Houby v Brně? Houby s voctem!

V prostorách divadla Reduta se koná výstava s nahořkle provokativním názvem Houby v Brně. Výčet prezentovaných umělců slibuje průřez brněnskou uměleckou scénou napříč generacemi (od Chartného k Chalánkové), téma výstavy pak nevšední zážitek.

 

Nejstarší divadelní budova v Brně skýtá po rekonstrukci, která byla ukončena v roce 2005, mnoho příležitostí k vystavení uměleckých děl, a tak návštěvník vždy nejprve řeší, kde všude exponáty hledat. Tentokrát pohledovou osu diváka ihned zaujme centrální sousoší nadživotních hub Jiřího Sobotky na vnitřním nádvoří. Odtud již přehlédne dostatečný prostor interiéru na to, aby odhadl rozsah instalace. Houby prorostly Redutou od přízemí až po střechu asi tak, jako v lese po dešti. Nakolik věrohodně působí taková změna prostředí – podhoubí – nechť zhodnotí divák sám.

O výběr umělců se postaral Tomáš Hlavenka, asistent ateliéru malby 1 na FaVU, resp. sama úzce zvolená ikonografie výstavy. Houbařská tématika je zde podána na obrazech, fotografiích, knižně, básnicky, konceptuálně, objektově, sochařsky, komiksově, vážně i úsměvně. Většinou najdete díla zastoupených umělců instalovaná hned na dvou místech, asi jako můžete jednotlivé druhy hub nacházet po lese tu i támhle, zas a znovu. Ačkoli nemám osobně pro houbaření zpravidla dostatek trpělivosti, v případě jeho umělecké reflexe jsem se nechal rychle strhnout. Přece jen se málokdy poštěstí příležitost najít pohromadě hned tak bohatý úlovek.

Pestrost a generační rozkročení dodávají konceptu na zajímavosti, je téměř napínavé objevovat další zákoutí s houbovým uměním a divák se nechává dále a dále překvapovat odlišnostmi pojetí a uchopení tématu. Ne vždy však instalace sedí a pro některé exempláře byla změna prostředí vyloženě problematická. V přízemí ruší klid při „sbírání“ místní (zřejmě stálá) výstava historických plakátů Národního divadla. Lesnímu zátiší na plátně od Venduly Kramářové sušší mikroklima vytvořilo takovou „vrtuli“, jakoby pod ním ze zdi vyrůstala skutečná houba. Instalace celkově působí dojmem, že by potřebovala pár hodin navíc k tomu, aby byla skutečně dotažená, což však někdy vylučují místní specifické dispozice. Závěsný systém občas nestačí a nákladně rekonstruované stěny nesnesou hřebíku navíc. Stále přežívající nešvar čtení proslovu z papíru pak vernisáži nepomohl ani tentokrát. Hojná návštěva veřejnosti by si to přitom jistě zasloužila.

Skupinová výstava takového rozsahu není snadná věc a komplikovanost daného výstavního prostoru jí ne vždy prospěla. Snad by se hodilo ještě několik pater zdí navíc, kde by se vystavené množství hub lépe „skrylo“ a získalo svůj životní prostor. Zde se divák příležitostně neubránil pocitům nahodilosti a násilné koncentrace příliš mnoha druhů na jednom místě. Po chvíli se záplava exponátů bez dalších souvislostí mění v mykologickou výstavu v přírodovědném muzeu, jež může mít pro některé nehoubaře otravné účinky.

Osvěžením byly obě práce Venduly Chalánkové, které svojí příznačnou jednoduchostí (liší se pouze prostorovou instalací) nejcitlivěji reagují na skutečný prostor galerie. Lakonické názvy Rekonstrukce plísně v rohu II a III zcela vyjadřují autorčin důvtipný, trefný a zvrhlý vkus. Samotné provedení formou kaněk tuší na bílých A3 podélně přilepených dole v rohu místnosti odzbrojuje svou jednoduchostí při dosažení maximální realističnosti. Obě práce reagují na specifika budovy a téměř s ní splývají, což z nich dělá ty nejživotnější exponáty. Jejich pointa může vést diváka k hledání dalších významů, ostatně jako samotný název výstavy. Začíná Brno plesnivět?

Korunu všemu nasadil bezesporu oběma zařazenými pracemi Václav Stratil. V prvním případě je zastoupen velmi stylizovanou propiskovou kresbou na A5 vytržené ze školního sešitu. Odhadoval bych, že dílo vzniklo pár minut před výstavou přímo v prostorách Reduty – pokud bych tam tedy byl mistra zahlédl. Ve druhém případě se odhodlal k radikální konceptuální zkratce, když zareagoval na ikonické dílo Dalibora Chatrného Houby s voctem. Vystavil zde svoji práci stejného jména, kterou však budete vedle popisky „Václav Stratil, 1950, Houby s voctem, 2012“ hledat marně.
Autor je nezávislý kurátor, burning.cz

______________________________________________________________

Houby v Brně / kurátor: Tomáš Hlavenka / Divadlo Reduta / Brno / 18. 1. – 30. 3. 2012 / vystavující: Václav Stratil, Dalibor Chatrný, Jiří Sobotka, Marian Palla, Libor Jaroš, Pavel Jirásek, Marie Jirásková, Pavel Pražák, Pavel Hayek, Jiří Hynek Kocman, Jana Apetauerová, Bára Přidalová, Natálie Chalcarzová, Vendula Kramářová, Tomáš Hlavenka, Jana Hlavenková-Prekopová, Ivan Kříž, Vendula Chalánková, Ida Herrmannová.