Inter-agere

Přestože nová média vlastně nejsou tak docela nová, pro mnoho lidí jsou stále neprobádanou oblastí, které nerozumí a porozumět jí třeba ani nechtějí. Tuto skutečnost chtěla prověřit intermediální prezentace uskutečněná v pátek 13. dubna. Výstava Akce, interakce, reakce představila studenty ateliéru Interaktivní média Fakulty umění a designu z Ústí nad Labem.

Kulturní centrum Vratislavice 101010 v Liberci funguje druhým rokem, pestrým programem se snaží oslovovat co nejširší veřejnost, ale stále potkáte Liberečana, který tento kout Vratislavic nezná. Přesto to vypadá, že má centrum našlápnuto správným směrem. V jejím čele totiž stojí ředitel, který se nebojí experimentovat.

Jednodenní výstava byla první prezentací podobného typu v Liberci a dá se říci, že konkurovala místním galeriím. Do interiéru a exteriéru KC i přilehlého parku studenti nainstalovali objekty, u kterých bylo někdy těžko rozpoznatelné, zda se jedná o umělecké dílo či nikoliv. Vedle monochromního zvukového obrazu Adama Chmiela se diváci mohli setkat například s „umělou kapradinou“ Jiřího Hölzela či „obývákem v trubce“ Vojtěcha Káleckýho, jak objekty výstižně popsal jeden z účastníků workshopu. Dominantou atria se stala hudební performance Petra Puflera a Petera Le Coutera. Těsně před prosklenou stěnou Porscheho muzea a současně kolem varhan kroužil automobil konkurenční značky. Oba protagonisté, jeden za volantem a druhý u kláves varhan, tvořili hudebně-vizuální kompozici, kterou ani není možné blíže popisovat slovy. Vedle této akce, na trávníku, zase bojoval nepojmenovaný robůtek s bobrem o jednu ze tří dekorativních klád (námět Jiřího Hölzela). Video-prezentace seznámila příchozí diváky s nejnovější tvorbou studentů Interaktivních médií. Pěti až deseti minutové výstupy se střídaly s pohyblivými obrazy Ivy Polanecké promítanými na plátno i záclonu. Představení se chvílemi měnilo v zábavnou show, kde dokonce nechyběla fialová postavička z pohádky Teletubbies alias Jan Prošek, asistent ateliéru, a která potěšila všechny diváky.

______________________________________________________________

Jak uspěla výstava podle současného dramaturga KC Romana Dobeše?

Proč jste se rozhodl začlenit do programu KC výstavu prezentující nová média? Konalo se v KC někdy něco podobného? Sám se výtvarnému umění věnuji, zajímá mě, příležitostně o něm píšu, studuji fotografii. Mnoho mých přátel jsou umělci nebo se jiným způsobem umění věnují, takže mi to přišlo úplně přirozené. Proč zrovna Nová média? Asi pro to, že je to obor, který v sobě zahrnuje interaktivitu, která návštěvníkům nabízí více než jen sledování "obrazů" a pro to se k podobnému druhu prezentace hodí. Obraz, který vydává zvuky, když se ho dotknete.. není to skvělé? Pokud vím, v kc se nikdy nic podobného nekonalo, ostatně fungujeme teprve od 10.10. 2010. Troufám si říct, že na území Liberce se nikdy nic podobného nekonalo. Byla to skutečně ojedinělá možnost vidět takové práce na jedné "hromadě".

Jak se podle vás první výstava spojená s prezentací ateliéru vydařila? Vzhledem k tomu, že to byl první pokus, dopadlo to dobře. Vyzkoušeli jsme si, že to jde a jaké jsou reálné možnosti. Samozřejmě jsme trochu bojovali s technikou. Při prezentaci bylo celé podium pokryté kabely a všemožnými součástkami, které sloužily samotné produkci. Jak jsem řekl, bylo to především osahávání neznámého, což je podle mě i samotný účel umění, takže ano, povedlo se to. I návštěvníkům se studentské práce zřejmě velmi líbily, jedna z nich umístěná přímo v přilehlém parku, zmizela už za hodinu. Doufám, že alespoň zdobí nějakou polici vratislavického milovníka umění.

Plánujete pokračování podobných akcí v centru? A pokud ano, tak proč? Po skončení programu jsme se společně s vedoucím kc Františkem Zborníkem a vedoucím ateliéru Interaktivních médií docentem Palem Kopřivou domluvili, že pokračovat budeme. Pavel Kopřiva přislíbil prezentaci dalších dvou ateliérů ústecké FUD. V současné době již také spolupracujeme s TU, konkrétně se studenty ateliéru, který vede známý designér a současný děkan fakulty Bořek Šípek. Studenti ateliéru dostali k ročníkovým pracem jedno z témat, které se váže přímo k Vratislavicím. Jejich práce by měli být v kc vystavené někdy během června tohoto roku. Myslím si, že umění by se mělo prezentovat nejen v prostorách galerií, ale naopak by mělo jít vstříc lidem a hledat nové způsoby prezentace a cesty jak lidi přimět se lépe koukat okolo sebe. Navíc myslím, že máme k dispozici prostor, který k tomu sám vybízí.