TZ: Soutěž na vytvoření logotypu a vizuálního stylu pro RUV má svého vítěze

20. 12. 2011Artalk Infoservis

Soutěž na vytvoření logotypu a vizuálního stylu pro RUV má svého vítěze / Ústí nad Labem / 6. 12. 2011

Soutěž na vytvoření logotypu a vizuálního stylu pro RUV má svého vítěze

Již v polovině června 2011 byla děkanem Fakulty umění a designu Univerzity J. E. Purkyně (FUD UJEP) v Ústí nad Labem Michalem Kolečkem vyhlášena soutěž na vytvoření logotypu a jednotného vizuálního stylu Registru tvůrčí umělecké činnosti (RUV). Soutěž určená studentům českých vysokých uměleckých škol má po necelém půl roce svého vítěze. Dne 6. prosince se jím stala Martina Calajová. Hodnocení probíhalo přímo v budově FUD UJEP 25. listopadu za přítomnosti předsedy výběrové komise Michala Kolečka, tajemníka komise Jana Hory a dalších šesti členů, nejvýznamnějších představitelů oboru grafického designu z celé České republiky (Karel Míšek z FUD UJEP, Rostislav Vaněk a Karel Haloun z pražské VŠUP, Miloslav Klíma z pražské AMU, Václav Houf z brněnské FaVU VUT a Vladimír Kovařík ze zlínské FMK UTB).

Registr tvůrčí umělecké činnosti (RUV) je novou odnoží informačního systému veřejné správy spadající přímo pod Úřad vlády, vytvořený speciálně pro hodnocení uměleckých výkonů (více zde http://www.msmt.cz/file/14725). Ze šedesáti přijatých návrhů komise vybrala ideu Martiny Calajové, která splnila všechny podmínky soutěže a velmi jednoduchým a chytrým způsobem vystihla podstatu tohoto hodnotícího systému. V zápisu ze zasedání hodnotící komise Jan Hora vysvětluje volbu právě tohoto návrhu: „Hodnotící komise ocenila vysokou úroveň většiny soutěžních návrhů. Výběr vítězného návrhu, komise odůvodnila nejvýstižnějším vyjádřením filozofie vizuálního stylu RUV (vkládání dat uměleckých výkonů k registraci a hodnocení). Návrh je výrazný, jednoznačně čitelný, dobře funkční v samostatných aplikacích logotypu ale i v provázanosti navrženého jednotného vizuálního stylu.“

Jakým způsobem se s tímto zadáním vypořádala autorka vítězného návrhu a co pro ni znamená grafický design, se nyní zeptáme.

Martino, proč ses vůbec rozhodla účastnit se této soutěže? A prozradíš nám jak se tvůj nápad s „trychtýřem“ vyvíjel?

„Soutěž byla celkově dobře vyhlášená a v porotě zasedla spousta odborníků, takže to byla příjemná výzva. K druhé otázce: Od začátku jsem si hrála s myšlenkou, že registr je něco, co vstřebává velké množství informací, zpracovává je a dává k dispozici nějaký výsledek. Jako vizuální přirovnání mě napadl trychtýř. Zároveň jde ale i o určitou soutěživost a porovnávání výkonů (viz třeba koláčový graf). Nakonec jsem celou tuto charakteristiku vtělila přímo do „véčka“ ve zkratce RUV.“

Když odbočím od soutěže: Co pro tebe znamená grafický design? Proč sis vybrala právě tento obor?

„Je to pro mě asi nejbližší způsob vyjadřování. Ale nerada definuji, co to vlastně grafický design je. To mě na tom právě baví nejvíc, zkoušet a experimentovat s jeho hranicemi a přesahy. Aby to vždycky neskončilo jen u loga nebo u plakátu. Navíc je to hrozně dynamický obor, který může rychle reagovat na vzniklé podmínky. A taky hned vidím výsledek svého snažení, na rozdíl třeba od architektury, kde bych na to mohla čekat i několik let. Ale jinak mají podle mě tyhle dva obory dost společného, alespoň z hlediska přístupu k projektu a jeho "výstavby". Proto taky docela ráda spolupracuji s architekty. Ale vlastně vůbec jakákoliv spolupráce s lidmi z jiných oborů mě moc baví, ať už by to byli konceptuální umělci nebo biologové. Často se potom stává, že lepší inspirace přichází ze zdrojů, které nemají s designem či uměním nic společného, než z publikací o grafickém designu.“

Co tedy ty a volné umění?

„Asi už to trochu vyplývá i z té předchozí otázky. Většinou ale všechno vychází z grafiky a končí to buď hromadou vypotřebovaného alobalu nebo instalací na jezeře. Takovou další rovinou, kdy se potkávám s volným uměním je bakalářský projekt, který jsme vytvořili společně s Michalem Kukačkou. Jedná se o Move Gallery, mobilní skládací galerii z plechového kontejneru. Oba jsme tady ve funkci rodičů myšlenky, grafiků, stěhováků a kurátorů v jednom. Zatím je to poměrně čerstvé, proběhla první výstava v Praze a teď se chceme zaměřit na menší města a venkov.“

Mám dojem, že si velmi akční člověk. Účastníš zajímavých designérských soutěží i výstav volného umění. Co tě k tomu motivuje, jaký máš hnací motor?

„(Smích) Takhle to zní, jako bych měla diář plný vernisáží vlastních výstav. To vůbec ne. Ale jak už jsem řekla, ráda přijímám výzvy, takže když se objeví jakékoliv zajímavé zadání či téma, tak mě to nakopne. Hlavně si k tomu vždycky musím najít vlastní cestu.“

Martina Calajová (nar. 1988v Pardubicích) studuje již pátým rokem pod vedením Karla Míška na FUD UJEP v ateliéru Grafický design I. Zahraniční stáž strávila na Hochschule für Technik und Wirtschaft v Berlíně (2009-2010). Účastnila se několika skupinových výstav u nás i v zahraničí, jmenovitě např. Máchuv Máj, Galerie Rampa (Ústí nad Labem), Visual manual (Praha), Festival Freeze (Milovice), Akce ZET, Galerie Emila Filly (Ústí nad Labem), Evropa bez bariér, Kampa a Poslanecké sněmovna (Praha), Theatre ouvert (Paríž), Fast Food, Altánu Klamovka (Praha) nebo Tolerance, galerie Wilanow (Varšava) a Pont Neuf (Paríž). Společně s Michalem Kukačkou realizuje výstavní projekt Move Gallery (od 2011), od roku 2010 připravuje s Lucií Zelenou a Anetou Bendákovou TOP týden grafického designu, který kromě pořádání mezinárodních workshopů pro mladé grafické designéry věnuje pozornost také přednáškám o grafickém designu a podpoře ochrany autorských práv.

Dana Zikmundová