Artalk.cz

O výběrovém řízení na ředitele AJG

V Alšově Jihočeské galerii se schyluje k výběrovému řízení na post ředitele. Kdo bude o hlavě AJG rozhodovat? Z jakých kandidátů bude volit a jaká kritéria by měl ředitel takovéto instituce splňovat? Otázky, které nastínil Českobudějovický deník (zde), následující text rozvádí, zasazuje do kontextu a doplňuje o názory zástupců odborné veřejnosti.

Od oslavy Koh-i-nooru k provizornímu řediteli
Nynější situaci panující v Alšově Jihočeské galerii předcházely události spojené s retrospektivní výstavou Karla Zlína v jízdárně zámku Hluboká nad Vltavou. V květnu roku 2010 nechal tehdejší šéf AJG Lubomír Bednář na příkaz jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly výstavu svěsit, aby si v prostorách jízdárny mohla firma Koh-i-noor upořádat oslavu. Následoval článek Václava Koblence v Českobudějovickém deníku ,,Chucpe v Alšovce“ ze 14. 5. 2010, odpověď hejtmana (zde) a reakce pracovníků galerie (zde), která vyústila v propuštění několika zaměstnanců včetně kurátora AJG Martina Vaňka (zde).

Uměleckohistorická společnost poslala Jiřímu Zimolovi otevřený dopis (zde), ve kterém proti tomuto propouštění protestovala a vyslovila pochybnosti ohledně samotné kompetence vedoucí osobnosti galerie Lubomíra Bednáře a obavy v otázkách svěření významných sbírek do péče nekvalifikovaných pracovníků bez uměleckohistorického vzdělání.

Kromě výše zmíněného případu byl Bednář spojen také s neoprávněným propuštěním mluvčí AJG Ivy Johnové (údajným důvodem byla její nadbytečnost) a lektorky Šárky Kosové v září roku 2008. Když na „již nepotřebné“ místo Ivy Johnové přijal novou zaměstnankyni, bývalá mluvčí Bednáře zažalovala (zde). V říjnu Johnová u soudu definitivně zvítězila a Jihočeský kraj byl povinen zaplatit všechny soudní výlohy, sám bývalý ředitel Bednář však dosud potrestán nebyl.

Lubomír Bednář při zahájení výstavy Karla Zlína

Situaci v AJG prověřovaly dva audity. První prováděli Marián Pauer, Stano Bellan a Vladimir Yurkovic v září roku 2010. Druhý, jenž si v lednu 2011 objednal zřizovatel AJG Jihočeský kraj, měl prošetřit hlavně události roku 2010. Posouzením dosavadní činnosti AJG a jejím personálním obsazením byl pověřen člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Martin Bezouška. Před oznámením výsledků auditu ředitel Lubomír Bednář v dubnu 2011 sám rezignoval. Krajská rada na jeho místo dočasně dosadila správce depozitáře galerie Petra Berkovského, který galerii vede dodnes.

Bude Berkovského nástupce sám Berkovský?
Do konkurzu, jehož přihlášky byly uzavřeny 29. února, se přihlásilo celkem jedenáct kandidátů. Hejtman Jiří Zimola se pro Českobudějovický deník vyjádřil, že jména lidí, kteří na post ředitele kandidují, podrobně nezná. Veřejnost však spekuluje o řadě osobností. Deník například uvádí již výše zmiňovanou Ivu Johnovou. Podle některých informací by dalším kandidátem mohl být i Daniel Hovorka, blízký přítel hejtmana.

Již samotný počátek výběrového řízení provázejí určité pochybnosti. Objevují se dohady, zda dosavadní ředitel Petr Berkovský nedostal z kraje instrukce jak projekt do výběrového řízení vhodně zpracovat, a to po vzoru Filipa Lýska, který od loňského roku vede Regionální muzeum v Českém Krumlově. Deníku Berkovský potvrdil, že s Lýskem o jeho koncepci mluvil a pouze ho požádal o radu. „Jednalo se ale o strukturu, rozsah a způsob členění. Lýskova koncepce vychází ze zažité formy krajských dokumentů a já jsem s jeho svolením a vědomě z tohoto mustru vycházel. Nač znova objevovat Ameriku. Projekt jsem ale psal sám za sebe.“ (zde)

Zámecká jízdárna na Hluboké

Otázkou zůstává, nakolik může být samo výběrové řízení ovlivněno a jeho kandidáti protěžováni. „Podle mého mínění není dobrým signálem, pokud se jeden z účastníků může předem domluvit s vypisovatelem, jaký projekt by se mu líbil, a také to, že to zúčastnění zjevně považují za normální postup. Výběrová řízení na ředitele příspěvkových organizací nemají žádná přesná pravidla, ale pokud bychom si brali za model například architektonické soutěže, bylo by něco takového nemyslitelné − jakékoli podrobnější informace by museli ve stejném znění získat všichni uchazeči,“ říká historička umění Milena Bartlová. Bývalý kurátor galerie Marin Vaněk se však Berkovského zastává: „Petr Berkovský se beze vší pochybnosti nachází ve výhodnější pozici, než ostatní kandidáti. Alšovu Jihočeskou galerii vede necelý rok a je jejím zaměstnancem podstatně delší dobu. Skutečnost, že se při psaní projektu pro výběrové řízení inspiroval podobným materiálem, nehodnotím jako znepokojující. Každý se v podobné situaci snaží s někým poradit.“

Náměstek hejtmana a Knížák v porotě
Kandidatury posoudí devítičlenná komise složená z odborníků a politiků. V porotě zaujal místo předsedy první náměstek hejtmana František Štangl, post místopředsedy bývalý ředitel Národní galerie Milan Knížák. Dalšími členy komise jsou scénárista, publicista a auditor AJG Martin Bezouška, senátor a starosta Hluboké nad Vltavou Tomáš Jirsa, předsedkyně Asociace muzeí a galerií a ředitelka Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur Eva Dittertová, vedoucí Odboru kultury a památkové péče Kamila Hrabáková, dlouholetá pracovnice Ministerstva kultury a Národní galerie v Praze Anna Janištinová, ředitelka Odboru památkové péče a kanceláře prezidenta republiky Ivana Kyzourová a předsedkyně kulturní komise rady Jihočeského kraje Tereza Daňková.

Spornou se stává účast kontroverzního Milana Knížáka v porotě. Proti ní brojí nejen část uměleckohistorické veřejnosti, ale i regionální politici. Podle Mileny Bartlové existují dvě eventuální možnosti pro výběr bývalého ředitele NG do komise. „Přizvání Milana Knížáka do poroty nasvědčuje nejspíše tomu, že vypisovatel chce mít ze soutěže mediální událost, což není pro její spravedlivý průběh a hlavně kvalitní výsledek dobré. Druhým možným důvodem takové volby by byla malá informovanost vypisovatele (což ho ale neomlouvá), který neví, že Knížákova tvrzení ohledně toho, jak úspěšně vedl NG, se ukázala být nepravdivá (to se týká ekonomiky provozu, kterou vždy Knížák označoval za svůj hlavní a nezpochybnitelný přínos).“ Hejtman Zimola si ale stále stojí za tím, že Knížák je „nezpochybnitelným odborníkem a jeho názory by měly být slyšet.“

Náměstek hejtmana Jihočeského kraje František Štangl

Ke složení komise se vyjádřil i kurátor Domu umění v Českých Budějovicích Michal Škoda, a to především ve spojitosti s pochybnostmi o předsednictví Františka Štangla a členství Martina Bezoušky. Štangl sice na kraji pečuje o kulturu, ale je absolventem České zemědělské univerzity v Praze a jeho vzdělání má tedy s uměním pramálo společného. Absurdní Škodovi přijde hlavně jeho předsednictví, jelikož podle něj bývá zvykem, že předseda má „dva hlasy“. Komisi tedy vede člověk bez zjevného pochopení problematiky muzeí, který pravděpodobně nerozumí ani samotné podstatě fungování sbírkotvorné instituce, což dokazuje jeho vyjádření k propuštění kurátora Vaňka. Štangl v této souvislosti prohlásil, že ve chvíli dokončení expozice s ní kurátor již žádnou další práci nemá a tudíž je v pořádku ho propustit (zde).

Podle Michala Škody v komisi také chybí výrazná uměleckohistorická osobnost. Milena Bartlová k tomu dodává:„K podobným soutěžím bývá standardně přizván jako reprezentant oboru dějin umění předseda či jiný představitel Uměleckohistorické společnosti,“ a složení komise stručně a výstižně shrnuje Martin Vaněk: „Dokážu si představit i jiné složení poroty. Domnívám se, že by měla být méně politická a více odborná.“ Jakékoliv pochybnosti jak Jiří Zimola, tak jeho kolegové z vedení kraje, přirozeně striktně odmítají a stále si stojí za tím, že se jedná o zcela regulérní konkurz, v němž vyhraje pouze ten nejlepší.

Manažer či odborník?
Komise také nemá jasno v konkrétních kritériích, podle kterých by měl být kandidát posuzován. Hlavní otázkou zůstává poměr mezi manažerskými a uměleckohistorickými schopnostmi kandidáta. Sám Zimola nechce, aby se jednalo o pouhého manažera:„Měl by to být člověk, který má více než základní vzdělání v oboru,“ říká (zde). S tím souhlasí většina odborné veřejnosti, která zastává názor, že instituci, jakou je galerie, by měl vést někdo s uměleckohistorickým vzděláním, který si na ekonomickou problematiku může najmout jiného člověka. „Hypoteticky se může objevit vynikající manažer, takže nejde dopředu nikoho zatracovat. Určitě by to neměl být čistý technokrat a člověk amúzický,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz auditor Martin Bezouška (zde). Na druhou stranu jsou v požadavcích na uchazeče o post ředitele Alšovy galerie uvedeny − kromě předložení koncepce instituce na dalších deset let, povinnosti vysokoškolského vzdělání a nejméně pětileté praxe v oboru − i další tři body, které naznačují, že vhodný kandidát by měl být spíše ekonom či úředník. Uchazeč se musí orientovat v oblasti dotační politiky státu, Evropské unie a dalších subjektů, mít přehled o tom, jak fungují příspěvkové organizace a nezbytnou nutností je i znalost právních norem pro správu sbírek ve smyslu zákona č. 122/2000 Sb. a zásad ochrany movitého kulturního dědictví.

Hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola

To kritizuje Michal Škoda, podle kterého by hlavní důraz měl být tentokrát kladen hlavně na odbornost a to už jen proto, že bývalý ředitel Lubomír Bednář byl prototypem ekonoma. Dalším důležitým faktem podle Škody bude také to, jaké bude mít vítěz konkrétní představy, pravomoci, ale také možnosti. Zda si bude moci − a za jakých podmínek − postavit svůj tým. Se Škodou v otázce odbornosti souhlasí i Milena Bartlová, podle které by ředitel měl mít především vysokoškolské vzdělání v oboru dějin umění nebo oboru jemu příbuzném. Zkušenosti by měl mít též s řízením většího kolektivu a předložit kvalitní projekt rozvoje instituce v horizontu jednoho až pěti let, v němž prokáže jak rozhled v problematice kurátorské a muzejní práce ve všech jejích složkách, tak také schopnost pohybovat se v ekonomické a politické realitě dané situace. Martin Vaněk k tomu dodává: „Jasná vize, chuť bourat zažité stereotypy a naopak vytvářet v galerii atraktivní, živé a podnětné prostředí je podle mého nejdůležitější.“ Jméno nového ředitele Alšovy Jihočeské galerie by mělo být známo začátkem dubna.