Unifikace Masaryka

O přestavbě Fakulty informatiky Masarykovy univerzity se doposud moc nemluvilo a stále nemluví. Právě ona neurčitá mlčenlivost mě přiměla k aktivitě. Není tomu tak dávno, kdy se více než rok téměř kdokoliv vyjadřoval k návrhu nové Národní knihovny na Letné. Ano, téma Národní knihovny bylo doslova zpolitizováno nejen díky originálnímu řešení Jana Kaplického, jež v očích ostatních nebylo dostatečně umírněné a tak nějak hodící se pro „chrám“ reprezentující naši zemi a „poznání“. V čem tkví rozdíl mezi Národní knihovnou a přestavbou (ne)jedné fakulty druhé největší univerzity v ČR? Reprezentuje nás snad Masarykova univerzita málo?

V médiích, ani v odborném tisku nebyla o architektonických přestavbách Masarykovy univerzity vyvolána širší diskuze. Sice nelze přímo kritizovat něčí nezájem o popularizaci takto zajímavé události, ale jak často „bouráme“ (ne)jednu z fakult druhé největší univerzity v ČR? Samotná MU je, co se týče bližších informací, rovněž poměrně skoupá. Ačkoliv se jedná o významnou událost v jejích dějinách, prozatím vyšla pouze jedna tisková zpráva (zde), ze které je patrné, že bourat a vrtat se bude opravdu hodně.

Přestavba FF MU spadá pod projekt Centrum podpory humanitních věd (CARLA). Na místě bývalého traktu B2, který byl stržen z důvodu dlouhodobě narušené statiky, vyroste šestipatrová budova nabízející výukové prostory a depozitář knih propojený se stávající knihovnou. Nebude chybět ani podzemní parkoviště. Dodavatelem stavby je firma Zlínstav, a.s. a její náklady jsou odhadnuty na 222,5 milionů korun. V areálu PedF MU bude nová pětipatrová budova nabízet zázemí pro činnost vědeckých institutů, doktorandů nebo pro nové informační a studijní centrum. Projekt zaštiťuje Centrum výzkumných institutů a doktorských studií (CVIDOS). Budova bude postavena firmou GEMO Olomouc za 90,3 milionů korun. Nejrozsáhlejší přestavba FI MU zhruba za 127 milionů korun nabídne po svém dokončení nové posluchárny, učebny, laboratoře, kanceláře, ale také nové prostory pro knihovnu a moderní datové centrum. Přestavba je součástí projektu Centrum vzdělávání, výzkumu a inovací pro ICT – CERIT. Více zde.

Přitom by se dalo celé téma přestavby MU marketingově náležitě využít. Zvlášť před přijímacími zkouškami. Jak jinak totiž nalákat budoucí studenty a studentky, co se dostanou na více univerzit, právě k nám – přece na hezké, nové prostory. Sice budoucí, ale to nevadí. Možná MU vlaječky teprve chystá a letáčky tiskne.

Veškeré přestavby mají být dokončeny v průběhu roku 2014 a ačkoliv na nich participuje několik center a dodavatelských firem, naprosto zde chybí zřetelnější architektonická pluralita. A to i v případě, že se na nich mimo jiné podílejí projekční a architektonické kanceláře: Aplus, Kovoprojekta a doc. Vladimír Vychodil. Přestavby Fakulty informatiky a Filozofické fakulty MU jsou obě pod taktovkou architektonického studia Pelčák a Partner architekti (zde).

Právě v tomto rozhodnutí osobně shledávám poněkud nešťastný krok MU jako celku: zbytečně dochází k unifikaci, jak vizuální, tak ideové. Protože v opačném případě tzn. cíleným výběrem více architektonických kanceláří a studií by MU i navenek, v podobě neopakovaného vizuálního stylu, jasně deklarovala, že její poskytované vzdělání stojí na pluralitních myšlenkových základech, kdy neexistuje pouze jedna cesta a jediné přímé řešení.

Na veškeré rekonstrukce bylo vypsáno zadávací řízení na dodavatele projektových prací. Podle vyjádření tiskové mluvčí MU Terezy Fojtové pak financování přestaveb FI a FF z evropského operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpI) neumožnilo z časových a a finančních důvodů vypsání architektonické soutěže. Hlavním hodnotícím kritériem v zadávacím řízení na dodavatele projektových prací byla tedy cena a čas. Architektonické studio Pelčák a Partner architekti pak předložilo nabídku s nejnižší cenou.

Je tedy zřejmé, že se zde setkáváme s mnohem širším problémem a že za vizuální unifikaci genius loci MU může především platná legislativa výběrového řízení, která se vůbec nezaobírá tím, jak bude výsledný produkt – stavba vypadat. Lakonicky řečeno nám vlastně „Masaryka“ (Masarykovu univerzitu) nezunifikovala sama univerzita ale český stát svými zákony, podle jejichž pravidel „vyhrává“ ten, kdo si může dovolit poskytnout nejnižší cenu, což zpět k architektonickým kancelářím si často může dovolit jen velmi produktivní ateliér.

Pokud se podíváme na portfólio studia Pelčák a Partner architekti, neujde nám, že právě toto studio v posledních letech výrazně formuje tvář brněnské metropole. Jejich podpis nese celá řada bytových, administrativních nebo kulturních objektů. Zmiňme namátkou: Administrativní komplex na ul. Vídeňské, Spielberk Office Centre na ul. Heršpické, Městský blok Trinity na ul. Úzká, Trnitá a Hamburská. A kromě Hudební scény JAMU na ul. Orlí bude nově pod již zmiňovanými fakultami.

Nemůžeme trestat studio Pelčák a Partner architekti za úspěch, jen v případě MU je prostě škoda, že „nová křídla“ fakult budou spíše jakýmsi pokračováním již stojících administrativních komplexů než neotřelými a možná i provokujícími „chrámy vzdělání“. A že nakonec už Pelčáka a Partner architekti bude v Brně až moc.

Michala Frank Barnová Autorka je historička umění a umělecká kritička