Galerie SVIT na Smíchově si na svém začátku, tedy v srpnu minulého roku, vytkla za cíl prezentovat především zahraniční méně známé umění. Přesto se teď na jaře rozhodla podívat i do českých vod a našla tam mladého umělce, doktoranda na AVU v ateliéru J. Příhody. Matěj Smetana ve SVITu vystavuje čtyři tematicky velmi rozličné projekty, které spojuje konceptuální přístup a touha po dialogu s divákem. Ačkoliv může výstava vypadat velmi necelistvě, lze ji také chápat jako syntézu Smetanovy tvorby, pro kterou je příznačná nezávislost na jednom konkrétním výtvarném médiu.

Hned v první místnosti představuje Smetana výběr ze série fotografií, ve kterých odkazuje k antické architektuře. Zdánlivě triviálním předmětům, jako je zavěšená houpací síť nebo provrtaná překližka, tak přisuzuje nadčasový kontext. Výsledek, tedy kontrast monumentální architektury a zachycení krátkého okamžiku, po který model trvá, pak může působit velmi zneklidňujícím dojmem.

Dva objekty v prostřední místnosti přímo počítají s intervencí návštěvníka. Nástěnná projekce rozostřeného hrnku na podstavci, již Smetana nazval „Myslím, že tento objekt není možné vyrobit“, si pohrává s myšlenkou konceptuálního umění. Prezentovaný předmět existuje pouze v představě diváka, jenž se tak stává nedílnou součástí díla. Na jiné stěně pak lze sledovat pomocí 3D brýlí obrácený roh listu. Na takto banální skutečnost výtvarník používá sofistikovanou technologii za účelem její bagatelizace.

Poslední instalace, pojmenovaná „Hory, hvězdy a slunce“, vychází z autorovy fascinace náhodou a z určité snahy nalézt její zákonitost. Matěj Smetana přiznává inspiraci americkým minimalismem 60. a 70. let, ke kterému v rámci své tvorby odkazuje již podruhé. V roce 2005 vytvořil sérii fotografií, kde v detailu zkoumal poškození na dílech amerických minimalistů, nazvanou „Donald Judd, Sol LeWitt a John McCracken jsou jako my“. Ale inspirace je to jen formální. Ve skutečnosti se za objekty skrývají stylizované krajiny, jejichž složení podléhá kombinatorickým možnostem a předem stanoveným pravidlům. Konceptem nám může připomenout Zdeňka Sýkoru, ale zatímco Sýkora z krajiny a vychází, u Smetany je krajina výsledkem.

Je zbytečné hledat v díle Matěje Smetany jakoukoliv společnou linii, sám autor o to ani neusiluje. Tato pluralita témat a médií nám tak skvěle dokumentuje podobu současné výtvarné scény, které je Smetana určitě plnohodnotným členem.

____________________________________

Matěj Smetana / SVIT Praha / 22. 3. - 19. 4. 2011

____________________________________

fotoreport z výstavy Matěje Smetany zde