bylo svěřeno.

Diskuze iniciovaná sdružením Brno kulturní na téma "změna grantového systému"
Diskuze iniciovaná sdružením Brno kulturní na téma „změna grantového systému“

Zdá se, že představitelé města mají hrůzu z nezávislých odborníků a samostatně fungujících kulturních subjektů, které nelze přímo kontrolovat a které svojí činností výrazně ovlivňují veřejný prostor města Brna. Sami totiž rozpoznali, že kulturní činnost může do velké míry ovlivňovat veřejné mínění i politické preference. Dokud tedy brněnští politici nepřestanou využívat kulturu k vlastní prezentaci, dokud se nenaučí vést otevřené diskuze o jakýchkoliv veřejných tématech a dokud nezačnou myslet skutečně demokraticky, zůstane oficiální brněnská kultura jenom politickou propagandou.

Prezentace brněnské kultury na Velvyslanectví ČR ve Vídni

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *