Osobní zkušenost, hmota a prostor

V rámci volného cyklu Severní okruh, ve kterém Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem představuje výtvarné události a autory severočeského regionu, probíhá výstava Dagmar Šubrtové Ve vrstvách. Autorka na ní prezentuje svůj pohled na kladenskou hornickou krajinu.

Dagmar Šubrtová, absolventka a asistentka ateliéru Kurta Gebauera na VŠUP v Praze, působí v současnosti jako kurátorka Galerie Makráč. Tuto roli si vyzkoušela také v galerii Mayrau ve Vinařicích u Kladna av rámci bienále Industriální stopy pořádala také sochařské sympozium Kladno Záporno. Přes všechny své kurátorské aktivity je však stále především umělkyní. Ke samostatným výstavám si nevybírá prestižní galerie, ale spíše výstavní prostory, které ji nějakým způsobem oslovují a to samé se dá říci i o její tvorbě. Šubrtová využívá různá média: sochu, objekt, instalaci, kresbu, fotografii, performance. Nereaguje na aktuální události světa, nereflektuje vnější impulsy. Její umění je intimní, vychází z osobní zkušenosti a z prožitku. Tematicky se věnuje souznění člověka s přírodou, genderově pojatým motivem ženského těla a především krajině Severních Čech a Kladenska.

Krajina, její industriální stopy a s nimi spojené proměny jsou také hlavní tematickou linií v současné tvorbě autorky a tématem výstavy Ve vrstvách. Tato poměrně intimní přehlídka představuje Dagmařiny kresby uhlem a tuší, uhelné Venuše a sochu Kopec rozděleno; díla která se tematicky striktně drží kladenské krajiny. Slovo "vrstvy" obsažené v názvu výstavy odkazuje na propojení krajiny se vzpomínkou. Jednak se dají vnímat jako pomyslné vrstvy, v kterých se nám v hlavě ukládají myšlenky a zážitky a jednak jako „ geologické“ vrstvy, v kterých se krajina utvářela a přetváří.

Kladenská hornická krajina je plná vnitřní síly a člověk k ní má historicky jiný vztah než například ke té zemědělské. Václav Cílek v knize Krajiny vnitřní a vnější dokonce píše, že taková krajina snad ani není duchovní, protože lidé na ní nebyli plně závislí. Horníci nepotřebují dobré počasí, ale když sestupují do štol, jsou zcela odkázaní na vnitřní síly země. Co se děje pod povrchem není předvídatelné a horník je svým životem závislý na přízni sv. Barbory nebo permoníků. V tomto ohledu je důlní krajina mocná a nevyzpytatelná a náboženský kult zde má svou prosebnou odkázaností mnohem blíže k pohanským rituálům než jinde. Dagmar Šubrtová ve své tvorbě pracuje s podstatou důvěrně známé krajiny, kterou dokáže velmi dobře vnímat a transformovat ji do uměleckého jazyka. Ona surová primitivní (ve smyslu prostoty a prvotnosti) duchovnost je zachycena v dílech Venuše a Budečská Venuše z roku 2011 (nebo Na mariánských lukách, 2005, které není součástí této výstavy).

Krajina, se kterou Dagmar Šubrtová pracuje, je její inspirací, domovem a často ji neopouští ani při instalaci svých děl. Vznikají tak sochy krajiny (Kopec-rozděleno, 2012), sochy v krajině (Kamenné obrazy, 2002) a sochy krajiny v krajině (Kouzelný kopec, 2010). Jedná se o tři různé přístupy k land artu, které jsou vlivem historie a paměti středoevropské krajiny u Šubrtové intimnější, než kdyby byly aplikovány na neobydlených místech. Její sochy je třeba chápat v kontextu a v dialogu s prostředím, ve kterém vznikly (nebo ve kterém jsou) a záleží na tom, jestli stejně jako autorka můžeme čerpat z osobní zkušenosti, z osobního vztahu, a nebo zda jsme jen návštěvníky. Postindustriální krajina Kladenska je silně proměněná lidskými zásahy. Haldy, které na Kladensku zůstaly po těžbě uhlí, vytváří v současnosti jakousi novodobou divočinou, prostor, o který člověk ztratil zájem a opět se do něj navrátila příroda. Rodí se zde nové endemické druhy a probíhá přirozená, člověkem neplánovaná, rekultivace. Dagmar haldy vnímá jako sochy sami o sobě, jako nezáměrně vytvořený land art.

______________________________________________________________

Dagmar Šubrtová: Ve vrstvách / kurátor: Zbyněk Sedláček / Galerie moderního umění / Roudnice nad Labem / 2. 8. - 16. 9. 2012 (souběžně s touto výstavou otevírá Dagmar Šubrtová 10. 9. 2012 spolu s Marianou Alasseur výstavu v litoměřické Galerii Ve dvoře)

______________________________________________________________

foto : Magdalena Deverová, Dagmar Šubrtová

 

Romana Veselá | Narozena 1985, vystudovala Kurátorská studia na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem, kde nyní pokračuje v doktorském studiu. Je teoretička a kurátorka současného umění a zaměřuje se především na možnosti prezentace umění ve významově zatíženém prostředí a na umění ve veřejném prostoru. V současné době působí na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem a je ředitelkou kulturní fabriky Armaturka.