TZ: Jakub Tomáš

15. 12. 2011Artalk Infoservis

Jakub Tomáš / S = Π . R 2 / GHMP: Dům U Zlatého prstenu / Praha / 15. 12. 2011 – 22. 1. 2012

Start up II

JAKUB TOMÁŠ / S = Π . R 2

15. 12. 2011 – 22. 1. 2012

út–ne 10.00–18.00, Dům U Zlatého prstenu, přízemí (vstup zdarma)

kurátorka: Olga Malá, koncepce: Karel Srp

www.startup-ghmp.cz

Autorská prohlídka s Jakubem Tomášem: čt 5. 1. v 18.00

V obrazech Jakuba Tomáše, studenta posledního ročníku ateliéru malby pražské AVU, dominují motivy figurální, přesto si pro název výstavy v GHMP vypůjčil geometrický vzorec S = π . r 2. Vzorec pro výpočet obsahu kruhu si autor zvolil proto, že se symbolicky vztahuje k formě a obsahu vystavovaných obrazů. Jakub Tomáš kruh vnímá „..jako elementární tvar, z nějž dále vycházím pro další tvary oválné, jež jsou bližší zornému poli lidského zraku, nežli například čtverec nebo obdélník, jejichž ‚přebytečné rohy – pravé úhly se pro mne pomalu stávají nesnesitelnými…“. Formáty Tomášových obrazů vystavených v Domě U Zlatého prstenu vycházejí z kruhu nebo jeho dalších složenin a „mutací“ odvozených kupříkladu z šesti protínajících se kruhů. Autorova cesta k radikálnímu upřednostnění zaoblených formátů vedla přes soubor prací z minulého roku zabývajících se tématem kina a obrazy jako je třeba Scéna z roku 2009 s vnitřním kruhovým vymezením, jež rastrem odkazuje k oválným kubistickým obrazům Braqua a Picassa. Zvolená kruhová dispozice a eliminace „přebytečných rohů“ ve vystaveném souboru S = π . r 2 Tomášovi umožňuje maximální soustředění na stavbu obrazu chápaného jako divadelní scéna.

Na rozdíl od opuštěných scén cyklu obrazů Kina, kde byl hlavním aktérem a nositelem emocí vylidněný objekt, jsou scény obrazů S = π . r 2 zaplněné postavami. Figury jsou součástí jasného kompozičního řádu. Spolu s exteriérovým nebo interiérovým prostředím, jež je obklopuje, reflektují hierarchii několika dějových plánů. Například postavy i hrací figurky kompozice obrazu Za zátiší (2011) jsou propojovány liniemi geometrického schématu trojúhelníku. Tomášovy výjevy zachycující bavící se lidi v baru, na výletě, na pikniku nebo u táboráku (Inverzní večer, 2011) jsou čitelné, avšak jejich význam zůstává nejasný a otevřený divákově imaginaci. Scény na obrazech jsou převážně statické – někdy je narušuje pouze opakující se dynamický motiv dvou zápasících chlapců (Včelín, 2011). V čase a prostoru jsou sice zasazené do přítomnosti, avšak zároveň se nostalgicky obracejí do minulosti, odkazují k barokní teatrálnosti (Nanebevzetí, 2011) nebo ke strnulé monumentalitě sorely (Tíha minulosti, 2011). Melancholické vyznění scén zvýrazňují tzv. „konstrukty“, jednotlivé charakteristické prvky evokující určité prostředí jako je vlajkový stožár (Přátelé zeleného údolí, 2010), zábradlí nebo tenisové křeslo empire (Za plotem je tma, 2011). K vizuálním inspiračním zdrojům Jakuba Tomáše lze přiřadit fotografii a internet (např. východiskem enigmatického motivu zápasícího dua byl portál s cyber šikanou), avšak nejdůležitější pro něj zůstává: „…samotný proces malby, komponování obrazu a hledání barevné harmonie…“.