TZ: Paralelní historie: aktuální výtvarné umění v Ústí nad Labem mezi lety 1990–2012

Paralelní historie: aktuální výtvarné umění v Ústí nad Labem mezi lety 1990–2012 / GASK / Kutná Hora / 25. 11. 2012 – 1. 3. 2013

PARALELNÍ HISTORIE

aktuální výtvarné umění v Ústí nad Labem mezi lety 1990–2012

GASK – Galerie Středočeského kraje 25. 11. 2012–1. 3. 2013

Kurátoři projektu:

Michal Koleček, Michaela Spružinová, Blanka Kirchner, Adéla Hrušková, Romana Veselá

Vystavující umělci:

Miroslav Rovenský, Jiří Černický, Martin Kolář, Daniel Hanzlík, Jitka Géringová, Pavel Kopřiva, Zdena Kolečková, Michaela Thelenová, Martin Kuriš, Jan Řezáč, Tereza Kabůrková, Markéta Váradiová, Pavel Mrkus, Eva Mráziková & Martin Mrázik, Radka Müllerová, Markéta Kinterová, Radek Jandera, Robert Vlasák, Blanka Kirchner (Svatošová), Silvie Milková, Richard Loskot, Jan Prošek, Miroslav Hašek, Michaela Spružinová, Aleš Loziak, Libor Svoboda

Projekt PARALELNÍ HISTORIE představuje dočasnou expozici mapující vývoj výtvarného umění v Ústí nad Labem mezi lety 1990–2012. Uměleckou scénu, která se v Ústí nad Labem v tomto období postupně etablovala, lze bezesporu označit za modelový příklad periferní kulturní aktivity. Decentralizace společenského kulturního a uměleckého života je jedním z podstatných znaků politického vývoje po rozpadu totalitní moci a do jisté míry také charakterizuje samu podstatu transformace posttotalitních sociálních systémů. Průběžná proměna sociálního statusu umělce (od izolovaného postoje fatálně determinovaného politickou a ideologickou klauzurou i tlakem totalitních profesních organizací k aktivní roli v rámci otevřené společnosti) se stala zásadním hybatelem rozvoje regionálního kulturního milieu.

V Ústí nad Labem tento proces probíhal po linii, kterou lze s určitou mírou zjednodušení popsat následovně: společné umělecké intervence do veřejného prostoru, etablování institucionální výstavní platformy (Galerie Emila Filly), navazování mezinárodních kontaktů s podobnými centry v prostoru střední Evropy, vznik vysokoškolského uměleckého učiliště (Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem) a konečně plnohodnotná existence vícegenerační autonomní lokální umělecké scény. Určitou mezeru ve struktuře takto se vyvíjejícího kulturního prostředí však představuje nedostatečná kritická teoretická reflexe (a sebereflexe) i zcela absentující proces muzealizace zásadních uměleckých projevů. Projekt PARALELNÍ HISTORIE tedy vytváří temporární „muzeum umění“, které alespoň dočasně představuje „dějiny ústecké výtvarné scény“.

Toto muzeum je složeno z následujících vzájemně se doplňujících elementů:

— kolekce artefaktů reprezentujících vývoj umění ve sledované lokalitě v letech 1990–2012

— dokumentace důležitých skupinových vystoupení ústecké umělecké scény (Narušená rovnováha, Black & Blue, Sever, Devadesátka pokračuje, Možnosti malby, Širší proud atd.)

— studovna katalogů a dalších publikací

Výběr jednotlivých uměleckých děl byl přitom určen snahou postihnout chronologii vývoje umělecké scény v Ústí nad Labem. Expozice sestává z více než dvaceti artefaktů, přičemž každý reprezentuje konkrétní rok (1990–2012) a rovněž významnou autorskou pozici. Umělci střední generace jsou v předkládané kolekci zastoupeni převážně staršími díly z devadesátých let 20. století, která lze z dnešního odstupu označit jako klíčová pro identifikaci s konkrétním socio-kulturním prostředím (Jiří Černický, Zdena Kolečková, Pavel Kopřiva, Martin Kuriš, Eva Mráziková & Martin Mrázik, Radka Müllerová, Miroslav Rovenský, Michaela Thelenová) či etablování svébytného nekonceptuálního názoru (Jitka Géringová, Daniel Hanzlík, Martin Kolář, Pavel Mrkus, Jan Řezáč, Markéta Váradiová, Robert Vlasák). Posuny v rámci místního uměleckého milieu na začátku 21. století jsou potom reprezentovány pracemi mladších autorů, převážně absolventů Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (Radek Jandera, Tereza Kabůrková, Markéta Kinterová, Silvie Milková, Blanka Svatošová). Tematické rozpětí i výrazová heterogennost těchto artefaktů přesvědčivě dokládají posun ústecké regionální scény od generačního vystoupení vyhraněné, ale do jisté míry izolované skupiny autorů na počátku devadesátých let 20. století k současnému bohatě strukturovanému uměleckému organismu.

Pro prezentaci výstavy v GASK – Galerii Středočeského kraje byl výběr autorů a uměleckých děl rozšířen o roky 2010–2012. Nejmladší představitelé ústeckého uměleckého okruhu (Miroslav Hašek, Richard Loskot, Aleš Loziak, Jan Prošek, Michaela Spružinová a Libor Svoboda) dokreslují plastickou a stále se vyvíjející podobu této regionální umělecké scény po roce 2009.

Projekt PARALELNÍ HISTORIE je zaměřen na detail, na lokalitu, na periferii, na poměrně malý vzorek českého uměleckého kontextu a samozřejmě také české posttotalitní společnosti. Ve sdílení jinakosti (či specifičnosti) místního vývoje však snad lze lépe postihnout často nepatrné posuny v charakteru soudobého umění pomalu postupujícího od manipulačních mechanismů kulturního totalitarismu k zodpovědnosti ve svobodě multikulturní společnosti.