TZ: MICL

MICL (Michal Novotný) / Velká prkna / Galerie Walkthrugallery / Hradec Králové / 10. 10. - 20. 11. 2011 

MICL

Michal Novotný v podchodu

Galerie Walkthrugallery 10.10. – 20.11.2011

Zahájení 10. října 2011 v 17:00 hod, Podchod „U Centrálu“, Hradec Králové

Velká prkna v podchodu

Galerie v Podchodu je galerie určená k procházení. Kurátor Pavel Doskočil se každý měsíc výstavou ve stále stejných čtvercových vitrínách probourává do veřejného prostoru. Jako aktivní umělec (sochař) moc dobře ví, že v galerijním prostředí je umění schováno a nevstupuje do veřejné diskuse. Ovlivní pouze ty, kdo o něm vědí. Walkthrugallery v podchodu u centrálu si udržuje elitní program. Dosud v ní vystavovala celá řada hvězd současného umění – Lada Gažiová, Martin Zet, Rafani, Jiří Surůvka a Duo Loziňski a mnozí další. Program nezapomíná ani na zdejší zajímavé hradecké umělce – např. Jana Bittnerová nebo Jindřich Pavlíček. Galerie v podchodu tak naplňuje slova slavného amerického pop-artisty švédského původu, Claese Oldenburga : Je třeba, aby malířství, které dlouho podřimovalo v pozlacených mauzoleích a v skleněných rakvích, vyšlo projet se trochu venku, vyráchat se na koupališti, vykouřit si cigaretu, vypít si sklenici piva. Jsem pro umění… které dělá něco jiného, než jen sedí na prdeli v muzeu.

Poslední skaut aneb Bůh je jednorožec I

Pozorovat obraz znamená z hloubi skutečného prostoru našeho každodenního světa navázat kontakt s prostorem zcela jiné povahy, s plochou obrazu. Ve velkých prknech se nám představuje někdo, kdo stejně jako celá Generace X trpí neustálým a velmi bolestným překonáváním těžké choroby nazývané Terminal Wanderlust – chronická toulavá. A protože dobrodružství bez rizika je Disneyland, staví Lešení pro levitující anděly. Možná je jeho stavba z velkých prken Brancusiho sloupem – spojnicí mezi nebem a zemí, která je z mytologicko-filozoficko-existenciálního hlediska pro člověka naprosto nezbytná. Lézt nahoru po žebříku, ve vidění (tomu jsou prkenné architektury nejblíž) nebo skrze pyramidy a babylonské věže, bylo v moci jen těch nejodvážnějších cestovatelů. Protože kontakt s bohy, a nikdo jiný nás v té nebeské výši čekat nemůže, bezpochyby zahustí náš život. Možná až k smrti. Říká se, že sny mužů se dotýkají Boha a ruce meče. V tom smyslu je MICL bojovník, poslední skaut, který prošel podzemní říší a teď po černých obrazech zkoumá druhý břeh, říši nebeské modři a světla. Posláním umělce je poskytnout druhým to, co jim neposkytuje život. Ale kdo umí rozesmát klauna?

MICL, (Michal Novotný) narozen 20. února 1969 v Brně je malíř a sochař. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze v oboru malířství, sochařství i nových médií (prof. Nepraš, Načeradský a David). Je zakládajícím členem skupiny Luxsus (1995), jejíž členové si ve svém programu vytyčili “přiměřené“ honorování umění. Černozlaté interiéry Jakuba Špaňhela, džínové obrazy Františka Matouška a Miclova Velká prkna jsou dnes už značkou s velmi dobrým kreditem. Aktuálně je MICL spolu s Lukášem Miffkem, Jaroslavem Valečkou a Karlem Jerie členem skupiny malířů, kteří si říkají Natvrdlí. Název odráží nejen praxi v pojmenování výtvarných skupin (Tvrdošíjní, Tvrdohlaví, Měkkohlaví, Zaostalí), ale i pozici malířů pracujících se starým médiem obrazu. Což může na soudobé scéně někdy působit až anachronicky. S MICLovou prací jsme se v Hradci Králové setkali v Galerii U Klicperů v únoru 2006 pod názvem Atlanťan. Galerie moderního umění vystavila jeho malby v projektu Bylo nebylo – pohádkové motivy (2004 – 2005) a dřevěný objekt Fotograf s Mužem na měsíci se stal součástí reprezentativní kolekce současných sochařů nazvané Kvalitní řešení (2006). V roce 2005 realizoval rozměrnou plastiku Ti před námi v Brandýse nad Orlicí jako poctu J.A.Komenskému. Jeho sochařské realizace bývají pravidelně k vidění ve studiu Bubec Čestmíra Sušky v pražských Řeporyjích. MICLovy utopické, čarovné i humorné obrazy sklízely úspěch na mnoha výstavách doma i v zahraničí, například v projektu Imprese v pražském Rudolfinu. Od dubových soch se odrazil k malířům mraků a prkenným stavbám na obrazech. I jeho projekt do vitrínových skříní podchodu je založen na emblematickém MIClově znaku – Velkých prknech. Ty odhalují autora jako posledního skauta, věčného trampa a toho, kdo hledá Eldorádo. Jako by chtěl naznačit, že bez vize, bez snu a naděje není nic.

Martina Vítková

http://www.micl.cz/

http://walkthrugallery.blogspot.com/