TZ: Karel Teige / Zbyněk Baladrán

Karel Teige / Zbyněk Baladrán: Asymetrická harmonie, MUO: Muzeum moderního umění, Olomouc, 23. 4. - 21. 6. 2009

 Na dvě stovky knih, časopisů a plakátů, jejichž podobu navrhoval průkopník nové typografie a jedna z nejdůležitějších postav české avantgardy Karel Teige, uvidí od 23. dubna do 21. června návštěvníci Muzea moderního umění v Olomouci. Výstava „Asymetrická harmonie" a publikace, kterou vydává pražské nakladatelství Arbor vitae, je vůbec prvním pokusem o souhrnné zpracování Teigeho výhradně typografické tvorby. Jak upozornil ředitel olomouckého muzea Pavel Zatloukal, projekt patří k vrcholům letošního výstavního programu, který je z velké části zasvěcen knižní kultuře. „Výstava se navíc značně vymyká tradičnímu modelu prezentace knih, protože speciální instalaci exponátů navrhl finalista Ceny Jindřicha Chalupeckého Zbyněk Baladrán," dodal. Karel Teige (13. 12. 1900 - 1. 10. 1951) je znám především jako propagátor avantgardních směrů, iniciátor poetistického a surrealistického hnutí u nás a součaně teoretik architektury, výtvarného umění, filmu, fotografie i literatury. „Ovšem jedinou uměleckou oblastí, které se Teige soustavně věnoval po celý život, byla typografie. Zabýval se jí od konce druhého desetiletí dvacátého století až do své předčasné smrti v roce 1951. Přestože typografii profesionálně nestudoval na žádné vysoké škole, stala se mu hlavním výrazovým prostředkem, jehož prostřednictvím uskutečňoval své pokrokové programové představy," upozornil autor koncepce výstavy Karel Srp.

Olomoucká výstava a publikace vydávaná nakladatelstvím Arbor vitae je přitom podle něj splátkou velkého dluhu vůči Teigeho typografické tvorbě. „Bez jeho vstupu by sotva existovala česká meziválečná typografie v podobě, která nalezla okamžité uznání v zahraničí a je oceňována až do dnešních dnů. Heslo Karel Teige nejdete ve všech zahraničních přehledech typografie 20. století. Přesto zůstalo jeho typografické dílo přístupné jen v obrysech. Zatímco ostatní představitelé moderní typografie již mají samostatné monografie, v Teigeho případě nebyl sestaven ani podrobný soupis díla. Výstava v Muzeu moderního umění a publikace vydávaná nakladatelstvím Arbor vitae chce tuto mezeru zaplnit," zdůraznil Srp. Shrnout Teigeho typografii je však podle spoluautorky koncepce výstavy Lenky Bydžovské nesnadný úkol. „Upravil několik stovek knižních titulů, časopisů, plakátů, pozvánek, reklamních a akcidenčních tisků. Typografie byla jeho nejvlastnější umělecký obor, ale zároveň pro něj představovala i prostý zdroj obživy," vysvětlila.

Diváci v Olomouci si podle ní prohlédnou reprezentativní vzorek z Teigeho obsáhlého díla, a to jak úpravy, které jsou citovány v typografických učebnicích, tak tisky spíše užitkového charakteru. Ve dvou sálech bude vystaveno zhruba 200 exponátů - knih, časopisů, plakátů, dopisních papírů, ale také slavné koláže. Většinu z nich do Olomouce zapůjčil Památník národního písemnictví. Nebudou samozřejmě chybět zcela zásadní Teigeho zásahy od podoby soudobé knihy, například úprava generačního sborníku Devětsil (1922) nebo básnické sbírky Jaroslava Seiferta (Na vlnách TSF, 1925) a Vítězslava Nezvala (Pantomima, 1924; Abeceda, 1926). „Do typografické úpravy ve dvacátých letech pronikly podněty z vnějšího každodenního spotřebního světa, uskutečňované pod heslem užitkovosti a bezprostřední smyslové srozumitelnosti. Typografie měla splynout s jízdním řádem, vlakovou a lodní signalizací, Morseovou abecedou. Byla zbavena všeho přebytečného a ornamentálního. Ilustrativní kresby nahradily fotografie," doplnila Bydžovská. Zastoupeny jsou i následující etapy Teigeho díla, zejména pak výsledky spolupráce s nakladatelstvím Odeon. „V majiteli Odeonu Janu Fromkovi Teige našel hlavního pomocníka v prosazování svých plánů. Navrhl nejen nakladatelskou značku, ale stal se především Fromkovým dvorním typografem. Fromek Teigemu umožnil například vydávání nejdůležitějšího meziválečného časopisu ReD, jejichž třiceti sešitům vtiskl Teige v letech 1927 až 1931 výjimečný vzhled," doplnil Srp s tím, že Teigeho meziválečné typografické úpravy budou moci diváci srovnávat i s poválečnou tvorbou.

Výstava v Muzeu moderního umění se přitom výrazně liší od tradiční prezentace knih. Zásluhu na tom má šestatřicetiletý výtvarník, absolvent pražské AVU a trojnásobný finalista Ceny Jindřicha Chalupeckého Zbyněk Baladrán, který se z podnětu Karla Srpa ujal autorské instalace exponátů. „Karla Teigeho považuje za vůdčí osobnost české avantgardy a reinterpretacím jeho díla se věnuje dlouhodobě. Instalaci založil na principu propojení Teigeho typografického díla z jednotlivých období, tedy poetismu, konstruktivismu či surrealismu, pomocí červeno-černých diagramů. Nesnaží se přitom evokovat Teigeho design, nýbrž charakteristické metody jeho práce, například radikální zjednodušení, standardizace či snaha vytvořit pomocí moderní typografie, fotografie a koláže univerzálně srozumitelný jazyk," řekl kurátor olomoucké výstavy Jakub Potůček. Jak upozornil ředitel Muzea umění Olomouc Pavel Zatloukal, Teigeho výstava je jedním z vrcholů letošního výstavního plánu, který je z velké části zaměřen na fenomén knihy a jeho proměny v průběhu několika století. Na rozmanité podoby knižní kultury od středověku až po její moderní a současnou podobu se zaměřuje šest letošních projektů MUO. Kromě Teigeho výstavy a již probíhající Růžové zahrádky, která do 3. května v olomouckém Arcidiecézním muzeu představuje rukopisné modlitební knížky 18. a 19. století, se fenoménu knihy dotýkají následující projekty: Listování (11. 6. - 6. 9.) a Josef Čapek / Vidět knihu (16. 7. - 27. 9.). „Prostřednictvím Listování chceme veřejnost seznámit se sbírkotvornou činností, kterou v oblasti knižní kultury vyvíjíme. Vystavíme naši sbírku knihy 20. století a Knihovnu O. F. Bablera, kterou jako pozůstalost po tomto olomouckém překladateli a bibliofilovi spravujeme. Součástí expozice bude i naše sbírka autorských knih, která je u nás co do rozsahu i kvality zcela ojedinělá. A jak název druhé jmenované výstavy napovídá, neopomeneme ani vynikající osobnost české knižní kultury 20. století - Josefa Čapka. Kromě zhruba tří stovek knižních obálek a ilustrací návštěvníci uvidí i jeho obrazy a grafiky," přiblížil Zatloukal.

K reflexi fenoménu knihy v průběhu staletí výrazně přispěje také olomoucké Arcidiecézní muzeum, a to jedním z nejdůležitějších muzejních projektů letošního roku vůbec. Na konci září zde bude zahájena monografická výstava Jindřich Zdík (1126 - 1150) / Olomoucký biskup uprostřed Evropy. Díku tomuto projektu se v Olomouci znovu po stovkách let sejdou veškeré dochované předměty z období Zdíkova olomouckého působení a mezi nimi také unikátní iluminované rukopisy uložené ve švédském Stockholmu a v německém Halle. Karel Teige 13. prosince 1900 - + 1. října 1951 Teoretik výtvarného umění a architektury, publicista, kritik, redaktor a organizátor českého uměleckého života. Vůdčí osobností avantgardního uměleckého sdružení Devětsil (1920-1932). Redigoval časopisy ReD, Pásmo, Doba aj., přispěl ke vzniku několika sborníků (Devětsil, Surrealismus, aj.). Původně Teigeho zaujalo proletářské umění (mj. se autorsky podílel s J. Wolkerem na manifestu Proletářské umění). Zanedlouho se ovšem s tímto proudem rozešel a v r. 1924 uveřejnil stať Poetismus. V roce 1934 se stal členem pražské surrealistické skupiny. Od téhož roku až do své předčasné smrti vytvářel obsáhlý soubor téměř čtyř stovek koláží. Tyto koláže neměl možnost podstatněji zveřejnit. Dnes se ukazuje, že představují nepřehlédnutelný vklad do dějin evropského surrealismu a českého grafického designu, která klade důraz na typografii i na ilustraci. Teigeho práce napomohly rozvoji avantgardních teorií. Napsal řadu textů o avantgardním umění, architektuře, filmu, životnímu stylu budoucnosti (Film, 1925; Stavba a báseň, 1927; Svět, který se směje, 1928; Svět, který voní, 1930; Jarmark umění, 1936; Surrealismus proti proudu, 1936, aj.). Po roce 1948 se Teige ocitl v nemilosti, přesto ani v této době nepřestal pracovat. Před smrtí dokončil dva z plánovaných deseti svazků cyklu Fenomenologie moderního umění, které vyšly v r. 1966 pod názvem Vývojové proměny v umění. V posledním období svého života byl po únoru 1948 izolován od kulturního života a vystaven neustálým útokům. Teige byl především teoretikem a historikem umění, formuloval principy avantgardní estetiky a sám se také na umělecké tvorbě podílel (koláže ap). První koláž vytvořil v r. 1935, celkem vytvořil 374 koláží a téměž ve všech je hlavním motivem ženské tělo. Koláž chápal jako účinný nástoj k propagaci a Rodčenkovy fotomontáže jako vyspělé agitační umění. Ve svých kolážích požíval fotografii, tisk, postupně rozvíjel techniky od fotomotáže až xylografické koláže. Používal vizuální zkratky, kdy propojuje exteriér s interiérem, což připomíná pojetí filmu. Zbyněk Baladrán * 16. 4. 1973 v Praze Žije v Praze Studia: 1992 - 1997 Filosofická fakulta UK Praha, obor dějin umění 1997 - 2003 AVU Praha, ateliéry Jiřího Davida (vizuální komunikace), Vladimíra Skrepla (malba) a Veroniky Bromové (ateliér nových médií II) Samostatné výstavy 2008 - What History do they represent? - Blow de la Barra, London, UK 2008 - Instruments of uncertainty, House of Art, Č.Budějovice, CZ 2007 - Glossary, Secession Vitrine, Vienna, A 2007 - Vocabulary, Old City Hall Gallery, Praha, CZ 2007 - M.to T. Fragment 3, Moravian Gallery, Brno, CZ 2004 - Zazděný vchod, Moravian Gallery, Brno, CZ 2004 - Theory/Praxis/Exposition, DPzK, Brno, CZ 2002 - Warianta C, with Erik Binder, Open gallery, Bratislava, SK 2002 - Target Group, with Tomas Svoboda, Palais de Tokyo, Paris, F 2001 - 8, Galerie Eskort, Brno, CZ 2001 - 10, Galerie Eingang, Ostrava, CZ 2001 - 019, Galerie Jelení, Praha, CZ 2000 - Diorama, BJ Case, Praha, CZ Jeho práce jsou v posledních letech prezentovány na řadě přehlídek současného umění u nás i v zahraničí. V roce 2004 zastupoval ČR v San Sebastianu na evropském bienále současného umění Manifesta 5. Trojnásobný finalista Ceny Jindřicha Chalupeckého (2004, 2007, 2008).